Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841autor portrétu Josef Kriehuber
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841
autor portrétu Josef Kriehuber
Rodné jméno Ferdinand Karl Joseph von Österreich-Este
Narození 25. dubna 1781
Miláno
Úmrtí 5. listopadu 1850
(ve věku 69 let)
Ebenzweier, Horní Rakousy
Místo odpočinku Císařská hrobka ve Vídni
Povolání voják
Ocenění Řád zlatého rouna
Královský uherský řád sv. Štěpána
Vojenský řád Marie Terezie
Rodiče Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Marie Beatrice d'Este

Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este (25. dubna 1781, Miláno5. listopadu 1850, Ebenzweier, Horní Rakousy) byl rakouský arcivévoda, princ modenský a polní maršál z vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d´Este.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byl třetím synem arcivévody Ferdinanda Karla Antonína, syna královny Marie Terezie a Marie Beatrice d'Este, dcery modenského vévody Ercola III. Jeho nejstarší sestra Marie Tereza se stala sardinskou královnou a nejmladší sestra Marie Ludovika rakouskou císařovnou.

Do roku 1796 žila rodina se šesti dětmi v Miláně a po jeho dobytí Napoleonem ve Vídeňském Novém Městě, navštěvoval vojenskou akademii. Už od mládí chtěl být vojákem a jako dvanáctiletý vlastnil 3. husarský pluk.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia, vstoupil v roce 1799 do armády a zapojil se do bojů proti Francii. Ještě v témže roce se jako velitel zúčastnil bitev u Pfullendorfu, Stockachu a Mannheimu. Další boje ho čekaly v Německu u Biberachu za což obdržel rytířský kříž Marie Terezie. V bitvě u Stekenu v prosinci roku 1805 ještě porazil generála Wreda, nicméně válka byla ukončena dva dny před tím, porážkou Rakouska a jeho spojenců u Slavkova.

Poté převzal generální velení v Čechách a na Moravě, kde zřizoval zeměbranu. V roce 1809 velel rakouské armádě v Haliči v boji proti Polsku. O šest let později se stal velitelem záložní armády ve Francii. Roku 1816 byl generálním velitelem v Uhrách. V letech 18321846 působil v Haliči jako civilní a vojenský guvernér a mimo to byl v letech 18341838 císařským komisařem v Sedmihradsku, kde zažehnal povstání. V roce 1836 byl povýšen na polního maršála.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1838 odešel z armády a přesídlil do Modeny ke svému synovci Františku V. Modenskému. Zemřel svobodný roku 1850 u svého bratra Maxmiliána v Ebenzweieru. Pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]