Juliana Marie Brunšvická
| Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | |
|---|---|
| královna dánská a norská | |
 Královna Juliana Marie kolem roku 1776 | |
| Doba vlády | 1752 – 1766 |
| Úplné jméno | Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernská |
| Tituly | šlesvicko-holštýnská vévodkyně, oldenburská hraběnka |
| Narození | 4. září 1729 Wolfenbüttel |
| Úmrtí | 10. října 1796 (ve věku 67 let) Fredensborg |
| Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
| Manžel | Frederik V. |
| Potomci | Frederik |
| Rod | Welfové |
| Dynastie | Hannoverská dynastie |
| Otec | Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
| Matka | Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juliana Marie Brunšvická (německy Juliane Marie von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern; 4. září 1729, Wolfenbüttel – 10. října 1796, Fredensborg) byla jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 1752–1766 dánská a norská královna. Byla významnou zastánkyní dánského konzervativismu a regentka de facto nástupce Frederika V., jeho syna z prvního manželství Kristiána VII.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Juliana Marie byla dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Ferdinanda Albrechta II. a jeho ženy Antoinetty Amálie. Měla 10 sourozenců, z nichž se sestra Alžběta Kristýna stala pruskou královnou.
Královna[editovat | editovat zdroj]
Dne 8. července roku 1752 se provdala za dánského krále Frederika V., asi rok poté, co zemřela jeho první žena Luisa Hannoverská. Z manželství se narodil jediný syn Frederik Dánský. Nikdy neusedl na trůn, králem se stal jeho syn jako Kristián VIII. Jak je patrné z Julianiných osobních deníků, jako manželka krále vedla klidný život, vzdálený od politického dění.
Královna vdova[editovat | editovat zdroj]
Vláda Kristiána VII.[editovat | editovat zdroj]
V roce 1766 Juliana Marie ovdověla. Nový král, její nevlastní syn Kristián VII., vedl skandální a prostopášný život a kromě toho trpěl mentálními problémy (patrně lehká forma schizofrenie), jež ho prakticky zcela vzdalovaly od státních záležitostí; jejich správu delegoval na svého lékaře Johanna Friedricha Struensee a svou manželku, královnu Karolinu Matyldu. Liberální reformy, které Struensee zaváděl, a jeho románek s Karolinou Matyldou byly nestravitelné pro dánské konzervativce, v jejichž čele stála královna vdova Juliana Marie. Podařilo se jim realizovat spiknutí, v jehož důsledku byl 17. ledna roku 1772 Struensee a jeho spolupracovníci uvězněni, posléze odsouzeni za údajné intriky proti králi a 28. dubna popraveni. Karolina Matylda byla vypovězena ze země.
Regentství syna Frederika[editovat | editovat zdroj]
Syn Juliany Marie Frederik byl jmenován regentem nové vlády, byl však pouhou loutkou v rukou své matky a ministra Ove Høegh-Guldberga. Vláda byla extrémně konzervativní a Juliana Marie se etablovala jako heroina aristokracie, zachovávající její privilegia a udělující nové tituly (ovšem vedena snahou upevnit svou moc). Její moc skončila 14. dubna roku 1784, kdy její nevlastní vnuk, princ následník Frederik VI., překvapil palácovým převratem a stal se novým regentem. Juliana Marie a Ove Høegh-Guldberg se pokoušeli s princem spojit, ten však nastolil novou vládu, samostatnou a nezávislou, a znovu zavedl řadu Struenseeho liberálních reforem.
Smrt a potomci na trůnu[editovat | editovat zdroj]
Vzdálená politického života, královna vdova zemřela v roce 1796 v paláci Fredensborg. Její ostatky byly pochovány v katedrále Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Třebaže nikdy nedosáhla toho, aby její syn Frederik usedl na dánském trůně místo svého staršího nevlastního bratra, nemocného a k vládě nezpůsobilého Kristiána VII., její ambice obsadit trůn svým potomkem došly naplnění v další generaci, když se dánským a norským králem stal v roce 1839 její vnuk Kristián VIII., Frederikův syn. Jeho synem Frederikem VII., který zemřel bezdětný, sice tato větev oldenburské dynastie vymřela, dynastie však našla pokračování v osobě dcery Frederika Dánského, Luisy Šarloty Dánské, jejíž dcera a tedy neteř Kristiána VIII. Luisa Hesensko-Kasselská se provdala za prince Kristiána z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (po matce pravnuk Frederika V.); ten pak nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX., nazývaný tchánem Evropy, neboť jeho potomci našli své místo v panovnických rodech nebo přímo na trůnech celého kontinentu.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juliana María de Brunswick-Wolfenbüttel na španělské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Juliana Marie Brunšvická na Wikimedia Commons - http://runeberg.org/dbl/8/0613.html (dánsky)
- http://genealogy.euweb.cz/welf/welf6.html#JMFA2
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Norská královna_non_crown.png) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Šlesvická vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Hannoverská Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
1752–1766 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou, do r. 1762 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Oldenburská hraběnka,_comte_d%27Oldenbourg_et_de_Delmenhorst.svg) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
