Střelecký ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vltavském ostrovu v Praze. O labském ostrovu v Litoměřicích pojednává článek Střelecký ostrov (Litoměřice).
Střelecký ostrov, severní část

Střelecký ostrov je vltavský ostrov v Praze. Leží zhruba uprostřed řeky a je spojen s oběma břehy mostem Legií. Katastrálně patří celý ke Starému Městu. Jeho výměra činí asi 2,5 ha,[1] délka asi 750 metrů a šířka v nejširším místě, u mostu Legií, kolem 140 metrů.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tábor lidu 1. května 1890, počátek české tradice prvomájových dělnických oslav
Hostinec č. p. 336

První zmínky o něm pocházejí již z 12. století. Tehdy se ostrov nazýval Trávník. Nejprve byl v majetku johanitů a fungoval jako zahrada, ti jej roku 1393 prodali lékárníku Augustinovi. Za Karla IV. měli pražští střelci privilegium se zde cvičit ve střelbě z luků a kuší a konaly se zde soutěže ve střelbě „ku ptáku“, tedy na maketu ptáka na tyči.[1] Roku 1472 ostrov zakoupilo Staré Město. Po neúspěšném odboji jej roku 1547 zabavil král Ferdinand I. Habsburský Roku 1562 vrátil polovinu městu, druhou dal k užívání městským střelcům. Sám ostrov má strategickou pozici, v letech 1648, 1740 a 1742 byly střelbou odraženy různé armády, které se chtěly zmocnit Starého Města. Za třicetileté války ostrov zpustl, v 18. a 19. století opět sloužil střelcům, ale konaly se zde i různé lidové veselice.[1] Střílení zde bylo zakázáno roku 1913, ale v roce 1937 pro pražskou Národní gardu 1 opět povoleno. Od 18. století se zde konaly svatojánské oslavy, spojené se střelbou a ohňostroji.

V roce 1882 zde probíhal I. všesokolský slet. Byl využit ostrostřelecký areál o rozloze 2400 m² včetně přilehlé budovy s velkým společenským sálem, využité i jako šatny. Cvičiště mělo rozlohu 1200 m², na přilehlých tribunách se tísnilo 2500 diváků.[3]

Roku 1890 se zde poprvé v Čechách slavil 1. máj (Svátek práce). Roku 1926 zde byl slavnostně zakončen VIII. sokolský slet.[1] Za Protektorátu užíval ostrov pražský oddíl Hitlerjugend.[1]

Ostrov byl původně přírodního charakteru, s přírodní bylinnou a později i stromovou vegetací. Na Hergetově plánu z roku 1791 je patrná pozdně barokní urbanizace, kubus čtyřadého stromořadí vázaného na budovu střelnice ve středu ostrova. Po požáru dřevěné střelnice Sbor pražských ostrostřelců postavil v roce 1812 na ostrově novou, zděnou podsklepenou patrovou empírovou budovu s hostincem, navrženou architektem J. K. Zobelem (dnes č. p. 336, orientační číslo nemá). V roce 1842 byla budova opravena, v letech 19351937 byla podle návrhu architektů Jana Zázvorky a J. Libánského rozšířena o terasu, kavárnu a lodžii.[4] V patře byl vybudován i kinosál.[1] Dnes je budova chráněna jako kulturní památka.[4] Na průčelí hostince se nachází nápis Nobis et posteritati (Nám i potomkům).[1] V polovině 19. století bylo stromořadí rozšířeno a na ostrově byla vybudována zděná restaurace (dosud stojící). Krajinářská úprava severní části ostrova je doložena na polohopisném plánu Malé Strany a Hradčan z roku 1891. V 60. letech 20. století byl zchátralý park obnoven. Jižní část ostrova i s budovou restaurace byla v druhé polovině 20. století přidělena Tělovýchovné jednotě Start Praha která si za restaurací vybudovala několik hřišť.[4]

