Zlatá horda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolem roku 1389
Zlatá Horda či přesněji Zlatá Orda (snad z mongolského ordu, stanový tábor, velitelský stan) byla rozsáhlá turko-mongolská říše, zahrnující část jihozápadní Sibiře a východní Evropy. Její chánové ovládali mezi roku 1240 a 1480 dnešní Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, jižní část evropského Ruska, východní Ukrajinu a Krym. Na svých výpadech ve 13. století pronikali až do střední Evropy, do Uher, na Moravu, do Slezska a Braniborska („tatarské vpády“).
Obsah |
[editovat] Vznik a první rozmach
Říši jako Ulus Jochi či Chanát Kipčak založil roku 1236 chán Bátú († 1255), vnuk Čingischánův. Hlavním městem bylo Saraj v deltě Volhy, blízko dnešní Astrachaně, další významná města byla Kazaň a Azov. Mongolští dobyvatelé sice žili ve stanech, podporovali ale usedlé obyvatelstvo, takže v jejich říši kvetla bohatá obchodní města: než je roku 1395 zničil Timur Lenk (Tamerlán), měla prý Saraj půl milionu obyvatel.
Na svém prvním tažení v letech 1236-1242 dobyl Bátú Rusko a zničil města Rjazaň, Kolomnu, Moskvu, Vladimir a Rostov. Města Smolensk a Novgorod, která se vzdala, musela platit daně. Roku 1238 zpustošil Bátú Krym, v následujícím roce Kyjev, Černihov a Halič, roku 1241 Krakov a oblehl Vratislav. Po vítězství nad Slezany v bitvě u Lehnice jej zastavilo až vojsko českého krále Václava I. u Kladska. Brzy nato porazili Mongolové i uherského krále Bélu IV. a vtrhli na Jadran (Dubrovnik). Na jaře 1242 se ovšem dozvěděl, že zemřel Velký chán a vojsko se muselo vrátit.
[editovat] Mongolská vláda a pád
Ilustrace ze 17. století
V následujících letech udržoval chán Berke ruská knížectví v poddanosti častými ničivými nájezdy, které opakovaně zasahovaly i do střední Evropy. Tento stav nesmírně poškodil vnitřní vývoj Ruska a způsobil jeho staleté zaostávání za šťastnějšími zeměmi Evropy. Už Berke sám přijal islám a sultán Uzbek († 1342) jej při reformě říše zavedl jako povinný pro vládnoucí vrstvy. V roce 1346 ovšem postihla Zlatou Hordu morová rána, která se odsud rozšířila do Evropy, ale teprve roku 1380 se spojeným ruským vojskům pod vedením Dmitrije Donského podařilo vojska Hordy porazit. Její panství se sice udrželo, bylo však silně oslabeno a roku 1395 zničil města Hordy Timur Lenk (Tamerlán).
Ilustrace ze 17. století
Roku 1438 vznikl samostatný Kazaňský chanát a roku 1443 se odtrhl Krym. V roce 1480 se vojska Hordy setkala s ruským vojskem na Ugře, odkud ale nakonec chán Achmat bez boje ustoupil. Zlatá Horda se pak brzy rozpadla, poslední chán Saih Ahmed byl roku 1502 zajat a na Litvě popraven.
[editovat] Význam Zlaté Hordy
Staleté panování Zlaté Hordy silně poznamenalo společenský a kulturní vývoj východní Evropy, zejména Ruska, kde přerušilo nadějný vývoj 12. a 13. století a zemi nadlouho oddělilo od Evropy. V dolním Povolží a na Krymu sice kvetla v té době bohatá města s rozvinutým dálkovým obchodem jak po moři do Káhiry, Janova a Benátek, tak po souši přes Kyjev do Polska, Litvy, Uher a do Německa; zbytek Ruska však byl do značné míry izolován a města byla pravidelně ničena krutými vpády. Taktika chánů vůči Rusku a Litvě nakonec posílila význam moskevského knížectví, jádro budoucího velkého Ruska. Chánové Zlaté Hordy podporovali své vazaly, mezi nimi moskevského knížete Ivana Kalitu († 1341) a pád Hordy vedl k posílení moskevských knížat, která pak Rusko v 16. století sjednotila a v 17. století naopak dobyla dolní Povolží a asijské země na východ odtud.
[editovat] Válečná taktika
Ve 13. století měla lehce vyzbrojená a dobře vycvičená mongolská jízda s luky a šípy velkou převahu nad středověkými vojsky rytířů, kteří válečnou disciplinu neznali a byli zvyklí bojovat jednotlivě. Proto se dlouho zdála neporazitelná a podlehla teprve poté, co si východoevropská knížata osvojila lepší strategii a dokázala se spojit.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Goldene Horde na německé Wikipedii.
