Kateřina z Poděbrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kateřina z Poděbrad
Uherská a chorvatská královna
Věnceslav Černý - Odchod Kateřiny, dcery Jiříkovy, z domova do Uher.jpg
Odchod Kateřiny, dcery Jiříkovy, z domova do Uher
(ilustrace Věnceslava Černého)
Narození 11. listopadu 1449
Poděbrady
Úmrtí 8. březen 1464 (14 let)
Budín
Pochována Budín
Předchůdce Alžběta Lucemburská
Následník Beatrix Neapolská
Panovník Matyáš Korvín
Rod Z Poděbrad
Otec Jiří z Poděbrad
Matka Kunhuta ze Šternberka

Kateřina z Poděbrad nebo také Kunhuta (11. listopadu 1449, Poděbrady - 8. března 1464, Budín) byla dcera českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho první manželky Kunhuty ze Šternberka, první manželka Matyáše Korvína a uherská královna.

Kateřinina matka zemřela 19. listopadu 1449, pravděpodobnou příčinou byl porod Kateřiny a jejího dvojčete, sestry Zdenky (Sidonie), pozdější saské vévodkyně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Matyášovou první nevěstou byla Alžběta Cejlská, která ale zemřela v dětském věku. 1. května 1461 se osmnáctiletý uherský král (od roku 1458) Matyáš oženil s mladičkou dcerou Jiřího z Poděbrad, který ho kdysi hostil v Praze. Svatba byla domluvena již na počátku roku 1458, měla podle strážnických dohod proběhnout během dalšího roku, ovšem trvalo několik let, než se mezinárodně-politická situace opět naklonila naplnění sňatku. Teprve v roce 1461 odjela Kateřina do Uher.

Na budínském dvoře patřil zřejmě do jejího okolí Janus Pannonius, jenž o Kateřině složil několik latinských epigramů. Byl dokonce označen za "nejvyššího kancléře královny" (supremus cancellarius reginalis maiestatis), ovšem jeho postavení v tomto úřadu je nejisté, neboť ex officio byl královniným kancléřem veszprémský biskup.

Tři roky po svatbě porodila Kateřina, jíž bylo jen něco málo přes čtrnáct let, první dítě, které se ale narodilo mrtvé. Ona sama zemřela o několik dní později. Pochovaná byla v budínském kostele sv. Zikmunda.

Matyáš, jehož ctižádost měl brzy poznat i Jiří z Poděbrad, se snažil najít druhou manželku v okruhu středoevropských panovnických dvorů, ale po neúspěšných pokusech se nakonec oženil s Beatricí Neapolskou. Ani ta mu ale neporodila dědice, přestože se za králova života a zejména po jeho smrti stala důležitou figurou ovlivňující vnitropolitickou situaci státu.

Jediného nelegitimního potomka porodila Matyášovi Barbara Edelpöcková ze Steinu nad Dunajem. Když se postupem času ukázalo, že ani z Matyášova druhého manželství dítě nevzejde, pokoušel se pro syna Jana mezinárodně potvrdit legitimitu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.  
  • Stefan Głogowski. Potomci krále Jiřího z Poděbrad (Genealogie knížat z Minsterberka). Přel. Karel Müller. Ostrava 1989, s. 17–19.
Uherská královna
Předchůdce:
Alžběta Lucemburská
1461 - 1464
Kateřina z Poděbrad
Nástupce:
Beatrix Neapolská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Alžběta Lucemburská
1461 - 1464
Kateřina z Poděbrad
Nástupce:
Beatrix Neapolská