Seznam rakouských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.

Markrabata[editovat | editovat zdroj]

Babenberkové[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Leopold I. Leopold I. 940994 976994 zakladatel rodu Babenberků
Jindřich I. Jindřich I. 1018 9941018 Leopold I. Babenberský
Agnes z Waiblingenu
Adalbert Adalbert Babenberský 9851055 11361055 Jindřich I.
Richwardis
Arnošt Arnošt Babenberský 10271075 10551075 Adalbert Babenberský
Glismod
Leopold II. Leopold II. 10511095 10751095 Arnošt Babenberský
Adelhaid Wettinská
Leopold III. Leopold III. 10731136 10961136 Leopold II. Babenberský
Ida z Formbachu
Leopold IV. Leopold IV. 11081141 11361141 Leopold III. Babenberský
Agnes z Waiblingenu
také bavorský vévoda
Jindřich II. Jindřich II. 11071177 11411156 Leopold III. Babenberský
Agnes z Waiblingenu
poslední markrabě a první vévoda rakouský

Vévodové[editovat | editovat zdroj]

Privilegium minus byl dokument, vydaný 19. září 1156 císařem Fridrichem Barbarossou pro Jindřicha Jassomirgota z rodu Babenberků. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví.

Babenberkové[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Jindřich II. Jindřich II. 11071177 11561177 Leopold III. Babenberský
Agnes z Waiblingenu
také vévoda bavorský, první vévoda rakouský
Leopold V. Leopold V. 11751194 11771194 Jindřich II. Jasomirgott
Theodora Komnenovna (1184)
také vévoda štýrský (od roku 1192)
Fridrich I. Fridrich I. 11751198 11941198 Leopold V. Babenberský
Helena Uherská
Fridrich II. Leopold VI. 11761230 11981230 Leopold V. Babenberský
Helena Uherská
také vévoda štýrský
Fridrich II. Fridrich II. 12101246 12301246 Leopold VI. Babenberský
Theodora Angelovna

Interregnum[editovat | editovat zdroj]

Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu. Na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156.

Zähringenové[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Heřman VI. Bádenský Heřman I. (VI.) Bádenský 12251250 12481249 Fridrich III. Habsburský
Eleonora Portugalská (1467)
Fridrich I. Bádenský Fridrich III. 12491268 12491251 Fridrich III. Habsburský
Eleonora Portugalská (1467)

Přemyslovci[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Přemysl Otakar II. Přemysl Otakar II. 12331278 12511276 Václav I.
Kunhuta Štaufská
také král český, vévoda štýrský, korutanský a kraňský

Roku 1281 se Albrecht Habsburský stal říšským správcem Rakouska a Štýrské marky a roku 1282 mu otec, římský král Rudolf I. dal dědičně v léno Rakousko, Štýrskou marku, Korutany, Kraňsko a Slovinskou marku

Habsburkové[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Albrecht I. Albrecht I. 12551308 12821308 Rudolf I. Habsburský
Gertruda z Hohenbergu
Vévoda rakouský, štýrský
Fridrich I. Fridrich I. 12891330 13081330 Albrecht I. Habsburský
Alžběta Goricko-Tyrolská
Vévoda rakouský, štýrský
Leopold I. Leopold VII. 12931326 13081326 Albrecht I. Habsburský
Alžběta Goricko-Tyrolská
Vévoda rakouský, štýrský
Albrecht II. Albrecht II. 12981358 13301358 Albrecht I. Habsburský
Alžběta Goricko-Tyrolská
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský
Otta Ota 13011339 13301339 Albrecht I. Habsburský
Alžběta Goricko-Tyrolská
Vévoda rakouský, korutanský
Rudolf IV. Rudolf IV. 13391463 13581365 Albrecht II.
Johana z Pfirtu
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský, hrabě z tyrolský; nechal zhotovit falešné Privilegium maius, které ho mělo povýšit na arcivévodu

Albrecht II. nařídil, aby jeho synové vládli společně, to ale selhalo kvůli jejich rivalitě. Po smrti Rudolfa IV. došlo v roce 1379 k dělení (Neubergská smlouva, Hollenburgská smlouva). Došlo i k dalším dělením a složitostem, dokud Fridrich V. (jako Fridrich III. římskoněmecký císař) od roku 1463 rakouské země opět nesjednotil pod vládou jednoho panovníka.

Albrechtská linie (vládnoucí v českých zemích) získala arcivévodství rakouské. Po smrti Ladislava Pohrobka připadlo území Leopoldinské linii.

Albrechtská linie[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Albrecht III. Albrecht III. 13501395 13651395 Albrecht II.
Johana z Pfirtu
Albrecht IV. Albrecht IV. 13771404 13951404 Albrecht III. Habsburský
Beatrix Norimberská
Albrecht V. Albrecht V. 13971439 14391439 Albrecht IV. Rakouský
Johana Bavorská
také římský císař (II., 1438), český a uherský král (I., 1438)
Ladislav Pohrobek Ladislav Pohrobek 14401457 14401457 Albrecht II. Habsburský
Alžběta Lucemburská
také český a uherský král

Leopoldinská linie získala Štýrsko, Korutansko, Kraňsko (Vnitřní Rakousy), Tyrolské hrabství a Přední Rakousy.

