Marie Ludovika Beatrix z Modeny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Rakouská císařovna, uherská, chorvatská a česká královna
Maria Ludovica Beatrice Modena Austria 1787 1816.jpg
Marie Ludovika na malbě neznámého umělce okolo roku 1805.
Místo narození Monza
Úmrtí 7. duben 1816 (28 let)
Verona
Pochována Vídeň
Předchůdce Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Následník Karolína Augusta Bavorská
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec Ferdinand z Modeny
Matka Marie d'Este

Marie Ludovika Beatrix z Modeny (něm.: Maria Ludovika Beatrix von Modena) (14. prosince 1787, Monza7. dubna 1816, Vídeň) byla třetí manželka rakouského císaře, českého, uherského a chorvatského krále Františka I. Pokřtěná byla jako Marie Ludovika Beatrix Antonia Josephe Johanna. Její titul zněl Erzherzogin von Österreich-Este.

Šlo o dceru Ferdinanda z Modeny (1754-1806) a jeho manželky Marie Beatrice Ricciardy d'Este (1750-1829). Pocházela z Habsbursko-Lotrinské dynastie - přesněji její vedlejší větve Rakouští-Este.

Císařovna[editovat | editovat zdroj]

Většina italských příbuzných Františka I. byla Napoleonem vyhnána ze svých království a vévodství a hledala útočiště u svého šťastnějšího příbuzného v rakouské monarchii. Mezi nimi i rodina budoucí císařovny. Dne 6. ledna 1808, půl roku po smrti Františkovy druhé manželky Marie Terezy, se ve Vídni konala svatba. Volba padla opět na Františkovu sestřenici – Marii Ludoviku Beatrix z Modeny.

Marie Ludovika byla velmi vzdělaná žena, ale trpěla závažnou nemocí (tuberkulózou), která ji znemožňovala mít děti i zapojit se plnohodnotně do života, i když se o to až do konce života snažila a pokud mohla, všude svého manžela doprovázela. Dohlížela na výchovu všech svých vyvdaných dětí a zvláště se věnovala následníku trůnu Ferdinandovi, jehož zdravotní stav se díky ní velmi zlepšil. Často pobývala také v Čechách, v lázních Teplice, kde se potkávala se vzdělanci té doby.

Marie byla neochvějnou nepřítelkyní Napoleona a postavila se proti plánu provdat Františkovu dceru Marii Luisu za císaře Francouzů. Avšak i když svého manžela dokázala velmi ovlivnit, přesto byla jednání mezi Napoleonem a Meternichem úspěšně dovedena do konce a v roce 1810 se Marie Luisa stala francouzskou císařovnou.

Napoleon byl definitivně poražen. Na konci roku 1815 doporučili lékaři císařovně léčení v Itálii. Marie Ludovika se vrátila do své země na severu Itálie. Nedlouho poté, 7. dubna 1816, zemřela ve Veroně ve věku 28 let na tuberkulózu. Pohřbena je v císařské kapucínské kryptě ve Vídni. Její manžel František se ještě v témže roce oženil znovu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.  
  • Karl Otmar Freiherr von Aretin: Maria Ludovika. In: Neue Deutsche Biographie. Bd. XVI, 1990, S. 192.
  • Ann Tizia Leitich: Kaiserin Maria Ludovika. In: Neue Österreichische Biographie. Bd. XII, 1957, S. 7–19.


Rakouská císařovna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Chorvatská královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Česká královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská