Albrecht III. Habsburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albrecht III. Habsburský
vévoda rakouský, štýrský, kraňský a korutanský a hrabě tyrolský
Albrecht III. Rakouský
vévoda Albrecht III. Rakouský
Narození 1349/50
Vídeň
Úmrtí 29. srpna 1395
Laxenburg
Pochován Katedrála sv Štěpána ve Vídni
Manželky Alžběta Lucemburská
Beatrix Norimberská
Potomci Albrecht IV. Rakouský
Dynastie Habsburkové
Otec Albrecht II. Moudrý
Matka Johana z Pfirtu

Albrecht III. Habsburský (1349/50, Vídeň29. srpna 1395, Laxenburg) byl rakouský , korutanský, štýrský a kraňský vévoda a tyrolský hrabě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Albrecht III. "s copem"

Albrecht III. pocházel z rodu Habsburků, byl třetím synem vévody Albrechta II. a Jany z Pfirtu. Vlády v habsburských zemích se ujal spolu se svým mladším bratrem Leopoldem po smrti staršího bratra Rudolfa roku 1365.

Pod tlakem císaře Karla IV., který hodlal oslabit anjouovsko-habsburské spojenectví, pojal Albrecht roku 1366 za manželku Karlovu osmiletou dceru Alžbětu a zároveň obnovil lucembursko-habsburské rodové smlouvy, uzavřené dva roky předtím. Válku s bavorskými Wittelsbachy, znovu si činícími nároky na Tyrolsko, ukončil roku 1369 mír v Schärdingu, jímž Habsburkové za náhradu 116 000 dukátů toto území udrželi. Roku 1373 a znovu 1379 si Albrecht III. rozdělil vládu kvůli častým třenicím s Leopoldem tak, že posléze vládl v Horních i Dolních Rakousích a Leopold ve zbývajících zemích. Vznikla tak albrechtinská a leopoldinská linie. Druhý sňatek uzavřel 1375 s Beatrix, dcerou norimberského purkrabího Fridricha.

V roce 1377 se zúčastnil křížové výpravy Řádu německých rytířů proti Litvě.[1] Roku 1384 se zasloužil, motivován i náboženskými zájmy, o založení teologické fakulty vídeňské univerzity. Po Leopoldově smrti v bitvě u Sempachu se stal poručníkem jeho synů. Roku 1388 byl poražen Švýcary u Näfelsu a uzavřel s nimi mír, prodloužený roku 1394 o dalších dvacet let. Od roku 1389 byl v úzkém spojenectví s moravským markrabětem Joštem Lucemburským.

Albrecht III. byl mírné povahy, před válečnými akcemi dával přednost zbožným meditacím. Společně s první ženou je zobrazen v pokorné pozici donátorů na zadní straně otevíracího oltáře z hradu Tirol, jenž je v současnosti v mobiliáři zemského muzea v Innsbrucku.[2]Zemřel v létě 1395 a byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TURNBULL, Stephen. Hrady Řádu německých rytířů. Cihlové hrady v Prusku 1230–1466. Praha : Grada, 2008. 64 s. ISBN 978-80-247-2369-3. S. 41.  
  2. www.landesmuseen.at

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Rudolf IV.
Znak z doby nástupu Rakouský vévoda
13651395
s Leopoldem VIII. (13651386)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albrecht IV.
Předchůdce:
Rudolf IV.
Znak z doby nástupu Korutanský vévoda
13651395
s Leopoldem (13791386)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vilém
Předchůdce:
Albrecht I.
Znak z doby nástupu Štýrský vévoda
13651379
s Leopoldem
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Leopold
Předchůdce:
Rudolf
Znak z doby nástupu Kraňský vévoda
13651379
s Leopoldem
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Leopold
Předchůdce:
Leopold I.
Znak z doby nástupu Tyrolský hrabě
Albrecht
13861395
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Leopold II.