Maxmilián II. Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bavorském králi. O bavorském vévodovi pojednává článek Maxmilián II. Emanuel.
Bavorský král Maxmilián II.
Příbuzenstvo
děd Maxmilián I. Josef
babička Augusta Hessensko-Darmstadtská
děd Fridrich Sasko-Altenburský
babička Šarlota Luisa Mecklenburská
otec Ludvík I.
matka Tereza Saská
manželka Marie Frederika Pruská
syn Ludvík II. Bavorský
syn Ota I. Bavorský

Maxmilián II. Josef Bavorský (28. listopadu 1811, Mnichov10. března 1864, Mnichov) byl bavorský král v letech 18481864 a pocházel z rodu Wittesbachů.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Maxmilián se narodil jako prvorozenné dítě bavorského následnického páru, jejichž sňatek se uskutečnil 12. října 1810 v Mnichově. Jeho otec Ludvík se roku 1825 stal druhým bavorským králem. Maminkou byla Tereza, dcera saského vévody Fridricha a jeho manželky Šarloty Mecklenburské. Měl osm sourozenců, s nichž pouze sestra Tea Šarlota zemřela v dětském věku, tři z nich uzavřeli sňatky s příslušníky Habsbursko-Lotrinského domu.

Sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Jeho sestřenicemi byly např.: švédská a norská královna Josefína (1807 – 1876) či brazilská císařovna Amélie (1812 – 1873).

Život[editovat | editovat zdroj]

Když bylo Maxmiliánovi 21 let koupil zříceninu zámku Hohenschwangau, který nechal znovu vystavět. Hohenschwangau se později stal vzorem pro pohádkové zámky jeho syna Ludvíka II.

Korunní princ Maxmilián se 12. října 1842 oženil s pruskou princeznou Marií Frederikou, dcerou pruského generála Viléma (syn pruského krále Fridricha Viléma II.) a jeho manželky lankraběnky Marie Amálie, s níž měl dva syny.

V revolučním roce 1848, se po abdikaci svého otce Ludvíka I., stal dalším bavorským králem.

Maxmiliána velmi ovlivnilo pojetí dějin významných německých učenců Friedricha Schellinga a Leopolda Rankeho. V roce 1852 založil Nadaci Maximilianeum, která sloužila nadaným bavorským studentům, a sídlila v mnichovském Maximilianeu, což je dnešní sídlo bavorského parlamentu.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Maxmiliánova manželka Marie Frederika darovala život dvěma synům a oba byli duševně nevyrovnaní:

  • Ludvík II. Bavorský (1845 – 1886), bavorský král
  • Ota I. Bavorský (1848–1916), bavorský král. Nikdy skutečně nevládl. V roce 1872 bylo lékaři konstatováno, že Ota je duševně narušený. Trpěl úzkostnými stavy a depresemi. Od roku 1873 žil většinou v izolaci a pod lékařským dohledem. Králem se stal po smrti svého bratra Ludvíka II. Bavorského v roce 1886. Vládu za Otu vykonával nejprve princ regent Luitpold a po jeho smrti Luitpoldův syn Ludvík, který se nechal 5.1.1913 prohlásit za krále Ludvíka III. Bavorského. Až do Otovy smrti v roce 1916 tak mělo Bavorsko dva krále.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Předchůdce:
Ludvík I.
Znak z doby nástupu Bavorský král
18481864
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík II.