Pečeněhové

Pečeněhové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Πеченеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byl polonomádský turkický kmen, který mluvil jazykem náležejícím do turkické jazykové rodiny.

Dějiny

Pečeněhové pocházeli ze střední Asie (oblast jihozápadní Sibiře). V 9. století, kdy byli vytlačováni Chazary a Kumány na západ, postupně obsadili dolní tok Volhy, Donu, Dněpru. Zde se dostali do sporu s Kyjevskou Rusí, od které utrpěli několik porážek (poslední větší od Jaroslava Moudrého roku 1037). Bojovali také s Maďary, Bulhary a Byzancí.

Nakonec odešli na Balkánský poloostrov, kde byli postupně asimilováni. Někdy bývají považováni za předky dnešních Sekelů či Gagauzů.