Kampa
| Kampa |
|
|---|---|
|
Lokalizace
|
|
| • Kraj | Praha |
| • Městská část | Praha 1 |
| • městská čtvrť | Malá Strana |
|
0,0265 km²
|
|
|
Používané jazyky
|
|
Kampa je malý umělý ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou.[1] Rozloha ostrova činí 2,65 ha[2].
Obsah |
Název [editovat]
Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen "Ostrov". Pojmenování "Kampa" (Kampovskej ostrov) se objevuje až v 2. polovině 18. století. Původ tohoto názvu není zcela zřejmý. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.[3]
Pro charakter Čertovky, která odděluje Kampu od Malé Strany a která vede mezi městskými domy, se tomuto místu přezdívá také Pražské Benátky.
Historie [editovat]
.jpg)
Nejstarší písemné zmínky o Kampě pocházejí z roku 1169, kdy byla tehdy zmíněna v zakládací listině kostela Maltézského řádu.[4] Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, ostrov postupně zvyšovaly. Na začátku 17. století byly zpevněny břehy. Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).[4] V roce 1884 byl ostrov zpřístupněn z Karlova mostu novým schodištěm. Po druhé světové válce byly zahrady propojeny a upraveny na veřejný park.
Od 17. do 20. století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy.
Mlýny [editovat]
V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Paláce Michny z Vacínova na Újezdě. Zde při Čertovce stojí mlýn Huť, původně asi raně barokní, naposledy (po požárech) přestavěn v padesátých letech 20. století. Dřevěné mlýnské kolo pochází z větší části z roku 1995.
Vedle mostku směrem k Lennonově zdi (na Velkopřevorském náměstí) je Velkopřevorský mlýn, poslední zachovalý starý renesanční mlýn ze 16. století, s velkým dřevěným kolem.
Dalším mlýnem, vybudovaným tentokrát přímo na Vltavě, je Sovův mlýn, nazývaný podle Václava Sovy z Liboslavě, který mlýn v 15. století vlastnil. Kolem Sovova, od poloviny 19. století Odkolkovkého mlýnu se nachází stejnojmenná zahrada, nazývané podle pekařské rodiny Františka Odkolka, který budovu koupil, nechal novogoticky přestavět a vybavil moderním parním mlýnem. Budova v roce 1896 částečně vyhořela. Po rekonstrukci zde od roku 2001 sídlí Museum Kampa.
Další budovy [editovat]
Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním se nachází jeho pomník z roku 1902.[4] V tomto domě, tzv. Dobrovského nebo Werichově vile, bydleli ze známých osobností kromě výše jmenovaných v letech 1948-1968 básník Vladimír Holan[5] a v letech 1929-1941 historik umění a přední osobnost čs. památkové péče Zdeněk Wirth, který zde má bystu.
Poblíž Sovova mlýna stojí menší dům původně převozníka, který nyní hostí rybí restauraci.
Renesanční dům U Zlatého lva si na náměstíčku Na Kampě postavil v roce 1604 lékárník Jan Jiří Drynk. Dnešní podobu získal objekt v roce 1732 díky přestavbě, kterou vedl Bartolomeo Scotti. Následovalo ještě několik úprav v období klasicismu.
Za zmínku stojí i obyvatel domu U Zlatých nůžek, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na blízký Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací pojmenovaný U Zlatých nůžek.
Sochy [editovat]
- Pomník Josefa Dobrovského - bysta z r. 1891 od Tomáše Seidana na podstavci z r. 1902 od Václava Žďárského. Pomník sem, do sousedství někdejšího Dobrovského bydliště, přemístěn z Vrchlického sadů při úpravě parku po 2. světové válce.
- Réva (Dívka s hrozny) - akt dívky z bílého mramoru na pískovcovém podstavci; z r. 1960 od Karly Vobišové.
- Sedící dívka - z r. 1965 od Jana Hány, na Kampě od r. 1977. Pískovcová, na podstavci ze sliveneckého mramoru.
- Harmonie – socha inspirovaná podobou Šrí Činmoje (autorem je britský sochař Kaivalya Torphy) na Malostranském nábřeží byla odhalena v pátek 23. října 2009.[6]
- Jižně od Sovových mlýnů blíže nábřežnímu chodníku se v parku nachází kamenná socha stojící ženy, o které se přehledy soch příliš nezmiňují
V okolí Musea Kampa stojí několik skulptur patřících vesměs tomuto muzeu.
- Babies. Při severní straně Sovových mlýnů plastika tří batolat od Davida Černého, která jsou obdobou těch z Žižkovského vysílače.
- Titáni, tři dřevěné kmeny, autorkou je Američanka Emilie Benes Brzezinski, na nábřeží jižně od Muzea Kampa, z roku 2002.
- na podzim 2009 byla nedaleko Černého batolat umístěna skulptura tvořená kamenným kvádrem na skleněné krychli v kovovém rámu
Poznámky [editovat]
- ↑ http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x?id=69941
- ↑ Kampa - Prostor - architektura, interiér, design
- ↑ Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri Praha 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 233
- ↑ a b c http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kampa
- ↑ http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_josefa_dobrovskeho_werichova_vila
- ↑ Odhalení sochy Harmonie v Praze, Sri Chinmoy Centre
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- HAVRÁNEK, Edgar. Kampa. Pražské Benátky. Praha : Jan Naňka, 1948. 101 s.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha : Orbis, 1958. 268 s.
