Řád zlatého rouna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náhrdelník rytíře Řádu zlatého rouna, vídeňská klenotnice

Řád zlatého rouna (francouzsky Toison d'or, latinsky ordo aurei velleris) je rytířský řád založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován velmistrem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Řád zlatého rouna byl založen burgundským vévodou Filipem DobrýmBrugách dne 10. ledna 1430 u příležitosti jeho sňatku s princeznou Isabelou Portugalskou, poté, co odmítl členství v Podvazkovém řádu. Řád je též známý pod názvem Ordre de la toison d'or, el Toyson de oro, el Tusan a v raných dobách též jako rytířský řád zlatého rouna ovčího plátna z Burgund nebo řád belgické vlny.

Po vymření rodu burgundských vévodů roku 1477 přešel řád na rod Habsburků. Poté, co roku 1700 zemřel poslední španělský král z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku bourbonsko-habsburských sporů o dědictví řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových bourbonských dědiců, tak rakouská větev Habsburků. Rakouská republika dne 23. června 1953 uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.

Základní pravidla a privilegia řádu[editovat | editovat zdroj]

Řád sdružuje všechny své členy jako nerozlučitelný svazek. Všichni členové řádu mají stejná práva a mají se k sobě chovat bratrsky. Maximální počet rytířů byl původně omezen na 30, přičemž vedle Řádu zlatého rouna nesměli být členy žádného jiného řádu. Tato pravidla však byla v průběhu času zmírněna. Řádoví rytíři byli osvobozeni od všech poplatků a podléhali jen jediné soudní pravomoci, a to jurisdikci řádu samého. Tato soudní moc sestávala ze všech třiceti řádových rytířů a řádového suveréna, resp. jeho zástupce. Při všech slavnostech u dvorů měli přednost a právo nadřazenosti, s výjimkou korunovaných hlav. Španělští rytíři řádu obdrželi od krále Filipa právo kdykoli neohlášeni vstoupit do sálů paláce a jejich vůdce mohl stát před králem s pokrývkou na hlavě.

Úkolem řádu bylo udržování katolické víry, ochrana církve a zachovávání neposkvrněnosti rytířské cti. Byl zasvěcen Panně Marii a patronem byl apoštol a mučedník sv. Ondřej.

30. listopadu je řádový den, a tohoto dne se dodnes konají slavnostní svaté mše a jsou přijímáni noví členové řádu.

Mytologické pozadí[editovat | editovat zdroj]

Existují dva výklady původu řádu:

  • jeden je odvozován od zázračné Gedeonovy milosti
  • druhý pochází z řecké mytologie, z báje o zlatém rounu.

Velmistři řádu[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Filip Dobrý, vévoda burgundský, 10. leden 1430 – 15. červen 1467
  • 2. Karel Smělý, vévoda burgundský, 15. červen 1467 – 5. leden 1477
  • 3. Maxmilián I., císař římský, 30. duben 1478 – 27. březen 1482
  • 4. Filip I. Sličný, král kastilský, vévoda burgundský, otec českého krále Ferdinanda I. 27. březen 1482 – 25. září 1506
  • 5. Karel V., císař římský, král španělský, 25. září 1506 – 22. říjen 1555
  • 6. Filip II., král španělský, portugalský a anglický, 22. říjen 1555 – 13. září 1598
  • 7. Filip III., král španělský a portugalský, 13. září 1598 – 31. březen 1621
  • 8. Filip IV., král španělský a portugalský, 31. březen 1621 – 17. září 1665
  • 9. Karel II., král španělský, 17. září 1665 – 1. listopad 1700

Velmistři řádu (Španělsko)[editovat | editovat zdroj]

Velmistři řádu (Rakousko)[editovat | editovat zdroj]

  • 10. Karel VI., císař římský (král český), král španělský, 1. listopad 1700 – 20. říjen 1740
  • 11. František I., císař římský (král český), vévoda lotrinský, 20. říjen 1740 – 18. srpen 1765
  • 12. Josef II., císař římský (král český), 18. srpen 1765 – 20. únor 1790
  • 13. Leopold II., císař římský (král český), 20. únor 1790 – 1. březen 1792
  • 14. František I. císař římský, císař rakouský (král český), 1. březen 1792 – 2. březen 1835
  • 15. Ferdinand I. Dobrotivý, císař rakouský (král český), 2. březen 1835 – 2. prosinec 1848
  • 16. František Josef I., císař rakouský (král český), 2. prosinec 1848 – 21. listopad 1916
  • 17. Karel I., císař rakouský (král český), 21. listopad 1916 – 1. duben 1922
  • 18. Ota Habsburský, hlava rakouské dynastie, 1. duben 1922 – 30. listopad 2000
  • 19. Karel Habsbursko-Lotrinský od 30. listopadu 2000

Nositelé řádu[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1701 byl řád propůjčen 618krát, bourbonští velmistři pak udělili dalších 1387 Řádů zlatého rouna.

Habsburský řád byl udělen v 685 případech.

Členy řádu byli mj.:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]