Zikmund Habsburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zikmund Tyrolský
Příbuzenstvo
otec Fridrich IV. Habsburský
matka Anna Brunšvická
I. manželka Eleonora Skotská
syn Wolfgang
II. manželka Kateřina Saská

Zikmund Habsburský zvaný Bohatý nebo Plný měšec (26. října 1427, Innsbruck4. března 1496, Innsbruck) byl rakouský arcivévoda, vládce Předních Rakous a Tyrolska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zikmundův guldiner

Narodil se z manželství tyrolského hraběte Fridricha IV. (1382 - 1439) s princeznou Annou Brunšvisko-Göttingenskou (1390 - 1432). Matka byla dcerou brunšvického vévody Fridricha a Anny Saské. Otec zemřel roku 1439 a poručníkem dvanáctiletého Zikmunda se stal jeho starší bratranec, pozdější císař Fridrich III. Navzdory dohodě s tyrolskými stavy odvezl Fridrich Zikmunda i s obsahem tyrolské klenotnice na výchovu do Štýrska. Jedním z vychovatelů byl i Eneáš Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II. Poručenství mělo původně skončit v roce 1443, kdy Zikmund dosáhl věku šestnácti let. Fridrich však tuto dobu svévolně prodloužil o tři roky, což vedlo k vážné krizi mezi ním a tyrolskými stavy.

Zikmund dosáhl samostatné vlády roku 1446, kdy došlo k dohodě. Zatím se mohl ujmout pouze vlády v Tyrolsku a na panstvích před Arlbergem. Fridrich si zároveň zajistil i jisté příjmy plynoucí z Tyrolska. Ostatní země Předních Rakous dostal do správy Fridrichův mladší bratr Albrecht VI. Teprve po jeho smrti v roce 1463 se mohl Zikmund ujmout i těchto území.

V prvních desetiletích svého panování měl Zikmund spory s brixenským biskupem Mikulášem Kusánským, který se snažil o omezení světské moci tyrolských vládců a návrat ke stavu z doby vrcholného středověku, kdy byli brixenští biskupové faktickými vládci této oblasti.

Vyobrazení Zikmunda a jeho manželek v habsburském rodokmenu na zámku Tratzberg

Zikmund své země spravoval úspěšně. Svými reformami podpořil hospodářský vývoj. Tyrolsko bývalo nejbohatší rakouskou zemí, a to zejména díky těžbě stříbra a dalších kovů. Zikmund provedl mincovní reformu a nechal přemístit mincovnu z Meranu do Hallu. Díky tomu přestala být mincovna závislá na dováženém kovu. V nové mincovně nechal razit první tolary, v té době ještě zvané guldiner. Tyto velké stříbrné mince měly stejnou hodnotu jako zlatý. Zikmund rovněž podporoval hospodářství a dopravu výstavbou nových silnic. Během jeho vlády také vzkvétalo sídelní město Innsbruck.

Po roce 1480 se však u nadaného vládce začala projevovat senilita, spojená s bezmeznou rozhazovačností. Hrozilo, že Zikmund, který neměl legitimní potomky, předá vládu bavorskému vévodovi Albrechtu IV. Tomu zabránily zemské stavy a osobní intervence císaře Fridricha III. v roce 1487. V roce 1487 vedl vojenský útok proti Benátkám. V krvavých bitvách u Rovereta a Calliana sice zvítězil, tato vítězství však nepřinesla žádné územní zisky. Válkou navíc značně utrpěla doprava a obchod.

V roce 1490 byl donucen abdikovat ve prospěch Fridrichova syna Maxmiliána I., kterého zároveň přijal za svého syna. Maxmilián mu za to přiznal vysokou doživotní rentu a také se postaral o hmotné zajištění jeho početných nemanželských dětí.

Zikmund zemřel v roce 1496 v Innsbrucku. Pohřben byl v klášteře Stams. Přízvisko Plný měšec se poprvé objevuje v malovaném habsburském rodokmenu na zámku Tratzberg. Rodokmen byl namalován okolo roku 1506.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Zikmund byl dvakrát ženatý. V prvním manželství s Eleonorou Skotskou se narodil jediný syn Wolfgang. Matka i syn však krátce po porodu zemřeli. Druhé manželství s Kateřinou Saskou zůstalo bezdětné. Zikmund tedy neměl legitimního nástupce. Vedl však nespoutaný život. Z jeho četných milostných dobrodružství vzešlo údajně až padesát nemanželských potomků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sigismund, Archduke of Austria ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové : životopisná encyklopedie. Překlad Milada a Milan Kouřimských. 3. vyd. Praha : Brána, 2010. 408 s. Přeloženo ze čtvrtého, upraveného vydání. ISBN 978-80-7243-455-8. S. 382–383.  
  • VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 184, 200–201.  
Předchůdce:
Fridrich
Znak z doby nástupu Tyrolský regent
14391490
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand II.
Předchůdce:
Fridrich V.
Znak z doby nástupu Regent Předních Rakous
14391490
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albrecht VI.