Kampa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kampa
Lokalizace
ČeskoČesko Česko
• Kraj Praha
• Městská část Praha 1
• městská čtvrť Malá Strana
0,0265 km²
zeměpisné souřadnice: 50°5′14″ s. š., 14°24′31″ v. d.
Používané jazyky

Kampa je malý umělý ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou.[1] Rozloha ostrova činí 2,65 ha[2].

Název[editovat | editovat zdroj]

Centrální část ostrova, ve které se nachází park.

Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen "Ostrov". Pojmenování "Kampa" (Kampovskej ostrov) se objevuje až v 2. polovině 18. století. Původ tohoto názvu není zcela zřejmý. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.[3]

Pro charakter Čertovky, která odděluje Kampu od Malé Strany a která vede mezi městskými domy, se tomuto místu přezdívá také Pražské Benátky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čertovka z Karlova mostu.

Nejstarší písemné zmínky o Kampě pocházejí z roku 1169, kdy byla tehdy zmíněna v zakládací listině kostela Maltézského řádu.[4] Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, ostrov postupně zvyšovaly. Na začátku 17. století byly zpevněny břehy. Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).[4] V roce 1884 byl ostrov zpřístupněn z Karlova mostu novým schodištěm. Po druhé světové válce byly zahrady propojeny a upraveny na veřejný park.

Od 17. do 20. století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy.

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Velkopřevorský mlýn v pohledu od Karlova mostu

V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Paláce Michny z Vacínova na Újezdě. Zde při Čertovce stojí mlýn Huť, původně asi raně barokní, naposledy (po požárech) přestavěn v padesátých letech 20. století. Dřevěné mlýnské kolo pochází z větší části z roku 1995.

Vedle mostku směrem k Lennonově zdi (na Velkopřevorském náměstí) je Velkopřevorský mlýn, poslední zachovalý starý renesanční mlýn ze 16. století, s velkým dřevěným kolem.

Dalším mlýnem, vybudovaným tentokrát přímo na Vltavě, je Sovův mlýn, nazývaný podle Václava Sovy z Liboslavě, který mlýn v 15. století vlastnil. Kolem Sovova, od poloviny 19. století Odkolkovkého mlýnu se nachází stejnojmenná zahrada, nazývané podle pekařské rodiny Františka Odkolka, který budovu koupil, nechal novogoticky přestavět a vybavil moderním parním mlýnem. Budova v roce 1896 částečně vyhořela. Po rekonstrukci zde od roku 2001 sídlí Museum Kampa.

Další budovy[editovat | editovat zdroj]

Kampa z Karlova mostu.

Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním se nachází jeho pomník z roku 1902.[4] V tomto domě, tzv. Dobrovského neboli Werichově vile, bydleli ze známých osobností kromě výše jmenovaných v letech 1948-1968 básník Vladimír Holan[5] a v letech 1929-1941 historik umění a přední osobnost čs. památkové péče Zdeněk Wirth, který zde má bystu.

Poblíž Sovova mlýna stojí menší dům původně převozníka, který nyní hostí rybí restauraci.

Renesanční dům U Zlatého lva si na náměstíčku Na Kampě postavil v roce 1604 lékárník Jan Jiří Drynk. Dnešní podobu získal objekt v roce 1732 díky přestavbě, kterou vedl Bartolomeo Scotti. Následovalo ještě několik úprav v období klasicismu.

Za zmínku stojí i obyvatel domu U Zlatých nůžek, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na blízký Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací pojmenovaný U Zlatých nůžek.

Sochy[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník Josefa Dobrovského - bysta z r. 1891 od Tomáše Seidana na podstavci z r. 1902 od Václava Žďárského. Pomník sem, do sousedství někdejšího Dobrovského bydliště, přemístěn z Vrchlického sadů při úpravě parku po 2. světové válce.
  • Réva (Dívka s hrozny) - akt dívky z bílého mramoru na pískovcovém podstavci; z r. 1960 od Karly Vobišové.
  • Sedící dívka - z r. 1965 od Jana Hány, na Kampě od r. 1977. Pískovcová, na podstavci ze sliveneckého mramoru.
  • Harmonie – socha inspirovaná podobou Šrí Činmoje (autorem je britský sochař Kaivalya Torphy) na Malostranském nábřeží byla odhalena v pátek 23. října 2009.[6]
  • Jižně od Sovových mlýnů blíže nábřežnímu chodníku se v parku nachází kamenná socha stojící ženy, o které se přehledy soch příliš nezmiňují

V okolí Musea Kampa stojí několik skulptur patřících vesměs tomuto muzeu.

  • Babies. Při severní straně Sovových mlýnů plastika tří batolat od Davida Černého, která jsou obdobou těch z Žižkovského vysílače.
  • Titáni, tři dřevěné kmeny, autorkou je Američanka Emilie Benes Brzezinski, na nábřeží jižně od Muzea Kampa, z roku 2002.
  • na podzim 2009 byla nedaleko Černého batolat umístěna skulptura tvořená kamenným kvádrem na skleněné krychli v kovovém rámu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x?id=69941
  2. Kampa - Prostor - architektura, interiér, design
  3. Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri Praha 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 233
  4. a b c http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kampa
  5. http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_josefa_dobrovskeho_werichova_vila
  6. Odhalení sochy Harmonie v Praze, Sri Chinmoy Centre

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Edgar. Kampa. Pražské Benátky. Praha : Jan Naňka, 1948. 101 s.  
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.  
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha : Orbis, 1958. 268 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Kampa ve Wikimedia Commons