Barbora Celjská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Barbora Cellská)
Skočit na: Navigace, Hledání
Barbora Celjská
Římskoněmecká císařovna, česká a uherská královna
Barbora na koncilu v Kostnici: mistr kroniky kostnického koncilu.
Barbora na koncilu v Kostnici: mistr kroniky kostnického koncilu.
Narození 1390–95
Celje
Úmrtí 11. července 1451
Mělník
Předchůdce (jako česká královna)
Žofie Bavorská
Následník Alžběta Lucemburská
Panovník Zikmund Lucemburský
Potomci Alžběta Lucemburská
Otec Herman II. Celjský
Matka Anna ze Schaunbergu

Barbora/Barbara Celjská (chorvatsky a slovinsky Barbara Celjska; maďarsky Cillei Borbála) (1390–95 – 11. července 1451) byla dcera hraběte Hermana II. Celjského a Anny ze Schaunbergu, druhá manželka Zikmunda Lucemburského, římská císařovna, uherská a česká královna.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Barbořini předkové byla málo významná celjská hrabata: jméno se odvozuje od slovinského města Celje, které tehdy patřilo uherskému králi.

Barbora a její sestřenice (a adoptovaná sestra) Anna Celjská se obě provdaly za krále, jejichž první manželky byly spřízněny mimo jiné i s rodem celjských hrabat. Anna se stala druhou manželkou Vladislava II. Jagella v roce 1402 poté, co zemřela jeho první manželka Hedvika z Anjou.

Barbora se v roce 1408 provdala za uherského krále Zikmunda, třináct let po smrti jeho první manželky Marie, sestry sv. Hedviky z Anjou. Barbora byla s oběma sestramy příbuzná – Barbořin otec Herman II. Celjský byl bratranec první Zikmundovy ženy Marie.[1]

Manželství se Zikmundem a potomci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1409 Barbora Zikmundovi porodila dceru Alžbětu. Tehdy ještě se ještě nedalo tušit, že Alžběta bude potomkem jediným. Důvod, proč se nenarodilo další dítě, je ale především v Zikmundových cestách po střední Evropě. Zikmund poté svou jedinou dceru a dědičku provdal za rakouského vévodu Albrechta. Barbora se dožila tří přeživších vnoučat: Anny, Alžběty a Ladislava.

Barbořina krev dnes koluje v žilách většiny evropských šlechtických dynastií. Jedním z jejích potomků byla i Anna Dánská, manželka anglického a skotského krále Jakuba I., mezi jejichž děti patřily král Karel I. Stuart a anglická princezna Alžběta Stuartovna (1596-1662), falckraběnka a česká "zimní královna".

Mezi Barborou Cejlskou a Alžbětou Stuartovnou[editovat | editovat zdroj]

Barbora jako Venuše v Kyeserově spisu Bellifortis

Barbora Celjská (1390/95-1451), její dcera Alžběta Lucemburská (1409-1442), ta měla dceru Alžbětu Habsburskou (1436-1505), její dcera Anna Jagellonská (1476-1503), měla dceru Žofii Pomořanskou (1498-1568), její dcerou byla Alžběta Dánská (1524-1586), ta měla dceru Žofii Meklenburskou (1557-1631), její dcerou byla Anna Dánská (1574-1619), provdaná za Jakuba I. Stuarta (1566-1625). Jejich dcerou byla Alžběta Stuartovna, manželka Fridricha Falckého (1596-1632)

Královna a císařovna[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako její předkové byla i Barbora známá svou tvrdostí, vášnivostí a poživačností. „Byla to žena nesmírně smyslná“, píše o ní Eneáš Silvius Piccolomini. Dokonce prý zakazovala služkám modlitby.

Barbora Celjská byla údajně energická žena a roku 1419 jí Zikmund, údajně kvůli její nevěře, odebral příjmy a vypověděl ji do Oradey. Po usmíření jí však v roce 1424 daroval odvody ze středoslovenských banských měst, zvolenský zámek a několik hradních panství (například Trenčanský hrad). Barbora ale stále vystupovala spíše proti Zikmundovým zájmům.

Jako česká královna vedla Barbora od roku 1436 diplomatické styky s českými stavy v jejich mateřštině. Blíže měla ke kališníkům než katolíkům. Jako císařovně vdově se jí o rok později otevřely nové možnosti.

„Žena, již stařena“, říká Eneáš Silvius, „pojala úmysl znovu se vdát, zapudila z mysli dceru, která vyrostla v naději na královský trůn a provdala se za rakouského vévodu Albrechta, a neuvažovala o ničem jiném než o radostech nového manželství.“

Barbora se chystala provdat za polského následníka trůnu, tehdy třináctiletého krále Vladislava (*1424). Mocenské plány jí překazila hlavně dcera Alžběta a zeť Albrecht. Svou jedinou dceru Barbora dokonce přežila, protože ta zemřela v roce 1442.

Zbytek života strávila v Mělníku, kde se věnovala okultním vědám a alchymii.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hedvika a její sestra Marie byly dcerami Ludvíka I. Velikého a Alžběty Bosenské, jejíž starší sestra Katarina Kotromanic byla manželkou Hermana I. Celjského a matkou Hermana II.
  2. Čechura, Hlavačka, Maur: Ženy a milenky českých králů, Akropolis Praha 1996

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Uherská královna
Předchůdce:
Marie Uherská
14081437
Barbora Celjská
Nástupce:
Alžběta Lucemburská
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Eliška Pomořanská
14331437
Barbora Celjská
Nástupce:
Eleonora Portugalská
Německá královna
Předchůdce:
Anežka Opolská
14111437
Barbora Celjská
Nástupce:
Alžběta Lucemburská
Česká královna
Předchůdce:
Žofie Bavorská
14191437
Barbora Celjská
Nástupce:
Alžběta Lucemburská