Luisa Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Hannoverská
královna dánská a norská
královna Luisa Dánská
Královna Luisa kolem roku 1747
autor Carl Gustaf Pilo
Doba vlády 17461751
Úplné jméno Louise of Great Britain (anglicky)
Narození 7. prosince 1724
Londýn
Úmrtí 19. prosince 1751
(ve věku 27 let)
Kodaň
Pochována Katedrála v Roskilde
Panovník Frederik V.
Dynastie Hannoverská dynastie
Oldenburkové
Otec Jiří II.
Matka Karolina z Ansbachu

Luisa Hannoverská (7. prosince 1724, Londýn19. prosince 1751, Kodaň) byla britská princezna a jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 17461751 dánská a norská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Luisa se narodila 7. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hannoverská, dánská královna

10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (17231766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.

Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.

Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.

Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž čtyři se dožili dospělosti.

Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christianborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané lankraběnky Hessensko-kasselské, jež se přestěhovala z Hessenska do Dánska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Dánská královna
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Norská královna
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická