Velkopolsko (historické území)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Území Velkopolska podle Diplomatického kodexu z dob vlády Piastovců

Velkopolsko (polsky Wielkopolska) je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní. Patronkou Velkopolska je kališská kněžna, blahoslavená Jolanta Helena Polská z dynastie Arpádovců[1]. Historickou metropolí Velkopolska je Poznaň.

Název[editovat | editovat zdroj]

Území ovládané Polany zpočátku nazývané Polonia, později též Polonia Maior (jako rozlišení od Polonia MinorMalopolsko). Prvním, kdo použil názvu "Velkopolsko" (Polonia Maior), byl Matěj z Lubině, představený benediktinského kláštera v Lubini a kancléř knížete Boleslava Pobožného, jenž zaměnil název "Velkopolska" ve výnosu z 15. června 1257[2].

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Velkopolsko se rozkládá na Velkopolském pojezeří a Severovelkopolské nížině. Hranice regionu se během staletí měnily, což způsobuje problémy s určením jednoznačné historické hranice. Naproti tomu je často obecně uznáváno území tzv. vlastního Velkopolska (Wielkopolski właściwej), jejímiž nejvýznamnějšími městy jsou: Poznaň, Kališ, Konin, Piła, Ostrov Velkopolský, Hnězdno, Lešno. V širším smyslu se Velkopolsko dělí na[3][4]:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biegus W., Bł. Jolenta: księżna kaliska patronka Wielkopolski, Rzeszów 1930, s. 6.
  2. Zenon Szymankiewicz, Lubiń, Poznań: Wydawnictwo WBP, 1995, str. 57.
  3. Bogumił Krygowski Geografia fizyczna Niziny Wielkopolskiej, 1961
  4. Wojciech Stankowski Wielkopolska, Warszawa 1999, WSiP ISBN 83-02-07148-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]