Beatrix Neapolská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Beatrix Neapolská
Uherská, chorvatská a česká královna
Portrét Beatrix Neapolská a Matyáše Korvína
Uherský královský pár, Matyáš a Beatrix
Korunovace uherskou královnou
12. prosince 1476
Místo narození Capua
Úmrtí 23. září 1508
Neapol
Předchůdce (jako česká královna)
Barbora Braniborská
Následník Anna de Foix a Candale
Manžel(é) I. Matyáš Korvín
II. Vladislav Jagellonský
Rod Trastámarové
Otec Ferdinand I. Ferrante
Matka Isabela z Chiaromonte

Beatrix Neapolská či Beatrice Aragonská, španělsky: Beatriz de Aragón y Chiaromonte, (16. listopadu 1457, Capua - 23. září 1508, Neapol) byla manželkou králů Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského a provdanou královnou uherskou, chorvatskou a českou.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Beatrix se narodila jako neapolská princezna Isabele z Chiaromonte a jejímu manželovi, králi Ferdinandovi I. z vládnoucí dynastie Trastámarů. Jako královské dceři se jí dostalo skvělého výchování a vynikajícího vzdělání, což nebylo v tehdejší době obvyklé.

Měla čtyři starší a jednoho mladšího sourozence. Matka jí zemřela v roce 1465. Otec se znovu oženil až v roce 1476, s téměř o třicet let mladší sestřenicí Johanou Aragonskou, která mu porodila dvě děti: Johanu (1478–1518) a Karla (1480–1480).

Sourozenci Beatrix: Alfons (1448–1495), Eleonora (1450–1493), Fridrich (1452–1504), Jan (1456–1485) a František (1461–1486).

Manželka králů[editovat | editovat zdroj]

Beatrix se 22. prosince 1476 v Budě provdala za ovdovělého uherského a českého krále Matyáše, jehož první manželka Kateřina z Poděbrad zemřela po porodu mrtvého prvního (a Matyášova jediného legitimního) dítěte v roce 1464. Už o deset dní dříve byla korunována uherskou královnou; jako česká královna se poprvé představila v Olomouci v létě 1479.

Matyáš se snažil najít další ženu v okruhu středoevropských panovnických dvorů, ale tato snaha nebyla úspěšná. Nakonec se oženil s Beatrix Neapolskou, která mu sice neporodila legitimního potomka, ale stala se už za jeho života a o to více po jeho smrti, důležitou figurou ovlivňující vnitropolitickou situaci státu. Navíc se jejím příchodem upevnila kulturní pouta budínského dvora s renesanční Itálií.

Matyáš byl obdivovatelem a mecenášem umění i vzdělání a nyní měl po svém boku vzdělanou a renesančně smýšlející manželku. Pod jejím vlivem nechal např. přebudovat knihovnu (Bibliotheca Corviniana) v Budíně, přestavět středověký hrad ve Visegrádu či založit Academii Corviny.

Jediného přeživšího, ale nelegitimního, potomka porodila Matyášovi Barbara Edelpöcková ze Steinu nad Dunajem. Ke konci života, když se jasně ukázalo, že z jeho druhého manželství dítě nevzejde, pokoušel se pro svého syna Jana mezinárodně potvrdit legitimitu, což se mu ovšem nepovedlo.

Po Matyášově smrti v roce 1490 se Beatrix snažila udržet si své postavení, k čemuž jí dopomohla uherská šlechta.

4. října 1490 se provdala za nového uherského krále Vladislava II. Jagellonského. Toto manželství bylo v podstatě neplatné, protože Vladislav se v roce 1476 v Ansbachu oženil (per procurationem) s hlohovskou kněžnou Barborou Braniborskou, a i když k naplnění tohoto manželství nikdy nedošlo, odmítl jej papež anulovat. Barbora v době Vladislavova sňatku s Beatricí ještě žila. Po zrušení obou manželství v dubnu roku 1500 opustila Beatrix Uhry a vrátila se do Neapole. Obě její manželsví zůstala bezdětná.

V důsledku sbližování Jagellonců s francouzským královským dvorem v roce 1500 začalo se uvažovat o vzájemných sňatcích. Uskutečnil se pouze jeden. 23. března 1502 podepsali Vladislavovi zplnomocněnci svatební smlouvu s Annou z Foix a Candale, dcerou Gastona, hraběte z Candale, a Kateřiny z Foix. Právě až třetí manželka dala Vladislavovi dvě děti: Ludvíka a Annu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrix von Aragón na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACEK Josef: Tři ženy krále Vladislava, Mladá fronta, Praha 1998
  • Beatrix ve Vlastenském slovníku historickém na Wikizdrojích
Uherská královna
Předchůdce:
Kateřina z Poděbrad
1476 - 1490/1500
Beatrix Neapolská
Nástupce:
Anna de Foix a Candale
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Kateřina z Poděbrad
1476 - 1490/1500
Beatrix Neapolská
Nástupce:
Anna de Foix a Candale
Česká královna
Předchůdce:
Barbora Braniborská
1490 - 1500
Beatrix Neapolská
Nástupce:
Anna de Foix a Candale