Jan Soběslav Lucemburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Eminence
Jan Soběslav Lucemburský
Patriarcha akvilejský

Denár Jana Soběslava
Církev římskokatolická
Provincie akvilejská
Arcidiecéze akvilejská
Sídlo Aquileia
Jmenován 27. listopadu 1387
Emeritura 12. října 1394
Předchůdce Philippe d'Alençon
Nástupce Antonio I. Gaetani
Znak B 05 ly Jan Soběslav Lucemburský.png
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 1352 nebo 1355
Místo narození Brno
Markrabství moravské
Datum úmrtí 12.říjen1394
Místo úmrtí Aquileia
Itálie
Národnost Čech
Vyznání Římskokatolické
Sídlo Aquileia
Rodiče Jan Jindřich Lucemburský, Markéta Opavská

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Jan Soběslav Lucemburský (1352/5 Brno12. říjen 1394 Udine) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375-80), biskup litomyšlský (1380-1387) a olomoucký (1387) a patriarcha aquilejský (1387-1394).

Úvahy o sňatku[editovat | editovat zdroj]

Před narozením Václava IV. (1361) z manželství Karla IV. s Annou - dědičkou vévodství svídnického a javorského - byl Jan Jindřich Lucemburský oproti svému bratrovi ve značné výhodě, neboť měl již tři syny. Karel IV. se snažil jednak zajistit kontinuitu lucemburské dynastie v Českých zemích a v Říši, jednak si chtěl pojistit trvalost připojení slezských dědičných vévodství Svídnicka a Javorska. Naplánoval proto sňatek své zatím jediné dcery ze svazku s Annou Svídnickou a potenciální dědičky obou vévodství Alžběty (narozena 1358) s jedním ze synů Jana Jindřicha.

S ohledem na fakt, že nejstarší syn Jošt Moravský byl zasnouben s jedinou neteří a potenciální dědičkou uherského krále Ludvíka Velikého a Jan Soběslav byl tou dobou vychováván v Praze, domnívá se Václav Štěpán, že mělo jít právě o něj. Tento sňatek měl být draze vykoupen poplatkem papeži za udělení dispensu pro manželství osob tak blízce příbuzných. Narození Václava IV. však tento plán proměnilo ve zcela zbytečný.

Případná světská kariéra Jana Soběslava se tak stala opět o něco méně reálnou, a proto byl předurčen k církevní kariéře. Markraběcí titul si podržel, když podle posledního testamentu Jana Jindřicha stejně jako jeho bratr Prokop Lucemburský složil slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi.

Církevní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1380 se stal kanovníkem v Brně a krátce nato i biskupem litomyšlským. V květnu 1384 se dostal pražský arcibiskup Jan z Jenštejna do sporu s Prokopem a Janem Soběslavem, což skončilo až církevní klatbou na Jana Soběslava. Na jaře roku 1387 byl jmenován biskupem olomouckým a dne 27. listopadu 1387 patriarchou aquilejským.

Tam se dostal do místních sporů, které nakonec vedly k jeho násilné smrti - klika vedená synem zavražděného udinského patricije Tristanem di Savorgnano zabila nejprve rádce Jana Soběslava, biskupa Augustina, bývalého převora augustiniánského kláštera v Brně. Poté vylákali patriarchu Jana Soběslava do Udine a zde ho zavraždili před městskou bránou. V noci ho pak bez přítomnosti kněze pohřbili do hrobky patriarchy Mikuláše, nemanželského syna jeho děda Jana Lucemburského (a tedy strýce Jana Soběslava).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Jindřich
Znak z doby nástupu Mladší moravský markrabě
s Joštem a Prokopem
1375 - 1394
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jošt Moravský
Biskup litomyšlský
Předchůdce:
Albrecht Aleš ze Šternberka
1380 - 1387
Jan Soběslav Lucemburský
Nástupce:
Jan Železný
Biskup olomoucký
Předchůdce:
Petr III. Jelito
1387
Jan Soběslav Lucemburský
Nástupce:
Mikuláš z Riesenburka
Patriarcha akvilejský
Předchůdce:
Philippe d'Alençon
1387 - 1394
Jan Soběslav Lucemburský
Nástupce:
Antonio I. Gaetani