Marie Dorotea Württemberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Dorotea Württemberská
arcivévodkyně Marie Doroteakolem roku 1840
arcivévodkyně Marie Dorotea
kolem roku 1840
Rodné jméno Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg
Narození 1. listopadu 1797
Karlovice
Úmrtí 30. března 1855
(ve věku 57 let)
Budín
Občanství Německo
Titul rakouská arcivévodkyně
Manžel Josef Habsbursko-Lotrinský
Děti Alžběta
Alexandr
Alžběta Františka Marie
Josef Karel Ludvík
Marie Jindřiška
Rodiče Ludvík Fridrich Württemberský
Henrietta Nasavsko-Weilburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.

Manželství a život v Uhrách[editovat | editovat zdroj]

Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.

Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela v roce 1855, při jedné z cest do Uher. Pohřbena byla v Budapešti.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manžeství.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 286.  
  2. http://thepeerage.com/p11054.htm#i110537
  3. a b Hamannová, str. 286.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]