Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841autor portrétu Josef Kriehuber
Polní maršál Ferdinand Karel v roce 1841
autor portrétu Josef Kriehuber
Rodné jméno Ferdinand Karl Joseph von Österreich-Este
Narození 25. dubna 1781
Miláno
Úmrtí 5. listopadu 1850
(ve věku 69 let)
Ebenzweier, Horní Rakousy
Místo odpočinku Císařská hrobka ve Vídni
Občanství Rakousko a Itálie
Povolání voják
Ocenění Řád zlatého rouna
Královský uherský řád sv. Štěpána
Vojenský řád Marie Terezie
Rodiče Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Marie Beatrice d'Este
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este (25. dubna 1781, Miláno5. listopadu 1850, Ebenzweier, Horní Rakousy) byl rakouský arcivévoda, princ modenský a polní maršál z vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d´Este.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byl třetím synem arcivévody Ferdinanda Karla Antonína, syna královny Marie Terezie a Marie Beatrice d'Este, dcery modenského vévody Ercola III. Jeho nejstarší sestra Marie Tereza se stala sardinskou královnou a nejmladší sestra Marie Ludovika rakouskou císařovnou.

Do roku 1796 žila rodina se šesti dětmi v Miláně a po jeho dobytí Napoleonem ve Vídeňském Novém Městě, navštěvoval vojenskou akademii. Už od mládí chtěl být vojákem a jako dvanáctiletý vlastnil 3. husarský pluk.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia, vstoupil v roce 1799 do armády a zapojil se do bojů proti Francii. Ještě v témže roce se jako velitel zúčastnil bitev u Pfullendorfu, Stockachu a Mannheimu. Další boje ho čekaly v Německu u Biberachu za což obdržel rytířský kříž Marie Terezie. V bitvě u Stekenu v prosinci roku 1805 ještě porazil generála Wreda, nicméně válka byla ukončena dva dny před tím, porážkou Rakouska a jeho spojenců u Slavkova.

Poté převzal generální velení v Čechách a na Moravě, kde zřizoval zeměbranu. V roce 1809 velel rakouské armádě v Haliči v boji proti Polsku. O šest let později se stal velitelem záložní armády ve Francii. Roku 1816 byl generálním velitelem v Uhrách. V letech 18321846 působil v Haliči jako civilní a vojenský guvernér a mimo to byl v letech 18341838 císařským komisařem v Sedmihradsku, kde zažehnal povstání. V roce 1836 byl povýšen na polního maršála.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1838 odešel z armády a přesídlil do Modeny ke svému synovci Františku V. Modenskému. Zemřel svobodný roku 1850 u svého bratra Maxmiliána v Ebenzweieru. Pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]