Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hessensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hessensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu - 29. září 1898v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863 - 1898.
Obsah |
Biografie [editovat]
Původ, mládí [editovat]
Narodila se jako dcera hesenského lankraběte Viléma Hesenského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání.
Manželství, potomci [editovat]
24. dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.
Z manželství se narodilo šest potomků:
- Frederik - budoucí dánský král Frederik VIII.
- Alexandra Dánská - manželka krále Velké Británie Eduarda VII.
- Vilém - budoucí řecký král Jiří I. Řecký
- Marie Sofie Dagmar - pod jménem Marie Fjodorovna ruská carevna, manželka ruského cara Alexandra III.
- Thyra Dánská - manželka hannoverského korunního prince Ernsta Augusta von Braunschweig-Lüneburg
- Valdemar Dánský - manžel Marie Orleánské, vnučky francouzského krále Ludvíka Filipa I.
Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.
Skandál na dánském dvoře [editovat]
Těžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841-1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871-1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.
Následnictví dánského trůnu [editovat]
Následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl vnukem Frederika V. (synem jeho dcery Luisy Dánské), Luisa Hesensko-Kasselská pak byla pravnučkou Frederika V. a vnučkou posledního dánského krále v mužské linii, Kristiána VIII. (syn mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka .
Královna Luisa zemřela 29. záři roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiza Hessen-Kassel na polské Wikipedii.
| Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolina Amálie Augustenborgská |
1863 - 1898 Luisa Hesensko-Kasselská |
Nástupce: Luisa Švédská |
