Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko (polsky Wielkopolska) je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní. Patronkou Velkopolska je kališská kněžna, blahoslavená Jolanta Helena Polská z dynastie Arpádovců[1]. Historickou metropolí Velkopolska je Poznaň.
Obsah |
Název [editovat]
Území ovládané Polany zpočátku nazývané Polonia, později též Polonia Maior (jako rozlišení od Polonia Minor – Malopolsko). Prvním, kdo použil názvu "Velkopolsko" (Polonia Maior), byl Matěj z Lubině, představený benediktinského kláštera v Lubini a kancléř knížete Boleslava Pobožného, jenž zaměnil název "Velkopolska" ve výnosu z 15. června 1257[2].
Poloha [editovat]
Velkopolsko se rozkládá na Velkopolském pojezeří a Severovelkopolské nížině. Hranice regionu se během staletí měnily, což způsobuje problémy s určením jednoznačné historické hranice. Naproti tomu je často obecně uzváváno území tzv. vlastního Velkopolska (Wielkopolski właściwej), jejímiž nejvýznamnějšími městy jsou: Poznaň, Kališ, Konin, Piła, Ostrov Velkopolský, Hnězdno, Lešno. V širším smyslu se Velkopolsko dělí na[3][4]:
- Vlastní Velkopolsko
- Lubušsko (Lubusz)
- Sieradzské vojvodství
- Věluňské vojvodství
Reference [editovat]
- ↑ Biegus W., Bł. Jolenta: księżna kaliska patronka Wielkopolski, Rzeszów 1930, s. 6.
- ↑ Zenon Szymankiewicz, Lubiń, Poznań: Wydawnictwo WBP, 1995, str. 57.
- ↑ Bogumił Krygowski Geografia fizyczna Niziny Wielkopolskiej, 1961
- ↑ Wojciech Stankowski Wielkopolska, Warszawa 1999, WSiP ISBN 83-02-07148-X
