Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Obsah |
Markrabata [editovat]
Babenberkové [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Leopold I. | 940 - 944 | 976 – 944 | zakladatel rodu Babenberků | ||
| Jindřich I. | † 1018 | 994 – 1018 | Leopold I. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
||
| Adalbert Babenberský | 985 – 1055 | 1136 – 1055 | Jindřich I. Richwardis |
||
| Arnošt Babenberský | 1027 – 1075 | 1055 – 1075 | Adalbert Babenberský Glismod |
||
| Leopold II. | 1051 – 1095 | 1075 – 1095 | Arnošt Babenberský Adelhaid Wettinská |
||
| Leopold III. | 1073 – 1136 | 1096 – 1136 | Leopold II. Babenberský Ida z Formbachu |
||
| Leopold IV. | 1108 – 1141 | 1136 – 1141 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
také bavorský vévoda | |
| Jindřich II. | 1107 - 1177 | 1141 – 1156 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
poslední markrabě a první vévoda rakouský | |
Vévodové [editovat]
Privilegium minus byl dokument, vydaný 19. září 1156 císařem Fridrichem Barbarossou pro Jindřicha Jassomirgota z rodu Babenberků. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví.
Babenberkové [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Jindřich II. | 1107 - 1177 | 1156 – 1177 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
také vévoda bavorský, první vévoda rakouský | |
| Leopold V. | 1175 - 1194 | 1177 – 1194 | Jindřich II. Jasomirgott Theodora Komnenovna (1184) |
také vévoda štýrský (od roku 1192) | |
| Fridrich I. | 1175 - 1198 | 1194 – 1198 | Leopold V. Babenberský Helena Uherská |
||
| Leopold VI. | 1176 - 1230 | 1198 – 1230 | Leopold V. Babenberský Helena Uherská |
také vévoda štýrský | |
| Fridrich II. | 1210 - 1246 | 1230 – 1246 | Leopold VI. Babenberský Theodora Angelovna |
||
Interregnum [editovat]
Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu. Na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156.
Zähringenové [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Heřman I. (VI.) Bádenský | 1225 - 1250 | 1248 – 1249 | Fridrich III. Habsburský Eleonora Portugalská (1467) |
||
| Fridrich III. | 1249 - 1268 | 1249 – 1251 | Fridrich III. Habsburský Eleonora Portugalská (1467) |
||
Přemyslovci [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Přemysl Otakar II. | 1233 - 1278 | 1251 – 1276 | Václav I. Kunhuta Štaufská |
také král český, vévoda štýrský, korutanský a kraňský | |
Roku 1281 se Albrecht Habsburský stal říšským správcem Rakouska a Štýrské marky a roku 1282 mu otec, římský král Rudolf I. dal dědičně v léno Rakousko, Štýrskou marku, Korutany, Kraňsko a Slovinskou marku
Habsburkové [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Albrecht I. | 1255 - 1308 | 1282 – 1308 | Rudolf I. Habsburský Gertruda z Hohenbergu |
Vévoda rakouský, štýrský | |
| Fridrich I. | 1289 - 1330 | 1308 – 1330 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, štýrský | |
| Leopold VII. | 1293 - 1326 | 1308 – 1326 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, štýrský | |
| Albrecht II. | 1298 - 1358 | 1330 – 1358 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský | |
| Ota | 1301 - 1339 | 1330 – 1339 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, korutanský | |
| Rudolf IV. | 1339 - 1463 | 1358 – 1365 | Albrecht II. Johana z Pfirtu |
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský, hrabě z tyrolský; nechal zhotovit falešné Privilegium maius, které ho mělo povýšit na arcivévodu | |
Albrecht II. nařídil, aby jeho synové vládli společně, to ale selhalo kvůli jejich rivalitě. Po smrti Rudolfa IV. došlo v roce 1379 k dělení (Neubergská smlouva, Hollenburgská smlouva). Došlo i k dalším dělením a složitostem, dokud Fridrich V. (jako Fridrich III. římskoněmecký císař) od roku 1463 rakouské země opět nesjednotil pod vládou jednoho panovníka.
