Svátek práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tábor lidu 1. května 1890, počátek české tradice prvomájových dělnických oslav (Střelecký ostrov)

Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr a následné soudní řízení. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

V USA a Kanadě se svátek práce, Labor Day, slaví první pondělí v měsíci září.

Vznik svátku práce[editovat | editovat zdroj]

První máj v Praze na Letenské pláni v roce 1981

Dne 1. května 1886 proběhla pod vedením odborů a anarchistů celodenní stávka vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby. 4. května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu bomby, za což byli obviněni a následně (avšak bez důkazů) odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím.[1] Poprvé se Svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi.

Svátek práce v zemích reálného socialismu[editovat | editovat zdroj]

V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které procházely městem, často před tribunou s místními představiteli komunistické moci. Účast na oslavách prvního máje byla velmi často nepsaně povinná a nadřízení a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a žáků. Někdy se tento svátek bral jako májová veselice. V průvodu byly zastoupeny národní a družstevní podniky, školy i různé zájmové organizace (např. organizace Svazarmu či Červený kříž). Kromě pěších účastníků městem projížděly i alegorické vozy. Neodmyslitelnou součástí průvodů byly nejrůznější transparenty a mávátka. V československém prostředí nahrával propagaci této akce i ten fakt, že 5. květen a 9. květen (což jsou významné dny z konce 2. světové války) byly časově blízké. Užívalo se tehdy zcela běžně propagační sousloví „slavné májové dny“ a na mnoha letácích a plakátech bývaly uvedeny všechny tyto dny společně, tedy 1., 5. a 9. květen. V těchto dnech se konaly vzpomínkové akce na padlé sovětské a československé vojáky ve II. světové válce.

Svátek práce v České republice[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byla KSČM vytěsněna na Křižíkovu fontánu

V Praze na Letenské pláni se každoročně na 1. května konala tradiční oslava Svátku práce pořádaná a hojně navštěvovaná komunisty a jejich sympatizanty. V roce 2006 se zde poprvé v tuto dobu koná jiná akce. Aby zabránila setkání komunistů, místo si předem zamluvila Konfederace politických vězňů na akci s názvem První máj bez komunistů. KSČM ale oslavila 1. máj u Křižíkovy fontány a jiné strany na jiných místech Prahy a dalších měst. Mezi další pořadatele prvomájových setkání patří Česká strana sociálně demokratická snažící se navazovat na někdejší svobodné socialistické hnutí. V roce 2006 vyšli do ulic i aktivisté Národního odporu, kteří se střetli s anarchistickou Antifašistickou akcí.

Rok 2009[editovat | editovat zdroj]

V Praze se na Střeleckém ostrově sešlo více než 100 anarchistů a následně se vydali na pochod na Palackého náměstí.[2] Na Žofíně se v počtu 500 osob sešla ČSSD, na Petříně v počtu 300 osob ODS. V Brně se sešlo kolem tisícovky příslušníků Dělnické strany.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek věnovaný památce anarchistů popravených v roce 1886 na stránkách Britských listů
  2. 1. máj anarchistů 2009 [online]. ČSAF, 2009-5-3, [cit. 2009-05-16]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu