Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eleonora Falcko-Neuburská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně
Eleonore of Pfalz Neuburg.jpg
Eleonořin portrét od neznámého autora.
Korunovace 1681 uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.
Narození 6. ledna 1655
Düsseldorf
Úmrtí 19. ledna 1720
(ve věku 65 let)
Vídeň
Pochována Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Klaudie Felicitas Tyrolská
Následník Amálie Vilemína Brunšvická
Panovník Leopold I.
Potomci Josef I.
Kristýna
Marie Alžběta
Leopold Josef
Marie Anna Josefa
Marie Terezie
Karel VI.
Marie Josefa
Marie Magdalena
Marie Markéta
Dynastie Wittelsbachové
Otec Filip Vilém Falcký
Matka Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská

Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem římská císařovna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Eleonora Magdalena se narodila jako nejstarší ze sedmnácti dětí pozdějšího falckého kurfiřta Filipa Viléma z falcko-neuburské větve rodu Wittelsbachů a jeho druhé manželky, hessensko-damstadtské princezny Alžběty Amálie. Všechny čtyři její sestry, jež se dožily dospělosti, usedly na některý z evropských panovnických trůnů: Marie Žofie se stala portugalskou královnou, Marie Anna královnou španělskou, Dorotea Žofie parmskou vévodkyní a Hedvika Žofie měla za manžela syna polského krále. Sama Eleonora si však jako mladá velmi přála vstoupit do kláštera.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Svatba Leopolda a Eleonory

Přes toto své přání podlehla usilovnému naléhání rodičů a v prosinci roku 1676 se provdala za Leopolda I., císaře římského, krále uherského a českého a markraběte moravského. Leopold byl o patnáct let starší než ona a Eleonora byla jeho již třetí manželkou. Sňatek s ní mu měl přinést vytouženého dědice (předchozí manželky mu sice kromě dcer daly i syny, ti však záhy zemřeli), což se také stalo. Po roce a půl se manželům narodil syn Josef I. a posléze Karel VI.; dále měli ještě jednoho syna a sedm dcer, z nichž Leopolda I. přežil syn a dvě dcery).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1699 Amálie Vilemína (1673–1742), dcera brunšvického vévodského páru Jana Fridricha a Benedikty Falcké
1708 portugalský král Jan V. (1689–1750), syn krále Petra II. a jeho druhé manželky Marie Žofie Falcko-Neuburské
1708 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), dcera brunšvického vévodského páru Ludvíka Rudolfa a Kristýny Luisy Öttingenské.
  • Marie Josefa (1687–1703), arcivévodkyně
  • Marie Magdalena (1689–1743), arcivévodkyně
  • Marie Markéta (1690–1691), arcivévodkyně

Císařovna[editovat | editovat zdroj]

Leopoldovi přinesl tento sňatek také spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši – Eleonořiny sestry se provdaly do Portugalska, Španělska, Polska a Parmy.

Eleonora se velice vlivně zapojila do zahraniční politiky země, svému manželovi radila a hájila zájmy své původní rodiny. Roku 1689 byla korunována uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.

Eleonora pocházela z méně bohaté rodiny a i na vídeňském císařském dvoře si zachovala skromný životní styl (odmítnutí korunovace českou královnou). Pečovala o chudé a nemocné a denně se účastnila pobožností. Svého manžela doprovázela na nebezpečných cestách, jako například při útěcích z Vídně roku 1680 před morem do Prahy (jediná návštěva města) a roku 1683 před Turky.

Roku 1688 obnovila dámský Řád hvězdového kříže, který založila císařovna Eleonora Magdalena Gonzagová.

Vdova[editovat | editovat zdroj]

I když Leopold I. zemřel, Eleonora stále zůstávala důležitou osobností na vídeňském dvoře a podporovala své syny, Josefa I. i Karla VI. Po smrti Josefa I. dokonce spravovala celou říši až do návratu Karla VI. Na začátku soupeřila o moc s manželkou Karla VI. Alžbětou Kristýnou a manželkou zemřelého Josefa I. Amálií Vilemínou.

Eleonora se dožila šedesáti pěti let a zemřela ve Vídni roku 1720. Byla prodlužovatelkou rodu Habsburků o jednu generaci.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Česká královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Uherská královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská