Dělení Karpat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podrobnější mapa dělení Karpat

Karpaty se z hlediska českého i slovenského geomorfologického členění považují za subsystém Alpsko-himálajského systému. Jejich dělení na provincie, subprovincie, oblasti a celky je jednotné v odborných kruzích v Česku a na Slovensku, dobře na ně navazuje i členění polské. Členění v ostatních zemích, zejména na Ukrajině a v Rumunsku, není propracované tak detailně ani podle stejných kritérií.

Tradičně se Karpaty dělí na tři provincie:[zdroj?] Západní, Východní a Jižní Karpaty. V rumunském pojetí se ale za Jižní Karpaty považuje pouze jejich nejvyšší, ze západu na východ se táhnoucí pásmo. Rumunské Západní Karpaty (nezaměňovat se Západními Karpatami na severu) se posuzují samostatně, stejně jako Transylvánská vysočina i Srbské Karpaty.

Podle českého a slovenského geomorfologického členění[1] tvoří hranici mezi Západními a Východními Karpatami Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka), ležící ve výšce 683 m n.m. na slovensko-polské hranici mezi Ľubovnianskou a Ondavskou vrchovinou. Podle polského členění Jerzyho Kondrackiego patří ještě celé Nízké Beskydy do západokarpatské provincie a dotyčná hranice prochází až Lupkovským průsmykemLaborecké vrchovině.

Jako hranice mezi Východními a Jižními Karpatami se často uvádí průsmyk Predeal (1033 m n.m.) na spojnici Brașova a údolí Prahovy, avšak podle Čížka a kol.[2] se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmbovița a kuloáru RucarBran.“ Na západě se Jižní Karpaty stýkají s rumunskými Západními Karpatami (Carpații Occidentali), přičemž hranice probíhá údolími řek Cerna a Timiș.

České, slovenské a polské členění dělí Západní i Východní Karpaty na vnější flyšové a vnitřní (krystalické, vulkanické aj.) pásmo. V Rumunsku bývají členěny Východní Karpaty ležící na rumunském území na tři samostatné geografické skupiny (severní, střední a jižní) a ne na Vnější a Vnitřní Východní Karpaty:

Transylvánská plošina někdy nebývá považována za součást Karpat. Srbské Karpaty bývají někdy přiřazovány k Jižním Karpatám, někdy naopak vůbec nebývají považovány za součást Karpat.[zdroj?]

Níže použité zkratky států, na jejichž území Karpaty zasahují:

Západní Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Východní Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Jižní Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Rumunské Západní Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Transylvánská vysočina[editovat | editovat zdroj]

Rumunsky Podișul Transilvaniei. (Někdy nebývá považována za součást Karpat.)

Srbské Karpaty[editovat | editovat zdroj]

Srbsky Karpatske planine, t.j. „Karpatské hory“. Někdy bývají řazeny pod Jižní Karpaty (společně s Banátskými horami), někdy nejsou vůbec považovány za součást Karpat, nýbrž Balkánských hor. Důvodem je praktická neexistence jasné geologické hranice.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tatransko-fatranská oblasť a Podhôrno-magurská oblasť, někdy spolu s celky Vtáčnik, Kremnické vrchy, Pohronský Inovec a částí Považského podolie, jsou v některých negeomorfologických systémech známy jako "Střední Západní Karpaty".[zdroj?]
  2. Vněkarpatské sníženiny jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých částí Karpat, t.j. západokarpatské, východokarpatské a jihokarpatské sníženiny, avšak pouze česko-polsko-slovenské (tedy převážně západokarpatské) členění jim přisuzuje jasné místo v hierarchii geomorfologických jednotek.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bukovské vrchy, Laborecká vrchovina, letná turistická mapa 1:100000. Slovenská kartografia, Bratislava, 1989.
  2. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986. Str. 9.