Petřiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa sídliště Petřiny
Ulice Na Petřinách
Pohled z tramvajové smyčky Petřiny osou celého sídliště

Petřiny (německy Petrin) jsou městská čtvrť v Praze. Petřiny nejsou samostatným ani jednotným katastrálním územím. Oficiálně se jedná zhruba o základní sídelní jednotku Petřiny I, patřící do katastrálního území Veleslavín, a Petřiny II a III, patřící do katastrálního území Břevnov. Všechny tři tyto základní sídelní jednotky patří do městské části i městského obvodu Praha 6. Petřiny jsou jedním z nejstarších panelových sídlišť v Praze.[1] Petřiny je starý pomístní název, který vznikl zřejmě jako variace z názvu nedalekého vrchu Petřín.

Charakter čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Petřiny jsou jedním z nejstarších sídlišť novodobé Prahy, které vzniklo v letech 19591969 pro cca 15 000 obyvatel podle návrhu architektů Evžena Bendy a Vojtěcha Mixy. Sídliště Petřiny patří katastrálně do čtvrtí Břevnov, Veleslavín a částečně též Střešovice. Mezi významné budovy patří budova Ústavu makromolekulární chemie, v němž působil Otto Wichterle, vynálezce měkkých kontaktních čoček (před budovou se nachází jeho památník), hotelový dům v ulici Na Petřinách 392 a studentské kolejekolej Na Větrníku a kolej Hvězda. Zajímavostí je jediný dochovaný větrný mlýn v Praze (z roku 1722, přestavěn roku 1905) v ulici U Větrníku, který v současnosti slouží jako penzion.[2] Největším parkem je obora Hvězda, u jejíž zdi došlo v roce 1620 k bitvě na Bílé hoře. V sousedství Petřin se nachází Břevnovský klášter s přilehlým hřbitovem, na němž je pohřbena řada známých osobností (např. Jan Patočka, Karel Kryl, Ivan Diviš, Anastáz Opasek). Ulice sídliště Petřiny byly pojmenovány roku 1962 a nesou názvy vesměs po význačných komunistech, často zahynulých za druhé světové války.[3]

Sídliště navázalo koncepčně poměrně zdařile na původní vilovou zástavbu Horní Liboce a Veleslavína (ulice Na Okraji, Zeyerova alej) a na východě na horní konec Střešovic nad Ústřední vojenskou nemocnicí. Jihovýchodní část Petřin lemuje kampus studentských kolejí Větrník a Hvězda s navazující Břevnovskou (Markétskou) klášterní zahradou. Na jihu oblast Petřin končí na významné dopravní křižovatce Vypich s navazující Strahovskou plání a usedlostí Ladronka. Celou svojí západní částí sídliště přiléhá k oboře Hvězda. Na pomezí Petřin a Břevnova se nachází plochodrážní stadion Markéta, který spravuje Auto klub Markéta při PSK Olymp Praha. Běžný výskyt názvosloví Markéta pro jihovýchodní část Petřin je odvozen od nedalekého chrámu svaté Markéty, který je součástí Břevnovského kláštera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla připojena k Praze v roce 1922 jakožto součást obcí Břevnov, Veleslavín, Střešovice a Liboc, kdy došlo ke vzniku tzv. Velké Prahy. Díky své poloze na vyvýšenině v blízkosti širšího centra města byla lokalita odpočátku plánována jako oblast nové bytové výstavby. Projekt vypracoval Státní ústav pro projektování výstavby hl.m. Prahy a byl schválen v roce 1957. Panelové domy na Petřinách byly postaveny v převažujícím typu G57. Byty v obytných domech byly družstevní nebo státní, přičemž významná část státních bytů byla poskytnuta státním zaměstnancům, vojákům, zaměstnancům Ministerstva vnitra, na jeho stavbě se podíleli i političtí vězni, např. opat Anastáz Opasek.[4] Petřiny bylo jedno z prvních (tzv. "experimentálních") sídlišť v Praze i v tehdejším Československu. Díky zdařilému architektonickému řešení a výhodné lokalitě poblíž obory Hvězda bylo vždy vyhledávaným místem k bydlení. Poslední dobou vznikají na Petřinách i nové obytné domy s moderní architekturou.

