Alžběta Lucemburská

Další významy jsou uvedeny v článku Alžběta Lucemburská (rozcestník).

Alžběta Lucemburská
Římskoněmecká, česká, uherská královna
Alžběta na obrazu neznámého umělce.
Narození	28. únor 1409
Úmrtí	19. prosinec 1442
	Győr
Předchůdce	Barbora Cellská
Následník	(jako česká královna) Johana z Rožmitálu
Panovník	Albrecht II. Habsburský
Potomci	Anna Habsburská Alžběta Habsburská Ladislav Pohrobek
Dynastie	Lucemburkové
Otec	Zikmund Lucemburský
Matka	Barbora Cellská

Alžběta Lucemburská (28. únor 1409 – 19. prosinec 1442, Győr), česká, uherská a římská královna, byla dcerou Zikmunda Lucemburského a jeho druhé choti Barbory Cellské.

Původ

Alžběta se narodila v roce 1409 jako první dítě Zikmunda a Barbory a tehdy nikdo nemohl tušit, že bude i dítětem jediným. Byla dědičkou českého a uherského trůnu, na nichž se její otec ocitl jako poslední z rodu Lucemburků. Mezi její předky vzdáleně patřili i český král Přemysl Otakar I. a jeho druhá manželka Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. Příliš společného s původní uherskou královskou dynastií Arpádovců už neměla, jejich krev už v této době byla ovšem velmi řídká - ostatní potomci Arpádovců už jim byli zrovna tak vzdálení.

Co se týče českých předků, jejím dědem byl Karel IV., syn poslední Přemyslovny Elišky. Její babičkou byla poloviční Piastovna Alžběta Pomořanská, tudíž Zikmundova dcera měla jisté nároky i na polský trůn.

Manželství

Albrecht II. Habsburský s manželkou Alžbětou Lucemburskou na obraze v Klosterneuburgu

Roku 1411 byla Alžběta zasnoubena Albrechtu (V.) Habsburskému, byly jí tehdy dva roky a Albrechtovi šestnáct. Roku 1421 se za něj vdala. V letech 1437–1438 byl pak její manžel, jako dědic jejího otce, králem uherským, římským a českým jako Albrecht II.

Svému choti Alžběta porodila čtyři děti, z toho dva syny. Prvorozený Jiří již roku 1435 zemřel, poslední Ladislav zvaný Pohrobek se narodil až koncem února 1440, to znamená po smrti svého otce. Alžběta jistě doufala, že se narodí mužský potomek, ale byla přesvědčená, že vládnout bude sama jako regentka.

Po zbytek svého života se královna snažila zajistit Ladislavovi dědická práva na uherský trůn (v jejích službách byl vynikající český vojevůdce Jan Jiskra z Brandýsa). I když byl v roce 1440 Ladislav korunován uherskou svatoštěpánskou korunou, většina šlechty ho nepřijala (zvolen byl polský král Vladislav III. Varnenčik). Alžběta Lucemburská zemřela v roce 1442 v uherském Győru, zřejmě na nemoc, ale je možné, že byla otrávena. Ladislavovi Pohrobkovi nebyly ani tři roky, nejstarší dceři Anně deset let.

Dědictví dětí Alžběty a Albrechta

Ladislav Pohrobek se nakonec v roce 1444, po smrti Varnenčika, stal uherským králem. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda János Hunyady. V Čechách byla situace složitější, zemi spravovaly zemské sněmy. Českým králem byl Ladislav uznán až v roce 1453. Správcovskou funkci vykonával Jiří z Poděbrad.

Dcera Anna (1432 - 1462) se vdala za Viléma Saského, druhá dcera Alžběta Habsburská (1436-1505) se provdala za Kazimíra IV. Jagellonského a stala se polskou královnou a litevskou velkokněžnou.

Polská královna Alžběta, nazývaná také jako "matka králů", byla matkou (mimo jiné) pozdějšího českého krále Vladislava Jagellonského, který tak měl dynastické spojení nejen s Jagellonci, ale i Lucemburky a Habsburky.

Potomci

• Anna (1432-1462), saská vévodkyně

∞ 1446 Vilém III. Saský

• Jiří (*/† 1435)
• Alžběta (1436-1505), polská královna a litevská velkokněžna

∞ 1454 Kazimír IV. Jagellonský

• Ladislav (1440-1457), český a uherský král

Reference

Německá královna
Předchůdce: Barbora Cellská	1438–1449 Alžběta Lucemburská	Nástupce: Eleonora Portugalská

Uherská královna
Předchůdce: Barbora Cellská	1437–1449 Alžběta Lucemburská	Nástupce: Kateřina z Poděbrad

Česká královna
Předchůdce: Barbora Cellská	1438–1449 Alžběta Lucemburská	Nástupce: Johana z Rožmitálu

Uherská královna (polooficiální vládkyně) 1439 - 1440

Nástupce: Vladislav I. (Varnenčik)