Frederik VI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Frederik VI.

Frederik VI. (28. leden 1768, Kodaň – 3. prosinec 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 1808 až 1814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784 - 1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.

Obsah

1 Životopis
- 1.1 Dětství
- 1.2 Princ regent
2 Vláda
3 Manželství a potomci
4 Nástupce na trůn
5 Odkazy

[editovat] Životopis

Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.

[editovat] Dětství

Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.

[editovat] Princ regent

Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunuv tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.

[editovat] Vláda

Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.

Za napoleonských válek stálo Dánsko na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska.

V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.

[editovat] Manželství a potomci

31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hessensko-Kasselskou (1767-1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery:

Kristián (* 22. září 1791; † 23. září 1791)
Marie Luisa (* 19. listopadu 1792; † 12. října 1793)
Karolina (* 28. října 1793; † 31. března 1881) ∞ Frederik Ferdinand Dánský (1792-1863) (bratranec jejího otce, syn prince Frederika Dánského). Manželství bylo bezdětné.
Luisa (* 21. srpna 1795; † 7. prosince 1795)
Kristián (* 1. září 1797; † 5. září 1797)
Juliana Luisa (* 12. února 1802; † 23. února 1802)
Frederika Marie (* 3. června 1805; † 14. června 1805)
Vilemína Marie (* 18. ledna 1808; † 30. května 1891) ∞ pozdější dánský král Frederik VII.; po rozvodu s ním ∞ vévoda Karel Schleswig-Holstein-Glücksburg. Obě její manželství byla bezdětná.

Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.

[editovat] Nástupce na trůn

Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.