Olga Konstantinovna Romanovová
| Olga Konstantinovna Ruská | ||
|---|---|---|
| královna Helénů velkokněžna ruská |
||
| Královna v roce 1915 | ||
| Doba vlády | 1867 – 1913 | |
| Sňatek | 1867 - 1913 | |
| Úplné jméno | Olga Konstantinovna Romanovová Ruská | |
| Tituly | Její Veličenstvo královna; Její imperátorská Výsost |
|
| Narození | 3. září 1851 | |
| Pavlovsk, Rusko | ||
| Úmrtí | 18. červen 1926 | |
| Pau, Francie | ||
| Pochována | Královské pohřebiště Tatoi, Řecko | |
| Předchůdce | Amálie Oldenburská | |
| Následník | Sofie Pruská | |
| Panovník | Jiří I. Řecký | |
| Potomci | princ Konstantin; princ Jiří; princezna Alexandra; princ Nikolas; princezna Marie; princezna Olga; princ Andreas; princ Kryštof |
|
| Dynastie | Romanov-Holstein-Gottorp; Glücksburkové (sňatkem) |
|
| Otec | Konstantin Nikolajevič Romanov | |
| Matka | Alexandra Sasko-Altenburská | |
Olga Konstantinovna Romanovová (3. září 1851, Pavlovsk - 18. června 1926, Pau) byla rozená ruská velkokněžna z dynastie Romanovců a sňatkem řecká královna, titulovaná jako královna Helénů.
Je prababičkou současné španělské královny Sofie Markéty, britského korunního prince Charlese, prince z Walesu a také babičkou řeckého a dánského prince Filipa, manžela britské královny Alžběty II..
Obsah |
Biografie[editovat]
Původ, mládí[editovat]
Narodila se v Pavlovsku jako dcera velkoknížete Konstantina Nikolajeviče a velkokněžny Alexandry, dcery vévody Josefa Sasko-Altenburského; jako taková byla neteří současného ruského cara Alexandra II. a vnučkou předchozího cara Mikulášu I.
Manželství, potomci[editovat]
V roce 1863 se jako dvanáctiletá poprvé setkala s mladým řeckým králem Jiřím I. Glücksburským, do kterého se zamilovala a o čtyři roky později, 27. října 1867 se za něj provdala. Sňatek, upevňující diplomatické vztahy Řecka a Ruska a sbližující dva panovnické domy, byl jedním z úspěchů ruské diplomacie. Posílení ruských pozic v tomto důležitém mediterránním prostoru bylo neobyčejně významné, a to tím více v předvečer hrozby vojenského konfliktu s Tureckem, který nakonec propukl v roce 1912.
Třebaže tedy měl sňatek politické pozadí a sledoval politické zájmy obou zemí, bylo manželství šťastné. Královský pár měl sedm dětí:
- Konstantin (1868-1923), budoucí řecký král ∞ Sofie Pruská
- Jiří (1869-1957), vrchní komisař Kréty ∞ Marie Bonapartová
- Alexandra (1870-1891) ∞ Pavel Alexandrovič Ruský
- Nikolas (1872-1938) ∞ Jelena Vladimirovna Ruská
- Marie (1876-1940) ∞
- Olga (1881-1881), zemřela tři měsíce po narození
- Andreas (1882-1944) ∞ Alice z Battenbergu (rodiče prince Filipa (1921-), manžela britské královny Alžběty II.)
- Kryštof (1888-1940) ∞
Řecká královna[editovat]
V době příjezdu do Řecka měla Olga pouhých šestnáct let; do nové vlasti přijela s výbavou, v níž se ukrývala i kolekce panenek. Byla zpočátku Řeky přijímána s nedůvěrou, rychle si však získala jejich sympatie půvabem, milou povahou a charitativní činností, kterou se zabývala. V Pireu, kde se nacházela základna ruského námořnictva, založila vojenskou nemocnici. Otevřela rovněž zdravotnicvké kurzy pro ženy a sama je navštěvovala. Trvale odmítala doprovod královské gardy i přes mnohé střelby na svého manžela a dceru.
Královna - vdova[editovat]
Manžel Olgy, král Jiří I., byl zavražděn na začátku války balkánských zemí s Tureckem 18. března 1913 řeckým anarchistou. Po jeho smrti, na počátku První světové války, přijela královna-vdova do Ruska, kde žila v Konstantinovském paláci ve Strelně u Petrohradu; pracovala v nemocnicích a pomáhala raněným.
Královna Olga velmi těžce prožívala úpadek a tragédii svého rodu - dynastie Romanovců po Říjnové revoluci, tím spíš, že tři z jejích dětí byly sňatkem s Romanovci spojeny.
V roce 1920 byla krátce vládnoucí regentkou za svého syna Konstantina.
Smrt[editovat]
Královna Olga zemřela 18. června 1926 ve francouzském Pau. Nejdříve byla převezena a pohřbena v Itálii, kde byla řecká královská rodina v exilu, a to v pravoslavném chrámu Narození Páně a Mikuláše Divotvorce ve italské Florencii, v němž řecký královský dům používal jednu z prostor krypty jako hrobku pro monarchy-vyhnance. Po obnovení monarchie v Řecku byla v roce 1936 rakev s ostatky královny Olgy převezena do Atén, kde byla pohřbena na hřbitově u královského paláce v Tatoi.
Galerie[editovat]
Externí odkazy[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Konstantinowna Romanowa na polské Wikipedii.