Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Královna dánská a islandská
Královna Alexandrina Dánská
Doba vlády 14. května 191220. dubna 1947
Úplné jméno Alexandrina Augusta vévodkyně mecklenburská
Tituly JV královna meklenbursko-zvěřínská a dánská
JV královna dánská
JKV korunní princezna dánská
JV vévodkyně meklenbursko-zvěřínská
Narození 24. prosince 1879
Zvěřín, Mecklenburg-Schwerin
Úmrtí (věk -74 let a 361 dní)
Kodaň, Dánsko
Předchůdce Luisa, královna Švédská
Potomci Frederik IX. Dánský
Knud, dědičný princ dánský
Rod Dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Dynastie Dynastie meklenbursko-zvěřínská
Otec Bedřich František III., velkovévoda meklenbursko-zvěřínský
Matka Velkovévodkyně Anastázie Michailovna Ruská

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (dánsky Alexandrine af Mecklenburg-Schwerin, německy Alexandrine Auguste Herzogin zu Mecklenburg) (24. prosince 1879, Schwerin28. prosince 1952, Hellerup u Kodaně) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka dánského krále Kristiána X. v letech 19121947 dánská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Alexandrina byla dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky, původem ruské velkokněžny Anastázie Michailovny Romanovové, vnučky ruského cara Mikuláše I. Byla nejstarším dítětem ze tří; dalším sourozencem byl korunní princ Fridrich František IV. a nejmladším Cecilie, později manželka pruského korunního prince Viléma.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce vyrůstala Alexandrina společně se svými sourozenci ve Francii, Itálii, Rusku a Německu; často pobývala i v Cannes, kde také poznala dánského následníka trůnu, prince Kristiána, za kterého se 26. dubna roku 1898 ve věku 18 let ve vile Wenden v Cannes provdala. Z jejich harmonického manželství vzešli dva synové:

  • Frederik (1899–1972), pozdější dánský král Frederik IX.
  • Knut (1900–1976)

Královna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1906 se její manžel po smrti svého dědečka Kristiána IX. stal korunním princem a 14. května roku 1912 po smrti své tchána Frederika VIII. Alexandrina spolu s ním nastoupila na dánský trůn.

Královna Alexandrina neprojevovala zájem o politiku a preferovala spíše rodinné zátiší před veřejnými aktivitami; jejím zájmem byla i hudba (byla protektorkou hudebních společností Musikforeningen i Kbh a Den danske Richard Wagnerforening), proslula svými výšivkami, ráda hrála golf a fotografovala. Nezříkala se zcela účasti na veřejném životě, neusilovala však nikterak o popularitu. Po smrti své tchyně Luisy Švédské pokračovala jako oficiální protektor v podpoře řady charitativních organizací, jež Luisa založila, za 1. světové války založila sama Dronningens Centralkomité af 1914 (Královnin ústřední komitét 1914) k podpoře chudých rodin.

Královský pár získal velkou popularitu za 2 světové války jako národní symbol v době okupace. Veřejné mínění vyjádřil dánský dramatik Kaj Munk slovy: "Chraňme naši královnu, jediného Němce, jehož mějme rádi!"

Alexandrina ovdověla 20. dubna 1947. Sama zemřela po delší nemoci 28. prosince 1952. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, tradičním místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Královský monogram královny Alexandriny

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Dánská královna
Předchůdce:
Luisa Švédská
19121947
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Nástupce:
Ingrid Švédská