Konstantin II. Řecký

Král Konstantin II.

Řecká královská rodina
JV Král Konstantin II. JV Královna Anna-Marie JKV Korunní princ Pavlos JKV Korunní princezna Marie-Chantal JKV Princezna Marie-Olympie JKV Princ Konstantin Alexios JKV Princ Achileas-Andreas JKV Princ Odysseas-Kimon JKV Princ Aristide Stavros JKV Princezna Alexia JKV Princ Nikolaos JKV Princezna Tatiana JKV Princezna Theodora JKV Princ Philipos JV královna Sofie Princezna Irena Řecká a Dánská Princ Michal Řecký a Dánský Řecká královská rodina je od roku 1973 nevládnoucí.

Konstantin II. Řecký (řecky Κωνσταντίνος - Kontantinos) (* 2. června 1940) byl v letech 1964–1967 král Řecka. Nastoupil na trůn po smrti svého otce v roce 1964 a vládl de iure do roku 1973, kdy ho vojenská junta svrhla a vyhlásila republiku, de facto však vládl jen do roku 1967, kdy opustil Řecko. Stal se šestým a posledním králem Řecka z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.

Mládí

Princ Konstantin řecký a dánský se narodil 2. června 1940 v Psychiku (blízko Athén) jako jediný syn řeckého krále Pavla I. a jeho ženy Frederiky Hannoverské. Pojmenován je po svém dědečkovi králi Konstantinovi I..

Vystudoval tři vojenské akademie, a to leteckou, armádní a námořní. Navštěvoval také speciální školu leteckých ozbrojených sil NATO v Německu a Athénskou univerzitu, kde studoval práva.

Sport

V mládí hodně sportoval. V roce 1960 se zúčastnil letních olympijských her v Římě a vyhrál zlatou medaili v jachtingu (třída Dragon). Má černý pásek v karate, byl dobrý plavec a běžec, také jezdil na koni a hrál squash.

Vláda

V roce 1964, krátce před uzavřením sňatku, král Pavlos zemřel a Konstantinos nastoupil na trůn. Byl tehdy hodně nezkušený a pod silným vlivem své matky. V zemi probíhal boj za demokratizaci politického života. Řecko bylo polarizované mezi monarchisty a republikány.

Převrat a vláda vojenské junty

Související informace naleznete v článku Řečtí plukovníci.

V roce 1967 se měly konat volby, avšak v noci z 20. na 21. dubna 1967 provedli tři armádní důstojníci Georgios Papadopulos, Nikolaos Makarezos a Stylianos Pattakos státní převrat a zavedli v zemi výjimečný stav. Záhy byl rozpuštěn parlament a vlády v zemi se ujala vojenská diktatura (junta) s ultranacionálními a protilevicovými rysy. Následně se junta začala zbavovat svých odpůrců ve všech významných oblastech kulturního a společenského života. Řecký král Konstantin II. po nezdařeném ozbrojeném povstání proti režimu opustil zemi. Junta na to reagovala ustavením regenta. Král pobýval v Římě, kam za ním představitelé junty poslali prostředníky vyjednat podmínky jeho návratu do země. On však trval na úplném zavedení demokracie. S tím nový režim nesouhlasil. V listopadu 1968 byla vyhlášena ústava, která sice nezrušila monarchii, ale zbavila krále veškerých možných práv. V roce 1973 došlo k dalšímu převratu a ve zfalšovaném všelidovém hlasování bylo rozhodnuto, že se Řecko stane republikou. Monarchie tak byla zrušena a král měl zakázán návrat do země. Události v červenci 1974 vedly k pádu vojenského režimu, byla obnovena civilní vláda a vyhlášeno další referendum, v němž většina Řeků potvrdila zrušení monarchie.

Život v exilu

Král Konstantin II. se do Řecka vrátil až v roce 1981 na pohřeb své matky Friederiky. Bylo mu dovoleno strávit ve své vlasti pouze několik hodin. Na začátku 90. let se začal objevovat častěji v řeckých médiích. V roce 1992 uzavřel dohodu s konzervativní vládou premiéra Konstantina Mitsotakise, v níž postoupil většinu svých pozemků v Řecku neziskové nadaci výměnou za bývalý královský palác Tatoi a možnost odvézt si z Řecka movitý majetek.

Spor s řeckou vládou

V roce 1993 navštívil Řecko znovu, ale vládě se nelíbilo jeho cestování po zemi a žádala ho, aby ihned Řecko opustil. V roce 1994 druhá vláda Andrease Papandrea zbavila Konstantina veškerého zbylého majetku v Řecku i řeckého občanství. Konstantinos tehdy žaloval stát za porušování lidských práv u mezinárodního soudu a získal peněžní kompenzaci ve výši 4 mil. € za propadlý majetek. Nebylo mu však vráceno řecké občanství a pas, pokud si nepořídí příjmení, které Konstantinos do té doby odmítal používat, odvolávaje se na to, že jeho rodina příjmení nemá. Používal královský titul podle mezinárodních protokolů,^[zdroj?] ale ústava řecké republiky šlechtické tituly neuznává^[zdroj?]. Až do roku 1994 byl jeho oficiální řecký pas vystaven na jméno Konstantinos, bývalý král Řecka. Nový zákon toto zakazuje, ale Konstantinos se odmítá podřídit a dále používá titul Král Konstantin.

Rodina

V roce 1964 se oženil s princeznou Anne-Marie, sestrou dánské královny Markéty II. Z jejich svazku vzešlo pět dětí:

• Alexia - (* 10.6.1965)
• Pavel - (* 20.5.1967), korunní princ
• Nikolas - (* 1.10.1969)
• Theodora - (* 9.6.1983)
• Filip - (* 26.4.1986)

Vyznamenání

• 1962: dánský Řád slona
• 1962: norský Řád sv. Olafa
• 1962: španělský Řád zlatého rouna

Související články

• Řečtí plukovníci
• Dějiny Řecka
• Řecké království

Externí odkazy

• The Official Web Site of The Greek Royal Family
• The Royal House of Greece Web Site
• Royal House of Greece
• Royal House of Denmark

Předchůdce: Pavel I. Řecký

Řecký král 1964 – 1973

Nástupce: -

Předchůdce: Pavel I. Řecký

Vévoda spartský 1947 – 1964

Nástupce: Pavel Řecký a Dánský

Předchůdce: Pavel I. Řecký

Princ řecký a dánský 1940 – 1964

Nástupce: Pavel Řecký a Dánský