Luisa Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Hannoverská
královna dánská a norská
Portrét
Královna Luisa kolem roku 1745
Doba vlády17461751
Titulyvévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská
Křest22. prosince 1724
Narození18. prosince 1724
Londýn
Úmrtí19. prosince 1751
(ve věku 27 let)
Kodaň
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceŽofie Magdalena Braniborská
NástupceJuliana Marie Brunšvická
ManželFrederik V.
PotomciKristián (1745–1747)
Žofie Magdalena
Karolina Vilemína
Kristián VII.
Luisa
RodWelfové
DynastieHannoverská
OtecJiří II.
MatkaKarolina z Ansbachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 18. prosince 1724, Londýn19. prosince 1751, Kodaň) byla jako první manželka krále Frederika V. od roku 1746 až do své smrti dánská a norská královna. Byla nejmladší přeživší dcerou krále Jiřího II. Britského a Karoliny z Ansbachu.

Sňatek mezi Luisou a Frederikem V. Dánským byl domluven výhradně z politických důvodů (ministři krále Jiřího chtěli dánskou podporu ve sporech s Pruskem).[1] Přestože byl sňatek domluvený, pár spolu vycházel celkem dobře, alespoň během prvních let manželství. Luisa, která podporovala vystoupení herců a hudebníků, byla u dánského dvora populární, i když nikdy neměla na rozhodování svého manžela významný vliv.[1][2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Luisa se narodila 18. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hannoverská, dánská královna

10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (17231766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.

Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.

Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.

Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Protože byla mezi Dány nesmírně oblíbená a milovaná, byla mladá královna postupem času stále více oslavována. Příkladem této glorifikace je německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock, který ke královně Luise cítil velkou oddanost a úctu; byl hluboce dojat jejími útrapami a brzkou smrtí a své pocity i pocity lidu ventiloval v ódě An den König (později nazývané Die Königin Luise) v roce 1752.[3] Ve srovnání s tímto ideálem byly následující královny, jak druhá manželka jejího manžela Juliana Marie, tak její neteř a pozdější snacha Karolina Matylda, souzeny mnohem přísněji.[4]

Jmenovci[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. srpna 1727 bylo jako dítěti panovníka Luise povoleno používat erb říše bez císařské koruny Svaté říše římské.[6]

Erb z 30. srpna 1727 Erb královny Luisy Monogram královny Luisy

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Jméno Narození Úmrtí Poznámky
Kristián, korunní princ dánský Kodaň, 7. července 1745 Frederiksborg, 3. června 1747 Zemřel v dětství
Princezna Žofie Magdalena Dánská 3. července 1746 21. srpna 1813 Vdaná, 1766, Gustav III. Švédský; měla potomky
Princezna Vilemína Karolína Dánská 10. července 1747 19. ledna 1820 Vdaná, 1763, Vilém I., kurfiřt z Hesenska; měla potomky
Kristián VII. Dánský 29. ledna 1749 13. března 1808 Ženatý, 1766, Princezna Karolina Matylda z Walesu; měl potomky
Princezna Luisa Dánská 30. ledna 1750 12. ledna 1831 Vdaná, 1766, Princ Karel Hesensko-Kasselský; měla potomky

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Falcký
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Oettingenský
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
 
 
 
 
Jacquette Poussard de Vandré
 
Luisa Hannoverská
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Solmsko-Laubachská
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Vilém Sasko-Výmarský
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Saynsko-Wittgensteinský
 
 
Johana ze Sayn-Wittgensteinu
 
 
 
 
 
 
Lujza Juliana Erbašská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise of Great Britain na anglické Wikipedii.

  1. a b Historical dictionary of the British monarchy | WorldCat.org. www.worldcat.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 
  2. BRICKA, Carl Frederik. 399 (Dansk biografisk Lexikon / X. Bind. Laale - Løvenørn). runeberg.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (dánsky) 
  3. KLOPSTOCK, Friedrich Gottlieb. Oden. Lipsko: Göschen, 1798. Dostupné online. S. 106ff. (německy) 
  4. LEITNER, Thea. Skandal bei Hof. [s.l.]: Ueberreuter, 1993. ISBN 3-8000-3492-1. (německy) 
  5. GANNETT, Henry. The origin of certain place names in the United States. [s.l.]: Washington, Govt. Print. Off. 341 s. Dostupné online. 
  6. marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Norská královna
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Šlesvická vévodkyně
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická
Holštýnská vévodkyně
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská,
Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská
17461751
s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická,
Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská
Oldenburská hraběnka
Předchůdce:
Žofie Magdalena Braniborská
17461751
Luisa Hannoverská
Nástupce:
Juliana Marie Brunšvická