Marie Leopoldina Tyrolská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Leopoldina Tyrolská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně
Lorenzo Lippi 005.jpg
Marie Leopoldina, Vídeň 1649.
Narození 6. dubna 1632
Innsbruck
Úmrtí 7. srpna 1649
(ve věku 17 let)
Vídeň
Pochována Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Marie Anna Španělská
Následník Eleonora Magdalena Gonzagová
Panovník Ferdinand III. Habsburský
Potomci Karel Josef Habsburský
Dynastie Habsburkové
Otec Leopold V. Habsburský (Tyrolský)
Matka Klaudie Medicejská

Marie Leopoldina Tyrolská (6. dubna 1632, Innsbruck7. srpna 1649, Vídeň) se sňatkem s císařem Ferdinandem III. stala císařovnou Svaté říše římské a královnou českou a uherskou.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Marie Leopoldina byla dcerou arcivévody Leopolda V., hraběte tyrolského, a jeho manželky Klaudie, dcery toskánského velkovévody Ferdinanda I. z rodu Medicejských.

Arcivévoda Leopold V. se zapsal do českých dějin jako biskup pasovský roku 1611, při tzv. vpádu pasovských. Pro kněžský stav byl vybrán již ve dvanácti letech, nikdy však nezískal kněžské natož biskupské svěcení. Roku 1625 rezignoval na své církevní úřady a následujícího roku se oženil s Klaudií Medicejskou. Měl s ní pět dětí, z nichž nejmladší byla právě arcivévodkyně Marie Leopoldina.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 28. listopadu 1632 v Innsbrucku, kde byla vychována pod vlivem italské kultury, kterou v Tyrolsku podporovala její matka. Již v šestnácti letech ale odešla na vídeňský dvůr a byla vybrána za manželku Ferdinanda III., svého o téměř čtvrtstoletí staršího bratrance. Ten byl vdovcem s pěti dětmi (jeho první manželka Marie Anna byla otrávena).

Svatba blízkých příbuzných (jejich společným dědem byl Karel II. Štýrský) se konala v červenci 1648, v době intenzivních jednání o uzavření míru v Německu. Císařovo druhé manželství s mladičkou arcivévodkyní se zdálo svědčit o počátku nové doby; osobní štěstí Ferdinanda III. se téměř krylo s koncem válečných hrůz.

První těhotenství se mladé císařovně a královně stalo osudným. 7. srpna roku 1649 porodila Marie syna, sama však na následky oslabení necelé dva týdny poté 19. srpna ve Vídni zemřela. Stejně jako první manželka Ferdinanda III., ani ona během svého krátkého života v manželství nestihla císařskou či královskou korunovaci.

Poslední sňatek Ferdinand uzavřel v roce 1651 ve Vídni, s Eleonorou Magdalenou de Gonzaga (1630 – 1686).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Marie Anna Španělská
1648 - 1649
Marie Leopoldina Tyrolská
Nástupce:
Eleonora Magdalena Gonzagová
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Marie Anna Španělská
1648 - 1649
Marie Leopoldina Tyrolská
Nástupce:
Eleonora Magdalena Gonzagová
Česká královna
Předchůdce:
Marie Anna Španělská
1648 - 1649
Marie Leopoldina Tyrolská
Nástupce:
Eleonora Magdalena Gonzagová
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Anna Španělská
1648 - 1649
Marie Leopoldina Tyrolská
Nástupce:
Eleonora Magdalena Gonzagová
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Marie Anna Španělská
1648 - 1649
Marie Leopoldina Tyrolská
Nástupce:
Eleonora Magdalena Gonzagová