Valdemar Dánský

Valdemar Dánský
	dánský princ
Narození	27. října 1858; palác Bernstorff, Gentofte, Dánsko
Úmrtí	14. ledna 1939 (80 let); Kodaň, Dánsko
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Manželka	Marie Orleánská
Potomci	Aage z Rosenborgu; Axel Dánský; Erik z Rosenborgu; Viggo z Rosenborgu; Markéta Dánská
Dynastie	Glücksburkové
Otec	Kristián IX.
Matka	Luisa Hesensko-Kasselská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdemar Dánský (27. října 1858, Bernstorffský palác – 14. ledna 1939, Kodaň) byl dánský princ, nejmladší syn dánského krále Kristiána IX.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Valdemar se narodil jako nejmladší dítě ze šesti dětí dánského krále Kristiána IX. a jeho manželky Luisy Hesensko-Kasselské. Vychováván byl v dánském královském paláci společně s nejmladší ze svých tří sester princeznou Thyrou.

V létě roku 1874 doprovázel svého otce při jeho návštěvě na Islandu při oslavách milénia. Po konfirmaci v tomtéž roce zahájil, jak to bylo obvyklé u princů v té době, vojenské vzdělání na námořní akademii. V roce 1879 se stal podporučíkem a v roce 1880 poručíkem. Stal se vášnivým námořníkem a v následujících letech se účastnil řady námořních expedic.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1885 se princ Valdemar oženil s francouzskou princeznou Marií Orleánskou (1865–1909), pravnučkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa I. Nejdříve se uskutečnil 20. října civilní sňatek v Paříži, o dva dny později 22. října pak církevní obřad na zámku v Eu, v rezidenci prince Filipa, hraběte pařížského. Mezi nejváženější hosty na svatbě patřili Valdemarova matka, královna Luisa, princ a princezna z Walesu a Mariini rodiče, vévoda a vévodkyně z Chartres. Sňatek byl zřejmě motivován politicky, ale mezi manželi panovala skutečná láska. Z jejich spokojeného manželství vzešlo pět potomků, čtyři synové a nejmladší dcera:

Aage z Rosenborgu (10. června 1887 – 19. února 1940), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1914 Matilda Calvi, hraběnka z Bergola (17. září 1885 – 16. října 1949), morganatické manželství
Axel Dánský (12. srpna 1888 – 14. července 1964), ⚭ 1919 Markéta Švédská (25. června 1899 – 4. ledna 1977)
Erik z Rosenborgu (8. listopadu 1890 – 10. září 1950), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1924 Lois Frances Boothová (8. srpna 1897 – 26. února 1941), morganatické manželství
Viggo z Rosenborgu (25. prosince 1893 – 4. ledna 1970), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1924 Eleanor Margaret Greenová (5. listopadu 1895 – 3. července 1966), morganatické manželství
Markéta Dánská (17. září 1895 – 18. září 1992), ⚭ 1921 René Bourbonsko-Parmský (17. října 1894 – 30. července 1962)

Vzhledem k tomu, že manželé byli rozdílného náboženského vyznání, bylo předem dohodnuto, že synové budou vychováváni v luteránské víře, již vyznával otec, a dcery v katolické víře matčině. Tak se také skutečně stalo - čtyři jejich synové se stali luterány, kdežto jediná dcera katoličkou a provdala se posléze za katolického prince.

Marie Orleánská sdílela Valdemarovu lásku k moři a námořnictví, na výraz této sounáležitosti si nechala na rameno vytetovat kotvu.

Jeho bratru Vilémovi byl nabídnut řecký trůn a on se stal v roce 1863 řeckým králem pod jménem Jiří I. Podobně i princi Valdemarovi byla nabídnuta možnost usednout na některý z evropských trůnů, a to dokonce dvakrát: poprvé mu jeho švagr, ruský car Alexandr III. v roce 1887 nabídl trůn Bulharského knížectví, který se uprázdnil po abdikaci dosavadního knížete Alexandra, Valdemar však odmítl, mimo jiné proto, že mezi Bulharskem a Řeckem panovalo nepřátelství, což by znamenalo, že by stál proti svému bratrovi; kromě toho nechtěl přivést svou milovanou ženu do nestabilního prostředí balkánského knížectví. Když mu byl roku 1905 nabídnut (ruským carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II.) dosud neobsazený trůn Norska, odmítl i tuto nabídku; norským králem se pak stal Valdemarův synovec Carl (syn staršího bratra Frederika VIII.). Valdemar se celoživotně věnoval námořní kariéře; třebaže to zcela neodpovídalo jeho společenskému statusu královského prince, zcela to vyhovovalo jeho založení a zálibám.