Urbanistické řešení[editovat | editovat zdroj]

Sídliště je situováno podél východozápadní osy, kterou tvoří ulice Na Petřinách s tramvajovým svrškem. Hlavní osu na jejím počátku uvádějí tři výškové 12ti patrové domy v oblasti Větrníku, zakončuje ji tramvajová smyčka s průhledově dominujícím Ústavem makromolekulární chemie. Centrální náměstí bylo plánováno severně před původním Obchodním domem Petřiny v proluce u hotelového domu, avšak nebylo nikdy realizováno. V 90. letech 20. století byl v proluce postaven obytný komplex Hvězda, v roce 2014 bude v místě plánovaného centrálního náměstí stanice metra Petřiny. Pro možnost nakupování potravin a základních potřeb bylo sídliště původně vybaveno čtyřmi přízemními prodejnami s na svojí dobu pokrokovým samoobslužným prodejem. S nástupem velkých nákupních center tyto prodejny čelily úbytku zákazníků, na místě prodejny v severní části sídliště vyrostl v letech 2001-2004 Bytový dům Na okraji architektů Scheiba a Velinského, oceněný Národní cenou Grand prix Obce architektů. Na místě prodejny v jižní části sídliště v ulici Brunclíkova vyrostl též obytný dům. Pošta Petřiny se směrovacím číslem 162 00 sousedí s tradiční Samoobslužnou restaurací v místě autobusové zastávky. Z původních tří základních škol (Jih, Sever, Střed) byla Základní škola Petřiny-střed přeměněna v roce 1984 na Gymnázium Nad Alejí. Stávající Základní a mateřská škola Petřiny-jih je se sportovním zaměřením. Zajímavostí je, že z původního vchodu a východu Základní školy Petřiny-jih vybíhá Vašek v podání Tomáše Holého do ulice Ankarská v kultovním televizním filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku natočeném v roce 1977, který zároveň prezentuje vrchol počátečního rozvoje tohoto sídliště. Zdařilé původní urbanistické řešení sídliště a vhodné umístění jsou nadále silnou stránkou této lokality.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Sídliště Petřiny se potýká s generační obměnou původních obyvatel, a též se stárnutím panelových domů, jejichž stáří se přibližuje plánované době životnosti. V uplynulém období od roku 1991 byla postupně provedena revitalizace většiny objektů. Sídliště je rozvíjeno již pouze na úrovni dílčích separovaných projektů, a i tento trend dosáhl svého vrcholu v dekádě po roce 2000. Nicméně díky svému atraktivnímu umístění jsou Petřiny nadále vyhledávanou rezidenční lokalitou v hlavním městě Praze.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Budovaná stanice metra Petřiny, 19. 1. 2013

Tramvajové linky spojují sídliště Petřiny se stanicí metra Hradčanská. Autobusové linky směřují do Liboce a přes Strahov na Smíchov.. V roce 2010 byly zahájeny práce na výstavbě metra – prodloužení trasy A ze stanice Dejvická, ve čtvrti bude metro zastavovat ve stanici Petřiny. 18. června 2011 se v tunelu metra na Vypichu konal den otevřených dveří,[5][6] podle Portálu hl. města Prahy na rozdíl od dnů otevřených dveří v jiných stanicích zde byly k vidění poprvé po 40 letech i razící štíty. [7] Dne 19. 1. 2013 proběhl další den otevřených dveří, tentokrát ve stanicích Nádraží Veleslavín a Petřiny. Nachází se zde několik ulic s podobnými názvy, které jsou motivovány větrným podnebím a dodnes dochovaným objektem větrného mlýna (Na Větrníku, Na Větru, U Větrníku, dříve také K Větrníku a Větrník).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kniha o Praze 6, 2004 (3. vyd.), s. 196.
  2. http://www.vetrnik1722.cz/kontakt.htm
  3. Pražský uličník O-Ž. Praha: Libri 1998. S. 61.
  4. http://www.reflex.cz/Clanek1139.html
  5. http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy
  6. http://www.rychnovinky.cz/21761-vystavba-metra-v-den-otevrenych-dveri-vypich-18-6-2011.html
  7. http://www.praha.eu/jnp/cz/home/doprava_v_praze/mhd/den_otevrenych_dveri_na_stavenisti_metra.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Sousední čtvrtě[editovat | editovat zdroj]

Externí články[editovat | editovat zdroj]