Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
| Eleonora Falcko-Neuburská | ||
|---|---|---|
| Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně | ||
| Eleonořin portrét od neznámého autora. | ||
| Korunovace | 1681 uherskou královnou a roku 1690 císařovnou. | |
| Narození | 6. ledna 1655 | |
| Düsseldorf | ||
| Úmrtí | 19. ledna 1720 (65 let) | |
| Vídeň | ||
| Předchůdce | Klaudie Felicitas Tyrolská | |
| Následník | Amálie Vilemína Brunšvická | |
| Panovník | Leopold I. | |
| Potomci | Josef I. Karel VI. |
|
| Dynastie | Wittelsbachové | |
| Otec | Filip Vilém Falcký | |
| Matka | Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská | |
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf – 19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem římská císařovna.
Obsah |
Biografie [editovat]
Původ, mládí [editovat]
Eleonora Magdalena se narodila jako nejstarší ze sedmnácti dětí pozdějšího falckého kurfiřta Filipa Viléma z falcko-neuburské větve rodu Wittelsbachů a jeho druhé manželky, hessensko-damstadtské princezny Alžběty Amálie. Všechny čtyři její sestry, jež se dožily dospělosti, usedly na některý z evropských panovnických trůnů: Marie Žofie se stala portugalskou královnou, Marie Anna královnou španělskou, Dorotea Žofie parmskou vévodkyní a Hedvika Žofie měla za manžela syna polského krále. Sama Eleonora si však jako mladá velmi přála vstoupit do kláštera.
Manželství, potomci [editovat]
Přes toto své přání podlehla usilovnému naléhání rodičů a v prosinci roku 1676 se provdala za Leopolda I., císaře římského, krále uherského a českého a markraběte moravského. Leopold byl o patnáct let starší než ona a Eleonora byla jeho již třetí manželkou. Sňatek s ní mu měl přinést vytouženého dědice (předchozí manželky mu sice kromě dcer daly i syny, ti však záhy zemřeli), což se také stalo. Po roce a půl se manželům narodil syn Josef I. a posléze Karel VI.; dále měli ještě jednoho syna a sedm dcer, z nichž Leopolda I. přežil syn a dvě dcery).
Potomci [editovat]
- Josef I. (1678–1711), císař Svaté říše římské
- ∞ 1699 Amálie Vilemína (1673–1742), dcera brunšvického vévodského páru Jana Fridricha a Benedikty Falcké
- Kristýna (*/† 1679), arcivévodkyně
- Marie Alžběta (1680–1741), nizozemská místodržitelka
- Leopold Josef (1682 – 1684), arcivévoda
- Marie Anna Josefa (1683–1754)
- ∞ 1708 portugalský král Jan V. (1689–1750), syn krále Petra II. a jeho druhé manželky Marie Žofie Falcko-Neuburské
- Marie Terezie (1684–1696), arcivévodkyně
- Karel (III.) VI. (1685–1740), císař Svaté říše římské
- ∞ 1708 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), dcera brunšvického vévodského páru Ludvíka Rudolfa a Kristýny Luisy Öttingenské.
- Marie Josefa (1687–1703), arcivévodkyně
- Marie Magdalena (1689–1743), arcivévodkyně
- Marie Markéta (1690–1691), arcivévodkyně
Císařovna [editovat]
Leopoldovi přinesl tento sňatek také spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši – Eleonořiny sestry se provdaly do Portugalska, Španělska, Polska a Parmy.
Eleonora se velice vlivně zapojila do zahraniční politiky země, svému manželovi radila a hájila zájmy své původní rodiny. Roku 1689 byla korunována uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.
Eleonora pocházela z méně bohaté rodiny a i na vídeňském císařském dvoře si zachovala skromný životní styl (odmítnutí korunovace českou královnou). Pečovala o chudé a nemocné a denně se účastnila pobožností. Svého manžela doprovázela na nebezpečných cestách, jako například při útěcích z Vídně roku 1680 před morem do Prahy (jediná návštěva města) a roku 1683 před Turky.
Roku 1688 obnovila dámský Řád hvězdového kříže, který založila císařovna Eleonora Toskánská.
Vdova [editovat]
I když Leopold I. zemřel, Eleonora stále zůstávala důležitou osobností na vídeňském dvoře a podporovala své syny, Josefa I. i Karla VI. Po smrti Josefa I. dokonce spravovala celou říši až do návratu Karla VI. Na začátku soupeřila o moc s manželkou Karla VI. Alžbětou Kristýnou a manželkou zemřelého Josefa I. Amálií Vilemínou.
Eleonora se dožila šedesáti pěti let a zemřela ve Vídni roku 1720. Byla prodlužovatelkou rodu Habsburků o jednu generaci.
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676 - 1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Římskoněmecká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676 - 1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676 - 1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676 - 1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676 - 1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
- FIDLER, Jiří: České královny, Fragment, Havlíčkův Brod 2004, ISBN 80-7200-849-8, s. 90–91.