Východní Karpaty
| Východné Karpaty Karpaty Wschodnie Східні Карпати Carpaţii Orientali |
|
 Slavkovský štít ve Vysokých Tatrách |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Pietrosul (2 303 m) |
|---|---|
| Délka | 700 km |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Karpaty |
| Sousední jednotky |
Západní Karpaty, Východoevropská nížina, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Východopanonská pánev |
| Podřazené jednotky |
Vnitřní Východní Karpaty, Vnější Východní Karpaty |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko Polsko Ukrajina Rumunsko |
| Horniny | flyš, krystalická břidlice, sopečný materiál |
| Povodí | Visla, Dněstr, Dunaj |
Východní Karpaty tvoří geomorfologickou provincii Karpatského subsystému na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska. Za jejich západní konec (a přechod do Západních Karpat) se považuje Lupkovský průsmyk (slovensky Lupkovský priesmyk, polsky Przełęcz Łupkowska) v Laborecké vrchovině na slovensko-polské hranici. Jižní konec se stáčí k západu a v sedle Predeal přechází v Jižní Karpaty (rumunsky Carpaţii Meridionali). Ve Východních Karpatech leží nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2 061 m), nejvyšší horou celé provincie je však rumunský Pietrosul (2 303).
Východní Karpaty se člení na:
- Vnější Východní Karpaty (flyšové, nejvyšší bod Hoverla, 2 061 m)
- Vnitřní Východní Karpaty (krystalicko-vulkanické, nejvyšší bod Pietrosul, 2 303 m)
Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu:
- Carpații Maramureșului și Bucovinei (Maramurešské a Bukovinské Karpaty)
- Carpații Moldo-Transilvani (Moldavsko-transylvánské Karpaty)
- Carpații de Curbură (Obloukové Karpaty)
Literatura [editovat]
- Geografický místopisný slovník. Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
- Babuška,V. - Mužík,M.: Mineralogie, petrografie a geologie. SNTL, Praha, 1981.
