Zdenka Česká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyobrazení manželského páru Zdenky a Albrechta v Saské kronice z roku 1492

Zdenka Česká (rovněž Sidonie Česká či Zdeňka z Poděbrad; 14. listopadu 1449 - 1. února 1510) byla saská vévodkyně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Zdenka, zvaná také Zdeňka, Zdena či Sidonie byla dcera českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho první manželky Kunhuty ze Šternberka. Jejím dvojčetem byla Kateřina z Poděbrad; porod dvojčat stál jejich matku život.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

11. listopadu roku 1459 byla v Chebu podepsána manželská smlouva o svazku desetileté princezny a Albrechta III. Saského, syna saského vévody Fridricha II.. Zdenka následovala svého ženicha do Míšně, kde bylo manželství po pěti letech, 11. května roku 1464 uzavřeno a posléze na hradě Tharandt naplněno. Když čtyři měsíce poté Albrechtův otec zemřel, stal se Albrecht saským vévodou a Zdenka saskou vévodkyní.

Albrecht a jeho bratr Ernst žili společně se svými manželkami v drážďanském zámku, později také na Albrechtsburgu (míšeňském hradě). V roce 1485 proběhlo dělení země mezi oba bratry.

Z manželství Albrechta a Zdeňky se narodilo devět dětí, dospělosti se však dožily pouze čtyři; jedno dítě se narodilo mrtvé a poslední tři zemřely záhy po narození.

  • Kateřina (24. července 1468 - 10. února 1524),
  • Jiří (27. srpnat 1471 - 17. dubna 1539),
  • Jindřich (17. března 1473 - 18. srpna 1541)
  • Friedrich (25. října 1474 - 14. prosince 1510).
  • Anna (3. srpna 1478 - 1479)
  • mrtvě narozené dítě (1479)
  • Ludvík (28. srpna 1481)
  • Jan (24. června 1484)
  • Jan (2. prosince 1498)

Zdenka byla velmi zbožná přísně katolická žena, ošklivící si násilí. Když Albrecht vedl válku proti Groningen a Frísku v Nizozemí, odmítla ho doprovázet a na protest se uchýlila i s dětmi na pozdější Albrechtsburg v Míšni, první evropskou zámeckou stavbu.

V roce 1495 založila církevní Svátek Svatého kopí jako připomínku svého zázračného uzdravení (zbavila se žlučových a ledvinových kamenů, jimiž do té doby trpěla).

Vdovství a smrt[editovat | editovat zdroj]

Ovdověla po třiceti šesti letech manželství 12. září roku 1500. Opustila poté saský dvůr a stáhla se na své vdovské sídlo na hradě Tharandt, kde strávila zbytek života. Zde také o deset let později, 1. února 1510, zemřela. Pochována byla v míšeňském dómě.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Na památku jejího ctnostného a zbožného života založilo v roce 1870 Saské království Sidonien-Orden (Zdeňčin řád). V Tharandtu je dnes jejím jménem nazvána lékárna, svého času její jméno nesly i svatý pramen a ulice.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Otto Stichart: Galerie der sächsischen Fürstinnen; biogr. Skizzen sämtlicher Ahnfrauen des kgl. Hauses Sachsen. Leipzig 1857, S. 194ff. online
  • Wolfgang Heinitz: Tharandt. Auf Wegen durch Vergangenheit und Gegenwart, Tharandter Marginalien 2, Hrsg. Burgen- und Geschichtsverein Tharandt e.V, 1. Auflage 1996

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sidonie von Böhmen na německé Wikipedii.