Marie Ludovika Beatrix z Modeny
| Marie Ludovika Beatrix z Modeny | ||
|---|---|---|
| Rakouská císařovna, uherská, chorvatská a česká královna | ||
| Marie Ludovika na malbě neznámého umělce okolo roku 1805. | ||
| Místo narození | Monza | |
| Úmrtí | 7. duben 1816 (28 let) | |
| Verona | ||
| Pochována | Vídeň | |
| Předchůdce | Marie Tereza Neapolsko-Sicilská | |
| Následník | Karolína Augusta Bavorská | |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská | |
| Otec | Ferdinand z Modeny | |
| Matka | Marie d'Este | |
Marie Ludovika Beatrix z Modeny (něm.: Maria Ludovika Beatrix von Modena) (14. prosince 1787, Monza – 7. dubna 1816, Vídeň) byla třetí manželka rakouského císaře, českého, uherského a chorvatského krále Františka I. Pokřtěná byla jako Marie Ludovika Beatrix Antonia Josephe Johanna. Její titul zněl Erzherzogin von Österreich-Este.
Šlo o dceru Ferdinanda z Modeny (1754-1806) a jeho manželky Marie Beatrice Ricciardy d'Este (1750-1829). Pocházela z větvě Este Habsbursko-Lotrinské dynastie.
Císařovna [editovat]
Většina příbuzných Františka I. byla Napoleonem vyhnána ze svých království a vévodství a hledala útočiště u svého šťastnějšího příbuzného v rakouské monarchii. Mezi nimi i rodina budoucí císařovny. Dne 6. ledna 1808, půl roku po smrti Františkovy druhé manželky Marie Terezy, se ve Vídni konala svatba. Volba padla opět na Františkovu sestřenici – Marii Ludoviku Beatrix z Modeny.
Marie Ludovika byla velmi vzdělaná žena, ale trpěla závažnou nemocí (tuberkulózou), která ji znemožňovala mít děti i zapojit se plnohodnotně do života, i když se o to až do konce života snažila a pokud mohla, všude svého manžela doprovázela. Dohlížela na výchovu všech svých vyvdaných dětí a zvláště se věnovala následníku trůnu Ferdinandovi, jehož zdravotní stav se díky ní velmi zlepšil. Často pobývala také v Čechách, v lázních Teplice, kde se potkávala se vzdělanci té doby.
Marie byla neochvějnou nepřítelkyní Napoleona a postavila se proti plánu provdat Františkovu dceru Marii Luisu za císaře Francouzů. Avšak i když svého manžela dokázala velmi ovlivnit, přesto byla jednání mezi Napoleonem a Meternichem úspěšně dovedena do konce a v roce 1810 se Marie Luisa stala francouzskou císařovnou.
Napoleon byl definitivně poražen. Na konci roku 1815 doporučili lékaři císařovně léčení v Itálii. Marie Ludovika se vrátila do své země na severu Itálie. Nedlouho poté, 7. dubna 1816, zemřela ve Veroně ve věku 28 let na tuberkulózu. Pohřbena je v císařské kapucínské kryptě ve Vídni. Její manžel František se ještě v témže roce oženil znovu.
Literatura [editovat]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- Karl Otmar Freiherr von Aretin: Maria Ludovika. In: Neue Deutsche Biographie. Bd. XVI, 1990, S. 192.
- Ann Tizia Leitich: Kaiserin Maria Ludovika. In: Neue Österreichische Biographie. Bd. XII, 1957, S. 7–19.
| Rakouská císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Tereza Bourbonská |
1808 - 1816 Marie Ludovika Beatrix z Modeny |
Nástupce: Karolína Augusta Bavorská |
| Chorvatská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Tereza Bourbonská |
1808 - 1816 Marie Ludovika Beatrix z Modeny |
Nástupce: Karolína Augusta Bavorská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Tereza Bourbonská |
1808 - 1816 Marie Ludovika Beatrix z Modeny |
Nástupce: Karolína Augusta Bavorská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Tereza Bourbonská |
1808 - 1816 Marie Ludovika Beatrix z Modeny |
Nástupce: Karolína Augusta Bavorská |