Albrechtská linie (vládnoucí v českých zemích) získala arcivévodství rakouské. Po smrti Ladislava Pohrobka připadlo území Leopoldinské linii.
Albrechtská linie [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Albrecht III. | 1350 - 1395 | 1365 – 1395 | Albrecht II. Johana z Pfirtu |
||
| Albrecht IV. | 1377 - 1404 | 1395 – 1404 | Albrecht III. Habsburský Beatrix Hohenzollernská |
||
| Albrecht V. | 1397 - 1439 | 1439 – 1439 | Albrecht IV. Rakouský Johana Bavorská |
také římský císař (II., 1438), český a uherský král (I., 1438) | |
| Ladislav Pohrobek | 1440 - 1457 | 1440 – 1457 | Albrecht II. Habsburský Alžběta Lucemburská |
také český a uherský král | |
Leopoldinská linie získala Štýrsko, Korutansko, Kraňsko (Vnitřní Rakousy), Tyrolské hrabství a Přední Rakousy.
Leopoldinská linie [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Leopold III. | 1351 - 1386 | 1365 – 1386 | Albrecht II. Johana z Pfirtu |
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský | |
| Vilém Habsburský | 1370 - 1406 | 1386 – 1406 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Vévoda rakouský | |
| Leopold IV. | 1371 - 1411 | 1386 – 1411 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Vévoda rakouský, hrabě tyrolský | |
| Arnošt Železný | 1377 - 1424 | 1406 – 1424 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Vévoda rakouský, korutanský | |
| Vilém Habsburský | 1382 - 1439 | 1406 – 1424 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Hrabě tyrolský (1406–1439) | |
| Fridrich V. | 1415 - 1493 | 1439 – 1493 | Arnošt Habsburský (1377-1424) Cimburgis Mazovská |
také římský císař | |
| Albrecht VI. | 1418 - 1463 | 1446 – 1457 | Arnošt Habsburský (1377-1424) Cimburgis Mazovská |
||
Arcivévodové [editovat]
Privilegium maius byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 1358–1359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus, vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou, která udělovala Rudolfovi hodnost arcivévody rakouského. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI.
Lotrinkové [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| František I. Štěpán Lotrinský | 1708 - 1765 | 1740 – 1765 | Leopold Josef Lotrinský Alžběta Charlotta Orléanská |
Spoluvládce Marie Terezie, také římský císař, toskánský velkovévoda, lotrinský vévodoa | |
Habsbursko-lotrinská dynastie [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| Josef II. | 1741 - 1790 | 1780 – 1790 | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie |
také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný | |
| Leopold II. | 1747 - 1792 | 1790 – 1792 | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie |
také český král, rakouský arcivévoda | |
| František I. | 1768 - 1835 | 1792 – 1804 | Leopold II. Marie Ludovika Španělská |
od r. 1804 dědičný rakouský císař | |
Císaři a arcivévodové [editovat]
V roce 1804 zřídil František I. rakouské císařství a stal se císařem jako František I., římskoněmeckým císařem byl do roku 1806. Nešlo o povýšení dosavadního arcivévodství, ale císařstvím se stávaly všechny državy rakouských Habsburko-Lotrinků.
Habsbursko-lotrinská dynastie [editovat] |
|||||
| Portrét | Jméno | Narození - úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
| František I. | 1768 - 1835 | 1804 – 1835 | Leopold II. Marie Ludovika Španělská |
chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1804 dědičný rakouský císař |
|
| Ferdinand V. | 1793 – 1875 | 1835 – 1848 | František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská |
chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat |
|
| František Josef I. | 1830 – 1916 | 1848 – 1868 | František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská |
chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. |
|
| Karel IV. | 1887 – 1922 | 1916 – 1918 | Ota František Josef Marie Josefa Saská |
také český, uherský a chorvatský král, jako arcivévoda Karel III. | |