Karel Španělský
| Carlos de Austria | |
 Don Carlos de Austria v roce 1564 autor Alonso Sánchez Coello |
|
| Narození | 8. července 1545 Valladolid |
|---|---|
| Úmrtí | 24. července 1568 (ve věku 23 let) Madrid |
| Místo odpočinku | klášter El Escorial, Španělsko |
| Rodiče | Filip II. Španělský Marie Portugalská |
Karel Španělský, Carlos de Austria, don Carlos (8. července 1545, Valladolid – 24. července 1568, Madrid) byl španělský infant, kníže asturijský a z Girony a hrabě z Cervery.
Obsah |
Daň za blízké příbuzenství [editovat]
Byl nejstarším potomkem španělského krále Filipa II. z prvního manželství s portugalskou princeznou Marií, která zemřela krátce po jeho narození. Jeho rodiče byli blízkýni příbuznými - měli společné oba dědečky a obě babičky.
Mnoho jeho psychických a fyzických nemocí mohlo pramenit právě z častého míchání rodu Habsburků a královské rodiny z Portugalska a Španělska.[1] Brzy se začaly projevovat první příznaky duševní nestability, jako např. nepřiměřené chování a návaly vzteku.[2] Měl deformovaná záda, pravou polovinu těla méně vyvinutou a kulhal.[3]
Mládí [editovat]
Mládí prožil v Madridu pod dohledem svých tet, španělských infantek Marie a Jany, neboť král byl v letech 1554–1559 převážně v Anglii ohledně sňatku s anglickou královnou Marií Tudorovnou. Karel už jako dítě týral malá zvířata. Učení mu dělalo velké potíže.
Přestože Karlova duševní porucha se stávala stále horší, byl v roce 1560 uznán jako dědic královského trůnu.[4] Filip II. následně rozhodl, že není schopen vládnout a vyloučil ho z následnictví.
Dospívání [editovat]
Od roku 1561 žil v Alcalá de Henares, kde navštěvoval tamní univerzitu. V roce 1562 se Karlovi stala nehoda, říká se že to byl pád ze schodů, po kterém následovala těžká nemoc a občasná ztráta zraku.[2] Pád zapříčinil těžké poranění hlavy. Lékaři mu museli odstranit část lebky. Po jeho zotavení byl Filipem II. v roce 1564 jmenován členem Státní rady. Byl to neúspěšný pokus o zapojení Karla do chodu země. Karel se stal mimořádně divoký a nepředvídatelný.[3] Měl násilnické výbuchy a začal nadměrně pít, jak v soukromí, tak na veřejnosti. O Karlově duševní poruše dokazuje i to, že týral koně, na služebnictvo a na ministry útočil nožem.[5][3]
Během svého krátkého života byl dvakrát zasnouben - nejdříve s francouzskou princeznou Alžbětou a poté s Annou Habsburskou. Obě dvě snoubenky se shodou okolností nakonec staly manželkami Karlova otce Filipa II., který obě přežil.
Domácí vězení a smrt [editovat]
V roce 1567 se pokusil uprchnout do Nizozemí, ale bylo mu v tom zabráněno. Od ledna roku 1568 byl v domácím vězení, kde ještě téhož roku zemřel. Protestoval pravidelnými hladovkami, které společně s následnou žravostí podlomily jeho již tak křehké zdraví a vedly k předčasnému skonu. Dlouhou dobu se proslýchalo že byl otráven. Pro toto tvrzení neexistuje žádný důkaz. Je mnohem pravděpodobnější, že Karel zemřel přirozenou smrtí. Pohřben byl v El Escorialu.
Don Carlos je pravděpodobně nejlépe známý jako hrdina z tragédie Schillera a Verdiho opery Don Carlos.
Vývod z předků [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ DEMMERLE, Eva. Habsburkové, Dějiny jedné dynastie. Praha : Nakladatelství Slovart, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-7391-666-4. s. 105.
- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. s. 78.
- ↑ a b c OULÍK, Václav. Po stopách Habsburků. Praha : Nakladatelství Erika, s.r.o., 1996. ISBN 80-7190-348-5. s. 49.
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/96049/Carlos-de-Austria
- ↑ Hamannová str. 79
Literatura [editovat]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. s. 78-79.
