Marie Ludovika Španělská
| Marie Ludovika Španělská | ||
|---|---|---|
| Římskoněmecká císařovna, královna česká, uherská, chorvatská, rakouská arcivévodkyně a velkovévodkyně toskánská | ||
| Portrét mladé Marie Ludoviky od Elisabeth-Louise Vigee Le Brun. | ||
| Narození | 24. listopad 1745 | |
| Portici | ||
| Úmrtí | 15. květen 1792 (46 let) | |
| Vídeň | ||
| Panovník | Leopold II. | |
| Dynastie | Bourboni | |
| Otec | Karel VI./III. | |
| Matka | Marie Amálie Saská | |
Marie Ludovika (Luisa) Španělská (24. listopadu 1745, Portici (Kampánie) – 15. květen 1792, Vídeň) byla císařovna Svaté říše římské (1790–1792), královna česká a uherská, velkovévodkyně toskánská (1765–1790) a infantka španělská.
[editovat] Původ
Pocházela z rodu Bourbonů, byla dcerou krále Karla VI./III. a jeho manželky, princezny Marie Amálie Saské.
Světlo spatřila již jako páté dítě neapolsko-sicilského královského páru a také pátá dcera, ze starších sester se však dospělosti dožila pouze o rok starší Marie Josefa. Roku 1759 se její otec stal španělským králem a rodina se přestěhovala do Španělska.
Postupem času se rodina rozrostla ještě o dalších osm děti, mezi nimiž byl i příští španělský král Karel VI. a král neapolsko-sicilský Ferdinand I. (otec budoucí rakouské císařovny Marie Terezy).
[editovat] Sňatek a další život
16. února 1764 uzavřela sňatek per procurationem (v zastoupení) v Madridu s arcivévodou Leopoldem, druhým synem císaře Svaté říše římské Františka Štěpána Lotrinského a jeho manželky, české a uherské královny Marie Terezie. Leopold byl dědicem Toskánského velkovévodství.
Marie Ludovika a Leopold se poprvé setkali o rok později 5. srpna, kdy uzavřeli v Innsbrucku oficiální sňatek. O pár dní později (18. srpna) František Štěpán zemřel a oba mladí manželé se stali toskánskými velkovévody, přestěhovali se proto do Florencie, kde prožili následujících pětadvacet let života.
Po smrti císaře Josefa roku 1790 se jeho právoplatným nástupcem stal bratr Leopold a po jeho boku Marie Ludovika císařovnou Svaté říše římské a královnou českou a uherskou atd. Celá rodina se přestěhovala do Vídně, kde oba manželé krátce po sobě zemřeli v roce 1792. Pochováni jsou v kapucínské kryptě ve Vídni. Dědicem trůnu se stal jejich syn František.
[editovat] Potomci
Svému manželovi porodila za sedmadvacet let manželství 16 dětí:
- Marie Terezie (1767–1827) ~ 1787 saský král Antonín
- František (1768–1835), jako František II. císař Svaté říše římské a jako František I. císař rakouský
- 1788 Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790)
- 1790 Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772-1807)
- 1808 Marie Ludovika Beatrix z Modeny (1787-1816)
- 1816 Karolína Augusta Bavorská (1792–1873)
- Ferdinand (1769–1824), velkovévoda toskánský
- Maria Anna (1770–1809)
- Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771–1847), generál
- Alexandr (1772–1795), uherský palatin
- Albert (1773–1774)
- Maxmilián (1774–1778)
- Josef (1776–1847), uherský palatin
- ~ 1799 Alexandra Pavlovna Romanovová
- ~ Hermína Anhaltská
- ~ Marie Dorota Luisa Vilemína Karolína Württemberská
- Marie Klementina (1777–1801)
- ~ 1796 František I., král Obojí Sicílie a vévoda z Kalabrie
- Antonín Viktor (1779–1835)
- Marie Amálie (1780–1798)
- Jan (1782–1859), generál a krátce zástupce císařství v parlamentu ve Frankfurtu v roce 1848.
- Rainer (1783–1853), lombardsko-benátský vicekrál
- Ludvík (1784–1864), člen rakouské státní rady a regent v období vlády císaře Ferdinanda I.
- Rudolf (1788–1831), olomoucký arcibiskup a kardinál
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Josefa Bavorská |
1790–1792 Marie Ludovika Španělská |
Nástupce: Marie Tereza Bourbonská |
| Toskánská velkovévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Terezie |
1765–1790 Marie Ludovika Španělská |
Nástupce: Luisa Marie Bourbonská |
| Česká, uherská a chorvatská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alžběta Kristýna |
1790–1792 Marie Ludovika Španělská |
Nástupce: Marie Tereza Bourbonská |