Budova hostince, ač stojí napříč směru toku řeky, přežila povodně v roce 1890 i velkou povodeň v roce 2002.[1] Povodeň roku 2002 přinesla na ostrov velké nánosy písku, znovu zpřístupněn byl 16. května 2003.[1]

V červnu roku 2013 ostrov opět zatopila velká povodeň na Vltavě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Schodiště z Mostu Legií

Do roku 1841 zajišťoval spojení s břehy přívoz.[4] V letech 18391841 byl přes ostrov postaven řetězový most císaře Františka I.. V letech 1898–1901 jej nahradil nový most Legií. Z jižní strany mostu sestupuje na ostrov monumentální, bohatě zdobené schodiště.[4] Od 1. srpna 2008 u pravé (východní) strany ostrova staví sezonní malokapacitní přívoz P4, který jej spojuje se Smetanovým nábřežím a se Slovanským a Dětským ostrovem.

Nynější využití[editovat | editovat zdroj]

Moderní přístavba restaurace
Prague Pride 2011, jedna z mnoha akcí konaných na ostrově

Strava v restauraci je dnes relativně drahá a proto zde mnoho hostů nebývá.[5] Tato budova odděluje jižní část ostrova, která není veřejnosti volně přístupná a nachází se na ní různá sportoviště, která může za poplatek užívat i veřejnost. Prostor mezi restaurací a severním koncem ostrova, včetně okolí Mostu Legií, je upraveno jako veřejný park. Parkové cestičky jsou převážně neasfaltované, kolem hlavních cestiček je zavedeno veřejné osvětlení,[6] v severní části v běžném „sídlištním“ provedení, v okolí restaurace v ozdobnějším. Příležitostně se zde konají různé slavnosti, koncerty, festivaly pod širým nebem a podobné kulturní akce.

Plány[editovat | editovat zdroj]

Městská část Praha 1 v roce 2008 zvažovala záměr intenzivnějšího komerčního využití ostrova, v jehož rámci měl být na ostrov vybudován výtah z mostu (za cenu zbourání ozdobné části mostního zábradlí), v severní části parku vybudovány čtyři elektrické přípojky a vykáceno asi 90 převážně zdravých stromů. V rámci revitalizace mělo být vyměněno veřejné osvětlení i lavičky, vybudována speciální plocha pro pořádání kulturních akcí, vybudována okružní stezka po obvodu ostrova zahrnující visutou lávku obcházející restauraci, na jižním konci mělo být vybudováno dřevěné vyhlídkové molo s posezením, přístaviště skautské lodi s klubovnou a další přístavní mola. Navrženo bylo slavnostní nasvícení včetně efektů zdaleka viditelných světelných kuželů. Národní památkový ústav doporučoval zachovat dosavadní historický a přírodní charakter ostrova.[6] Pracovní skupina při městské části Praha 1 po vlně nesouhlasných reakcí v létě 2009 připustila redukci plánovaného kácení.[7]

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

  • Trávník
  • Hořejší ostrov
  • Vodní dvůr
  • Malé Benátky
  • Malý ostrov
  • Šicinzl (z německého Schützeninsel)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Střelecký ostrov, Pražská informační služba
  2. odečteno z ortofotomapy mapy.cz
  3. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha : Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola I.Všesokolský slet, s. 7.  
  4. a b c d e Historie Střeleckého ostrova, Arnika, zdroj: Národní památkový ústav, text nedatován
  5. Gabriela Klimánková: Restaurace Střelecký ostrov provětrá vaši peněženku, Podnikatel.cz, 12. 7. 2009
  6. a b Nedělejte ze „Střeláku“ Žofín, Arnika, 2008
  7. Střelecký ostrov: pracovní skupina potvrdila omezení kácení, jednání pokračují, Arnika, 3. 9. 2009

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Libri, Praha 1997–1998.
  • Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Městské knihy, Žehušice 2006.
  • ŠLECHTA KŘIVOKLÁTSKÝ, Jan. Střelecký ostrov : Krátký výňatek z feuilletonu Čecha. Praha : vl. n., 1893. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu