Luisa Hannoverská
| Luisa Hannoverská | ||
|---|---|---|
| královna dánská a norská | ||
 |
||
| Královna Luisa kolem roku 1747 autor Carl Gustaf Pilo |
||
| Doba vlády | 1746 – 1751 | |
| Úplné jméno | Louise of Great Britain (anglicky) | |
| Narození | 7. prosince 1724 | |
| Londýn | ||
| Úmrtí | 19. prosince 1751 (ve věku 27 let) |
|
| Kodaň | ||
| Pochována | Katedrála v Roskilde | |
| Panovník | Frederik V. | |
| Dynastie | Hannoverská dynastie Oldenburkové |
|
| Otec | Jiří II. | |
| Matka | Karolina z Ansbachu | |
Luisa Hannoverská (7. prosince 1724, Londýn – 19. prosince 1751, Kodaň) byla britská princezna a jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 1746–1751 dánská a norská královna.
Obsah |
Biografie[editovat]
Luisa se narodila 7. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.
Manželství[editovat]
10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (1723–1766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.
Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.
Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.
Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).
Potomci[editovat]
Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž čtyři se dožili dospělosti.
- Kristián (1745–1747)
- Žofie Magdalena (1746–1813), jako manželka švédského krále Gustava III. švédská královna.
- Karolina Vilemína (1747–1820) - manželka hesensko-kaselského kurfiřta Viléma I..
- Kristián (1749–1808), následník trůnu, pozdější král Kristián VII.
- Luisa Šarlota (1750–1831). Provdána za Karla Hessensko-Kasselského; jejich dcerou byla Luisa Hesensko-Kasselská, matka budoucího dánského krále Kristiána IX.
Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christianborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané lankraběnky Hessensko-kasselské, jež se přestěhovala z Hessenska do Dánska.
Odkazy[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- http://www.rosenborgslot.dk/ (anglicky nebo dánsky)
| Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746 – 1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
| Norská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746 – 1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
