Ludvík III. Bavorský
Ludvík III. Bavorský (7. ledna 1845 – 18. října 1921) byl v letech 1912 a 1913 princ regent za neschopného krále Otu I. a od roku 1913 do roku 1918 poslední bavorský král. Pocházel z bavorské dynastie Wittelsbachů.
Když byl 10. června 1886 král Ludvík II. zbaven svým ministrem svéprávnosti, převzal vládu nad Bavorskem jako princ regent jeho strýc a Ludvíkův otec Luitpold (jeho oficiální titul v této funkci byl "Správce Bavorského království"). Jen tři dny po této události, 13. června 1886, přišel Ludvík II. za nevyjasněných okolností o život. Podle zákona se tak stal od tohoto data bavorským králem Ota. Protože ten ale nebyl kvůli své nemoci schopný vládnout (oficiálně byl nazýván "Trudnomyslným králem"), vládl Luitpold jako princ regent i nadále. I přes to, že král Ota obdržel zprávu o svém nástupnictví, úřadu se nechopil, a uznal Luitpolda jako řádného krále.
Po Luitpoldově smrti, 12. prosince 1912 se jako princ regent ujal vlády jeho syn Ludvík jako nejbližší dědic trůnu. V listopadu 1913 byla vládou změněna bavorská ústava tak, aby v případě, kdy by vladař nemohl kvůli nemoci vykonávat svůj úřad, se mohl stát oficiálním králem jeho nástupce. Díky této změně zákona se stal 5. listopadu 1913 dosavadní princ regent regulérním bavorským králem, jako Ludvík III. Současně bylo rozhodnuto, že král Ota nebude nikdy zbaven svého královského titulu. Bavorsko tak mělo několik let dva krále; Ota, který však byl pouze tzv. "čestným králem", zemřel 11. října 1916.
V roce 1918 vypukla v Bavorsku revoluce a následně se království změnilo na republiku. Ludvík III. podepsal 13. listopadu 1918 prohlášení, že mu vnější okolnosti neumožňují vykonávat vládu. Toto Ludvíkovo prohlášení bylo tiskem v Bavorsku označeno jako „zřeknutí se trůnu“. 18. října 1921 Ludvík III. zemřel v Maďarsku na zámku Sárvár a v listopadu 1921 byl pohřben v Mnichově.
Rodinný život [editovat]
Ludvík se v roce 1868 oženil s arcivévodkyní Marií Terezou Rakouskou-Este, s níž měl následně třináct dětí:
- Ruprecht - (1869–1955), následník a po smrti otce hlava rodu
- Adelgunda - (1870–1958)
- Marie Ludvíka - (1872–1954)
- Karel - (1874–1927).
- František - (1875–1957)
- Matilda - (1877–1906)
- Wolfgang - (1879–1895)
- Hildegarde - (1881–1948)
- Notburga - (1883)
- Wiltruda - (1884–1975), manželka Viléma, vévody z Urachu, zvoleného krále Litvy (1864–1928).
- Helmtruda - (1886–1977)
- Dietlinda - (1888–1889)
- Gundelinda - (1891–1983)
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
| Předchůdce: Otta I. |
Bavorský král 1913 – 1918 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: Otta I. |
Hlava dynastie 1913 – 1921 |
Nástupce: Ruprecht |
| Předchůdce: - |
Titulární bavorský král 1918 – 1921 |
Nástupce: Ruprecht |
| Předchůdce: - |
Němečtí panovníci podle data abdikace v roce 1918 7. listopad 1918 – 1. |
Nástupce: Arnošt August Brunšvický |