Šarlota Meklenbursko-Střelická
| Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||
|---|---|---|
| Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||
| Manžel | Jiří III. | |
| Korunovace | 22. září 1761 | |
| Narození | 19. května 1744 | |
| Mirow, Německo | ||
| Úmrtí | 17. listopadu 1818 | |
| Londýn, Velká Británie | ||
| Pochována | Kaple svatého Jiří ve Windsoru | |
| Předchůdce | Karolina z Ansbachu | |
| Následník | Karolina Brunšvická | |
| Potomci | Jiří IV. | |
| Rod | Dynastie Meklenburských | |
| Otec | Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický | |
| Matka | Alžběta Sasko-Hildburghausenská | |
Šarlota Meklenbursko-Střelická (německy Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow - 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
Obsah |
[editovat] Biografie
Jejími rodiči byli vévoda meklenbursko-střelický Karel Ludvík Fridrich a jeho manželka Alžběta, saská princezna. Šarlota se narodila jako osmá z jejich deseti dětí. 11. prosince roku 1752 zemřel starší bratr jejího otce, čímž se zcela změnilo postavení její rodiny - otec se stal panovníkem Meklenburska a změnila se i Šarlotina pozice jako nevěsty.
Její bratři a matka vdova pro ni hledali výhodný svazek. V 17 letech byla vybrána jako nevěsta pro mladého britského krále Jiřího III., třebaže její ruka nebyla první, o niž se ucházel - uvažoval o několikero mladých princeznách, jež však jeho matka Augusta Sasko-Gothajská i její rádci nepovažovali za vhodné partie.
[editovat] Manželství a potomci
Šarlota přijela do Velké Británie v roce 1761 a 8. září téhož roku se provdala za krále Jiřího III. v Královské kapli St James's Palace. O dva týdny později byli oba korunováni ve Westminsterském opatství.
Měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku.
- Jiří IV. (1762–1830)
- Frederik August (1763–1827), vévoda z Yorku a Albany
- Vilém IV. (1765–1837)
- Šarlota Augusta (1766–1828) ∞ 1797 král Fridrich I. Württemberský (1754–1816)
- Eduard August (1767–1820), vévoda z Kentu a Strathearnu, otec královny Viktorie
- Augusta Žofie (1768–1840)
- Alžběta (1770–1840) ∞ 1818 landkrabě Fridrich VI. von Hessen-Homburg (1769–1829)
- Ernst August I. (1771–1851), král Hannoverského království
- August Frederik (1773–1843), vévoda Sussex
- Adolf Frederik (1774–1850), vévoda Cambridge
- Marie (1776–1857) ∞ 1816 Vilém Fridrich, vévoda Gloucester a Edinburgh (1776–1834)
- Žofie (1777–1848)
- Oktavius (1779–1783)
- Alfred (1780–1782)
- Amálie (1783–1810)
Tchyně, waleská princezna Augusta Sasko-Gothajská, Šarlotu nepřivítala s otevřenou náručí a jistý čas panovalo mezi oběma ženami velké napětí. Přes tento nedostatek sympatií ze strany tchyně i přesto, že Jiří měl před manželstvím mnoho avantýr, bylo jejich manželství šťastné; po svatbě již byl Jiří Šarlotě vždy věrný. V průběhu času získala Šarlota velký vliv na Jiřího a přístup do vlády, nezneužívala jej však.
Královna Šarlota se zajímala o umění, podporovala Johanna Christiana Bacha, který byl jejím učitelem hudby. Některá svá díla jí věnoval Wolfgang Amadeus Mozart. Královna byla i velmi zdatným amatérským botanikem a významně připěla k vybudování Královských botanických zahrad (Kew Gardens) (Kew Gardens). Zakládala domy a nemocnice pro nastávající matky.
Velkou váhu přikládala vzdělání jako takovému, především však vzdělání a výchově dívek a žen, a ona sama dohlížela na to, aby její dcery získaly lepší vzdělání než bylo běžné u mladých žen té doby.
[editovat] Vztahy s Marií Antoinettou
Šarlota udržovala úzké vztahy s Marií Antoinettou, francouzskou královnou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí francouzské revoluce britská královna již chystala apartmány pro Marii Antoinettu a její rodinu, vývoj událostí však spěl jinam - francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven.
[editovat] Manželova nemoc
Po vypuknutí Jiřího choroby, tehdy označované jako šílenství, se Šarlota ujala péče o něj, nemohla však s ním být tak často, jak by chtěla pro jeho nepříčetné chování a časté nepředvídatelné nebezpečné reakce. Přesto však Šarlota byla jeho oporou v nemoci (dnes se předpokládá, že šlo o projevy porfyrie, těžké metabolické poruchy), jež se časem zhoršovala. Třebaže jejich syn Jiří převzal panovnické povinnosti, Šarlota byla po právní stránce královou zástupkyní, a to od roku 1811 až do své smrti.
Zemřela v Dutch House v Surrey u paláce Kew 17. listopadu roku 1818 v 74 letech věku. Zemřela sedíc v křesle při malování portrétu rodiny; v okamžiku její smrti byl po jejím boku její nejstarší syn, waleský princ Jiří, budoucí král Jiří IV., který podpíral její ruku
Pochována byla v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.
[editovat] Externí odkazy
| Britská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolina z Ansbachu |
1761 - 1818 Šarlota Meklenbursko-Střelická |
Nástupce: Karolina Brunšvická |
| Irská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolina z Ansbachu |
1761 - 1800 Šarlota Meklenbursko-Střelická |
Nástupce: Marie z Tecku |