Princ Valdemar zemřel ve věku 80 let 14. ledna roku 1939. Jeho ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Řád Serafínů

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Karel Antonín Holštýnsko-Becký

Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký

Šarlota Frederika z Donína-Leistenau

Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský

Karel Leopold Schliebenský

Frederika Schliebenská

Marie Eleonora Lehndorffská

Kristián IX. Dánský

Fridrich II. Hesensko-Kasselský

Karel Hesensko-Kasselský

Marie Hannoverská

Luisa Karolína Hesensko-Kasselská

Frederik V.

Luisa Dánská a Norská

Luisa Hannoverská

Valdemar Dánský

Fridrich II. Hesensko-Kasselský

Fridrich Hesensko-Kasselský

Marie Hannoverská

Vilém Hesensko-Kasselský

Karel Vilém Nasavsko-Usingenský

Karolina Nasavsko-Usingenská

Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská

Luisa Hesensko-Kasselská

Frederik V.

Frederik Dánský

Juliana Marie Brunšvická

Luisa Šarlota Dánská

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdemar Dánský na Wikimedia Commons
http://thepeerage.com/p10231.htm#i102305
Valdemar Dánský na stránkách genealogy.euweb

Dánští princové

Generace jsou počítány od implementace dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.

1. generace	Král Kristián V.¹ Princ Jiří, vévoda z Cumberlandu¹

2. generace	Král Frederik IV.¹ Princ Kristián¹ Princ Karel¹ Princ Vilém¹ Princ Vilém, vévoda z Gloucesteru¹

3. generace	Král Kristián VI.¹

4. generace	Král Frederik V.¹

5. generace	Král Kristián VII.¹ Dědičný princ Frederik¹

6. generace	Král Frederik VI.¹ Král Kristián VIII.¹ Dědičný princ Ferdinand¹

7. generace	Král Frederik VII.¹ Král Kristián IX.⁵

8. generace	Král Frederik VIII.⁵ Král Jiří I. Řecký⁵ Princ Valdemar

9. generace	Král Kristián X. Král Haakon VII. Norský Princ Harald Princ Gustav Král Konstantin I. Řecký² Princ Jiří² Princ Mikuláš² Princ Ondřej² Princ Kryštof² Princ Aage Princ Axel Princ Erik Princ Viggo

10. generace	Král Frederik IX.³ Dědičný princ Knut³ Král Olaf V. Norský¹ Princ Gorm Princ Oluf Král Jiří II. Řecký² Král Alexandr I. Řecký² Král Pavel I. Řecký² Princ Petr² Princ Filip, vévoda z Edinburghu² ⁴ Princ Michael² Princ Jiří Valdemar Princ Flemming Valdemar

11. generace	Princ Henrik⁵ Princ Ingolf³ Princ Kristián³ Král Konstantin II. Řecký²

12. generace	Král Frederik X. Princ Joachim Korunní princ Pavel Řecký² Princ Nikolaos² Princ Filippos²

13. generace	Korunní princ Kristián Princ Vincent Princ Nikolai Princ Felix Princ Henrik Princ Konstantin-Alexios² Princ Achileas-Andreas² Princ Odysseas-Kimon² Princ Aristides-Stavros²

¹ také norský princ ² také řecký princ ³ také islandský princ ⁴ také britský princ ⁵ titul dánského prince udělen princové, kteří přišli o titul, jsou zobrazeni kurzívou

Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburští princové

Generace naznačují původ od vévody Filipa ze starší glücksburgské linie; po 6. generaci naznačují původ od vévody Fridricha Viléma z juniorské linie, potomka princezny Augusty v 6. generaci.

5. generace	nikdo

6. generace	Karel^ Fridrich^ Kristián IX. Dánský^,** Princ Julius^ Princ Johan

7. generace	Fridrich Ferdinand Frederik VIII. Dánský Jiří I. Řecký Princ Valdemar**

8. generace	Vilém Fridrich*

9. generace	Jan Albrecht* Petr*

10. generace	Kryštof*

^ do roku 1825 také šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-becký princ * také šlesvicko-holštýnský princ ** také dánský princ