Leopoldinská linie[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Leopold III. Leopold III. 13511386 13651386 Albrecht II.
Johana z Pfirtu
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský
Vilém Vilém Habsburský 13701406 13861406 Leopold III. Habsburský
Viridis Visconti
Vévoda rakouský
Leopold IV. Leopold IV. 13711411 13861411 Leopold III. Habsburský
Viridis Visconti
Vévoda rakouský, hrabě tyrolský
Arnošt Železný Arnošt Železný 13771424 14061424 Leopold III. Habsburský
Viridis Visconti
Vévoda rakouský, korutanský
Vilém Vilém Habsburský 13821439 14061424 Leopold III. Habsburský
Viridis Visconti
Hrabě tyrolský (1406–1439)
Fridrich III./V. Fridrich V. 14151493 14391493 Arnošt Habsburský (1377–1424)
Cimburgis Mazovská
také římský císař
Albrecht VI. Albrecht VI. 14181463 14461457 Arnošt Habsburský (1377–1424)
Cimburgis Mazovská

Arcivévodové[editovat | editovat zdroj]

Privilegium maius byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 13581359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus, vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou, která udělovala Rudolfovi hodnost arcivévody rakouského. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI.

Habsburkové[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Albrecht VI. Albrecht VI. 14181463 14571463 Arnošt Habsburský (1377–1424)
Cimburgis Mazovská
legálně arcivévoda od 1457
Ferdinand I. Zikmund I. 14431490 14851490 Fridrich IV. Habsburský
Anna Brunšvická
Matyáš Korvín Matyáš Korvín 14431490 14851490 János Hunyadi
Erzsébet Szilágyi
V letech 1485–1490 pobýval uherský král Matyáš Korvín ve Vídni a nárokoval si arcivévodský titul.
Maxmilián I. Maxmilián I. 14591519 14901519 Fridrich III. Habsburský
Eleonora Portugalská (1467)
také římský císař
Karel I./V. Karel I. 15001558 15191521 Filip I. Sličný
Jana I. Kastilská
také V. jako římský císař, I. jako španělský král, vnuk Maxmiliána I.
Ferdinand I. Ferdinand I. 15031564 15211564 Filip I. Sličný
Jana I. Kastilská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král, bratr Karla I.
Maxmilián II. Maxmilián II. 15271576 15641576 Ferdinand I. Habsburský
Anna Jagellonská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Rudolf Rudolf II. 15521608 15761608 Maxmilián II. Habsburský
Marie Španělská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Matyáš Matyáš Habsburský 15571619 16081619 Maxmilián II. Habsburský
Marie Španělská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Ferdinand II. Ferdinand II. Štýrský 15781637 16191637 Karel II. Štýrský
Marie Anna Bavorská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Ferdinand III. Ferdinand III. Habsburský 16081657 16371657 Ferdinand II. Štýrský
Marie Anna Bavorská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Leopold I. Leopold I. 16401705 16571705 Ferdinand III. Habsburský
Marie Anna Španělská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Leopold I. Josef I. 16781711 17051711 Leopold I.
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
Karel III. Karel III. 16851740 17111740 Leopold I.
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
také římský císař, český, uherský a chorvatský král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
Marie Terezie Marie Terezie 17171740 17401780 Karel III.
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel jí rod Habsburků

Lotrinkové[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
František I. Štěpán František I. Štěpán Lotrinský 17081765 17401765 Leopold Josef Lotrinský
Alžběta Charlotta Orléanská
Spoluvládce Marie Terezie, také římský císař, toskánský velkovévoda, lotrinský vévodoa

Habsbursko-lotrinská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Josef II. Josef II. 17411790 17801790 František I. Štěpán Lotrinský
Marie Terezie
také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
Leopold II. Leopold II. 17471792 17901792 František I. Štěpán Lotrinský
Marie Terezie
také český král, rakouský arcivévoda
František I. František I. 17681835 17921804 Leopold II.
Marie Ludovika Španělská
od r. 1804 dědičný rakouský císař

Císaři a arcivévodové[editovat | editovat zdroj]

V roce 1804 zřídil František I. rakouské císařství a stal se císařem jako František I., římskoněmeckým císařem byl do roku 1806. Nešlo o povýšení dosavadního arcivévodství, ale císařstvím se stávaly všechny državy rakouských Habsburko-Lotrinků.

Habsbursko-lotrinská dynastie[editovat | editovat zdroj]

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
František I. František I. 17681835 18041835 Leopold II.
Marie Ludovika Španělská
chorvatský a dalmatský král
také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1804 dědičný rakouský císař
František I. Ferdinand V. 17931875 18351848 František I.
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
chorvatský, slavonský a dalmatský král
také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat
František Josef I. František Josef I. 18301916 18481916 František Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
chorvatský, slavonský a dalmatský král
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
císař a král Karel I.(IV.) Karel IV. 18871922 19161918 Ota František Josef
Marie Josefa Saská
také český, uherský a chorvatský král, jako arcivévoda Karel III.

Související články[editovat | editovat zdroj]