Maxmilián II. Bavorský
| otec | Ludvík I. |
|---|---|
| matka | Tereza Saská |
| manželka | Marie Frederika Pruská |
| syn | Ludvík II. Bavorský |
| děd | Maxmilián I. Josef |
| babička | Augusta Hessensko-Darmstadtská |
| děd | Fridrich Sasko-Altenburský |
| babička | Šarlota Luisa Mecklenburská |
Maxmilián II. Josef Bavorský (28. listopadu 1811, Mnichov – 10. března 1864, Mnichov) byl bavorský král v letech 1848 až 1864 a pocházel z rodu Wittesbachů.
Obsah |
Původ [editovat]
Maxmilián se narodil jako prvorozenné dítě bavorského následnického páru, jejichž sňatek se uskutečnil 12. října 1810 v Mnichově. Jeho otec Ludvík se roku 1825 stal druhým bavorským králem. Maminkou byla Tereza, dcera saského vévody Fridricha a jeho manželky Šarloty Mecklenburské. Měl osm sourozenců, s nichž pouze sestra Tea Šarlota zemřela v dětském věku, tři z nich uzavřeli sňatky s příslušníky Habsbursko-Lotrinského domu.
Sourozenci [editovat]
- Matilda Karolína (1813 – 1862)
- Thea Šarlota Luisa (1816 – 1817)
- Luitpold (1821 – 1912)
- Adéla Augusta Šarlota (1823 – 1914)
- Hildegarda Louisa Šarlota (1825 – 1864)
- Alexandra Amálie (1826 – 1875)
- Vojtěh Vilém (1828 – 1875)
Jeho sestřenicemi byly např.: švédská a norská královna Josefína (1807 – 1876) či brazilská císařovna Amélie (1812 – 1873).
Život [editovat]
Když bylo Maxmiliánovi 21 let koupil zříceninu zámku Hohenschwangau, který nechal znovu vystavět. Hohenschwangau se později stal vzorem pro pohádkové zámky jeho syna Ludvíka II.
Korunní princ Maxmilián se 12. října 1842 oženil s pruskou princeznou Marií Frederikou, dcerou pruského generála Viléma (syn pruského krále Fridricha Viléma II.) a jeho manželky lankraběnky Marie Amálie, s niž měl dva syny.
V revolučním roce 1848, se po abdikaci svého otce Ludvíka I., stal dalším bavorským králem.
Maxmiliána velmi ovlivnilo pojetí dějin významných německých učenců Friedricha Schellinga a Leopolda Rankeho. V roce 1852 založil Nadaci Maximilianeum, která sloužila nadaným bavorským studentům, a sídlila v mnichovském Maximilianeu, což je dnešní sídlo bavorského parlamentu.
Děti [editovat]
Maxmiliánova manželka Marie Frederika darovala život dvěma synům a oba byli duševně nevyrovnaní:
- Ludvík II. (1845 – 1886), bavorský král
- Ota I. (1848 – 1916), bavorský král. Nikdy skutečně nevládl. V roce 1872 bylo lékaři konstatováno, že Ota je duševně narušený. Trpěl úzkostnými stavy a depresemi. Od roku 1873 žil většinou v izolaci a pod lékařským dohledem. Králem se stal po smrti svého bratra Ludvíka II. Bavorského v roce 1886. Vládu za Otu vykonával nejprve princ regent Luitpold a po jeho smrti Luitpoldův syn Ludvík, který se nechal 5.1.1913 prohlásit za krále Ludvíka III. Bavorského. Až do Otovy smrti v roce 1916 tak mělo Bavorsko dva krále.
Literatura [editovat]
- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
Externí odkazy [editovat]
-
Maxmiliánova socha v Mnichově
| Předchůdce: Ludvík I. |
 |
Bavorský král 1848 – 1864 |
|
Nástupce: Ludvík II. |
