Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Královna dánská a islandská
Doba vlády	14. května 1912 – 20. dubna 1947
Úplné jméno	Alexandrina Augusta vévodkyně mecklenburská
Tituly	JV královna meklenbursko-zvěřínská a dánská JV královna dánská JKV korunní princezna dánská JV vévodkyně meklenbursko-zvěřínská
Narození	24. prosince 1879
	Zvěřín, Mecklenburg-Schwerin
Úmrtí	(věk -74 let a 361 dní)
	Kodaň, Dánsko
Předchůdce	Luisa, královna Švédská
Potomci	Frederik IX. Dánský Knud, dědičný princ dánský
Rod	Dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Dynastie	Dynastie meklenbursko-zvěřínská
Otec	Bedřich František III., velkovévoda meklenbursko-zvěřínský
Matka	Velkovévodkyně Anastázie Michailovna Ruská

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (dánsky Alexandrine af Mecklenburg-Schwerin, německy Alexandrine Auguste Herzogin zu Mecklenburg) (24. prosince 1879, Schwerin - 28. prosince 1952, Hellerup u Kodaně) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka dánského krále Kristiána X. v letech 1912 - 1947 dánská královna.

Biografie

Původ, mládí

Alexandrina byla dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky, původem ruské velkokněžny Anastázie Michailovny Romanovové, vnučky ruského cara Mikuláše I. Byla nejstarším dítětem ze tří; dalším sourozencem byl korunní princ Fridrich František IV. a nejmladším Cecilie, později manželka pruského korunního prince Viléma.

Manželství, potomci

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce vyrůstala Alexandrina společně se svými sourozenci ve Francii, Itálii, Rusku a Německu; často pobývala i v Cannes, kde také poznala dánského následníka trůnu, prince Kristiána, za kterého se 26. dubna roku 1898 ve věku 18 let ve vile Wenden v Cannes provdala. Z jejich harmonického manželství vzešli dva synové:

• Frederik (1899-1972), pozdější dánský král Frederik IX.
• Knut (1900-1976)

Královna

V roce 1906 se její manžel po smrti svého dědečka Kristiána IX. stal korunním princem a 14. května roku 1912 po smrti své tchána Frederika VIII. Alexandrina spolu s ním nastoupila na dánský trůn.

Královna Alexandrina neprojevovala zájem o politiku a preferovala spíše rodinné zátiší před veřejnými aktivitami; jejím zájmem byla i hudba (byla protektorkou hudebních společností Musikforeningen i Kbh a Den danske Richard Wagnerforening), proslula svými výšivkami, ráda hrála golf a fotografovala. Nezříkala se zcela účasti na veřejném životě, neusilovala však nikterak o popularitu. Po smrti své tchyně Luisy Švédské pokračovala jako oficiální protektor v podpoře řady charitativních organizací, jež Luisa založila, za 1. světové války založila sama Dronningens Centralkomité af 1914 (Královnin ústřední komitét 1914) k podpoře chudých rodin.

Královský pár získal velkou popularitu za 2 světové války jako národní symbol v době okupace. Veřejné mínění vyjádřil dánský dramatik Kaj Munk slovy: "Chraňme naši královnu, jediného Němce, jehož mějme rádi!"

Alexandrina ovdověla 20. dubna 1947. Sama zemřela po delší nemoci 28. prosince 1952. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, tradičním místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Královský monogram královny Alexandriny

Bibliografie

• Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
• Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhagen 2005, ISBN 87-595-2525-8

Externí odkazy

• http://thepeerage.com/p10126.htm#i101252
• Geneall.net – Alexandrine Herzogin von Mecklenburg-Schwerin
• Grand-Ducal House of Mecklenburg-Schwerin
• Royal House of Denmark and Royal House of Iceland

Dánská královna
Předchůdce: Luisa Švédská	1912 - 1947 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská	Nástupce: Ingrid Švédská