Luisa Meklenbursko-Střelická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Meklenbursko-Střelická
královna pruská
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická v r. 1797
autor Henriette-Félicité Tassaert
Doba vlády 17971810
Sňatek 24. prosince 1793
Úplné jméno Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg -Strelitz
Narození 10. března 1776
Úmrtí 19. července 1810
(ve věku 34 let)
Panovník Fridrich Vilém III. Pruský
Dynastie Meklenburští
Otec Karel II. Meklenbursko-Střelický
Matka Frederika Karolina Luisa Hessensko-Darmstadtská

Luisa Meklenburgsko-Střelická (německy Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg -Strelitz) (10. března 1776 - 19. července 1810) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Luisa Augusta von Mecklenburg-Strelitz se narodila 10. března roku 1776 v Hannoveru jako šesté dítě (čtvrtá z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hessensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery landkraběte Jiřího Viléma Hessensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla starší sestrou hannoverské královny Frederiky Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Portrét královny Luisy

Po smrti své první ženy se Luisin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hessensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) (od roku 1797 pruského krále) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796). Z manželství Luisy a Fridricha Viléma vzešlo devět potomků, mezi nimi dva pruští králové.

Uzavření dohody mezi Fridrichem Vilémem III. a Alexandrem I. nad sarkofágem Fridricha II. Velikého

Luisa byla krásná žena, vzdělaná, výjimečně inteligentní; měla na svého muže velký vliv, silně zapůsobila i na ruského cara Alexandra I. Byla iniciátorkou tajné prusko-ruské dohody proti Napoleonovi, uzavřené v roce 1805 v Postupimi nad sarkofágem Fridricha II. Velikého.

Setkání pruského královského páru a cara Alexandra I. s Napoleonem v Tylži v srpnu 1807

Období napoleonských válek[editovat | editovat zdroj]

Po demisi Karla Augusta von Hardenberga stanula v čele protifrancouzské strany, která se v roce 1806 postavila Napoleonovi. Po prohraném střetu uprchla s manželem z Berlína přes Schwedt, Štětín, Grudziądz, Osterode do Ortelsburgu, odkud se královský pár vydal 10. prosince 1806 do Královce. V lednu 1807 se Luisa v Klaipėdě setkala s ruským carem Alexandrem I. V době mírového jednání v Tylži (6.-7. srpna 1807) se pokořila před císařem Napoleonem, prosíc ho o zmírnění podmínek diktovaných poraženým Prusům v Tylžské mírové smlouvě. Nepodařilo se jí však zachránit pro Prusy strategicky důležitou pevnost v Magdeburgu.

Od ledna roku 1806 do ledna roku 1809 pobývala v Rusku. Královský pár trávil většinu času v Petrohradu, dále v Královci a Klaipėdě. V lednu roku 1809 se vrátili do Berlína, kde Luisa podporovala tajné přípravy Ferdinanda von Schilla a Gerharda von Scharnhorsta na novou válku s Francií.

Smrt a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Luisa zemřela v pouhých 34 letech v náručí svého manžela na selhání srdce 19. července roku 1810 na zámku Hohenzieritz v Braniborsku, v sídle svého otce, kterého sem přijela navštívit. Pochována byla v mauzoleu v Charlottenburgu. V roce 1840 byl po jejím boku pochován i její manžel.

Vlastenectví a odvaha, které projevila v průběhu napoleonských válek, jí přinesly obrovskou popularitu, slávu a respekt.

V Prusku byla královna Luisa vzorem dobročinnosti. Byla symbolem mateřství, označována jako Pruská madona (Preussische Madonna) a nazývána matkou králů. V roce 1814 založil Fridrich Vilém III. Řád Luisin (Luiseorden), udělovaný ženám za péči o choré a nemohoucí. V tomtéž roce na její počest byla založena Luisina nadace (Luisenstift k výchově a vzdělávání dívek. V roce 1880 byla odhalena Luisina socha v Zoologické zahradě v Berlíně.

Královna Luisa se svými dvěma nejstaršími syny, pozdějšími králi Fridrichem Vilémem IV. a Vilémem I.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Fridrich Vilém (15. října 1795 - 2. února 1861) - od roku 1840 pruský král,
  2. Vilém (22. března 1797 - 9. března 1888) - regent v roce 1858, od roku 1861 pruský král, od roku 1871 německý císař,
  3. Charlotta (13. července 1798 - 1. listopadu 1860) - od roku 1817 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna (známá jako Alexandra Fjodorovna),
  4. Frederika (13. července 1799 - 30. března 1800),
  5. Karel (29. června 1801 - 21. ledna 1883),
  6. Alexandra (23. února 1803 - 21. dubna 1892),
  7. Ferdinand (13. prosince 1804 - 1. dubna 1806),
  8. Luisa (1. února 1808 - 6. prosince 1870),
  9. Albrecht (4. října 1809 - 14. října 1872).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pruská královna
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
17971810
Luisa Meklenbursko-Střelická
Nástupce:
Alžběta Ludovika Bavorská