Marie Hesensko-Kasselská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Žofie, dánská královna

Marie Hesensko-Kasselská (německy Marie Sophie Friederike von Hessen-Kassel, dánsky Marie Sophie Frederikke af Hessen-Kassel) (28. října 1767, Hanau21. března 1852, zámek Frederiksberg, Kodaň) byla rodem německá princezna a sňatkem jako manželka dánského krále Frederika VI. v letech 18081839 dánská královna.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Marie byla dcerou lankraběte Karla Hesensko-Kasselského a jeho manželky Luisy, dcery dánského krále Frederika V.

31. července roku 1790 se provdala za svého bratrance, dánského korunního prince Frederika. Frederik byl v té době, v pouhých 22 letech, již šest let regentem svého vládynezpůsobilého otce Kristiána VII. a jako takový faktickým vládcem Dánska. Po smrti Kristiána VII. v roce 1808 pár usedl na dánský trůn, z něhož pak zemi panoval dvě desetiletí. V době, kdy se Frederik VI. účastnil Vídeňského kongresu (1814/1815), byla Marie sama regentkou.

Frederikova volba Marie za manželku byla více než politickými důvody vedena snahou projevit nezávislost na královském dvoře. Veřejnost přijala manželství s velkým nadšením, neboť Marie byla považována za Dánku, nikoli za cizinku (její matka byla třetí – nejmladší dcerou krále Frederika V. a Marie sama vyrůstala v Dánsku, kde její otec zastával důležitou pozici guvernéra provincií) a byla při svém příjezdu do Kodaně nadšeně přivítána. Na královském dvoře byla Marie zastíněna královou sestrou Luisou Augustou, jež byla skutečnou první dámou dvora. V podstatě však žil pár měšťanským, občanským způsobem života a byl velmi oblíben.

V době, kdy se její manžel účastnil Vídeňského kongresu (1814/1815), byla regentkou. Zabývala se politikou a genealogií a publikovala např. pojednání o politické situaci v Dánsku v letech 1804–1814 – Exposé de la situation politique du Danemarc in 1807–14, nebo genealogickou studii dánského vládnoucího rodu (která později inspirovala krále Frederika VII. k tomu, že při řešení problému se svým nástupcem zvolil hesenského prince Kristiána, jenž se později skutečně stal dánským králem). Marie se věnovala i charitativní činnosti, od roku 1815 především organizaci Det Kvindelige Velgørende Selskab.

V roce 1839 královna Marie ovdověla. Po ovdovění se stáhla z veřejného života, stále však byla respektovaná jako symbol staré dynastie. Zemřela 13 let po svém manželovi ve věku 84 let, 21. března 1852 v paláci Frederiksborg v Kodani. Byla pochována po boku svého muže v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Marie byla pod silným tlakem požadavku dát králi syna a dědice. Z jejích osmi dětí byli dva chlapci, oba však zemřeli několik dní po narození, v útlém věku zemřela i čtyři děvčátka; pouze dvě dcery se dožily dospělosti.

  • Kristián (* 22. září 1791; † 23. září 1791)
  • Marie Luisa (* 19. listopadu 1792; † 12. října 1793)
  • Karolina (* 28. října 1793; † 31. března 1881) ∞ Frederik Ferdinand Dánský (1792–1863) (bratranec jejího otce, syn prince Frederika Dánského). Manželství bylo bezdětné.
  • Luisa (* 21. srpna 1795; † 7. prosince 1795)
  • Kristián (* 1. září 1797; † 5. září 1797)
  • Juliana Luisa (* 12. února 1802; † 23. února 1802)
  • Frederika Marie (* 3. června 1805; † 14. června 1805)
  • Vilemína Marie (* 18. ledna 1808; † 30. května 1891) ∞ pozdější dánský král Frederik VII.; po rozvodu s ním ∞ vévoda Karel Schleswig-Holstein-Glücksburg. Obě její manželství byla bezdětná.

Poslední porod byl natolik těžký a komplikovaný, že jí způsobil trvalé následky, jež jí nejen znemožnily mít další dítě, ale nedovolily jí ani žít sexuálním životem. Za této situace byla nucena akceptovat mimomanželský vztah králův s Frederikkou Dannemand.

Protože tehdejší následnické právo neumožňovalo nastoupit na trůn ženě, stal se nástupcem Frederika VI. na dánském trůnu jeho bratranec Kristián VIII., syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Frederikova otce.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Předchůdce:
Karolina Matylda Hannoverská
18081839
Marie Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Karolina Amálie Augustenborgská
Norská královna
Předchůdce:
Karolina Matylda Hannoverská
18081814
Marie Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Hedvika von Schleswig-Holstein-Gottorf