Jindřich I. Babenberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich I. Rakouský

Jindřich I. Rakouský řečený Silný (německy Heinrich der Starke,† 23. června 1018)[1] byl rakouský markrabě. Za jeho vlády byl roku 996 poprvé v dochovaném dokumentu zmíněn název Ostarrîchi , z kterého se vyvinulo moderní německé jméno pro Rakousko (Österreich).

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem markraběte Leopolda I. z dynastie Babenberků a Richwary ze Zülpichgau.[1] Jako nejstarší syn následoval roku 994 s podporou pozdějšího císaře Oty III. svého otce v úřadu markraběte rakouského.

Poprvé je Jindřich doložen ve směnné smlouvě z roku 995 mezi císařem Otou a biskupem z bavorského Freisingu Gottschalkem z Hagenau. Otův nástupce, Jindřich II. daroval markraběti Jindřichovi majetky mezi tzv. „Suchým Liesingem“ a Triestingem ve Vídeňském lese. K tomu dostal ještě 20 královských lánů, které leží na sever od Dunaje mezi řekou Kamp a řekou Moravou. Má se zato, že Jindřich si zvolil prostor od Weikersdorfem a Stockerau. Přenesl svoje sídlo do Melku, kde byl pohřben svatý Koloman. Zemřel bezdětný a poslední odpočinek nalezl v místním klášteře.[1] Jeho nástupcem se stal mladší bratr Vojtěch.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry I, Margrave of Austria na anglické Wikipedii.

  1. a b c www.genealogie-mittelalter.de

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich I. (Österreich) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Brigitte; VACHA. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln : Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 
Rakouský markrabě
Předchůdce:
Leopold I. Babenberský
9941018
Jindřich I. Babenberský
Nástupce:
Adalbert Babenberský