Vnitřní Východní Karpaty

Vnitřní Východní Karpaty Vnútorné Východné Karpaty Внутрішні Східні Карпати Carpaţii Orientali Interiori
Sninský kameň
Nejvyšší bod	Pietrosul (2 303 m)
Nadřazená jednotka	Východní Karpaty
Sousední jednotky	Vnější Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vrchovina, Rumunské Západní Karpaty, Veľká Dunajská kotlina
Podřazené jednotky	Vihorlatsko-gutinská oblasť, Munţii Bistriţei, Munţii Căliman-Harghita, Depresiunea Giurgeu-Braşovului, Carpaţii Maramureşului
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko  Ukrajina  Rumunsko
Horniny	sopečné horniny
Povodí	Tisa

Vnitřní Východní Karpaty jsou geomorfologická subprovincie v provincii Východní Karpaty na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. Nejvyšším bodem je rumunský Pietrosul – 2 303 m n.m.

Člení se na geomorfologické oblasti:

• Vihorlatsko-gutinská oblast (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko)
  • Vihorlatské vrchy (Vihorlat 1076 m)
  • Makovycja (976 m)
  • Synjak (Dunavka 1018 m)
  • Velykyj Dil (Bužora 1085 m)
  • Tupyj (878 m)
  • Oaş (Sâmbra Oilor 824 m)
  • Gutâi (1443 m)
  • Ţibleş (1839 m)
• Maramurešsko-rodenská oblast (Ukrajina, Rumunsko)
  • Maramureș / Rachivs'ki hory (Farcău 1956 m)
  • Depresiunea Maramureșului / Marmaros'ka ulohovyna
  • Rodna (Pietrosul 2303 m)
  • Suhard (Omul 1932 m)
  • Giumălău (1856 m)
  • Rarău (1650 m)
• Bistrická oblast (Rumunsko)
  • Bistriţa (Budacu 1859 m)
  • Giurgeu (1491 m)
  • Hăghimaş (Hăşmaşul Mare 1792 m)
• Călimansko-harghitská oblast (Rumunsko)
  • Bârgau (1362 m)
  • Căliman (Pietrosul 2100 m)
  • Gurghiu (Fincel 1684 m)
  • Harghita (Harghita-Mădăraş 1800 m)
• Depresiunea Giurgeu-Braşovului (Rumunsko)
  • Bodoc
  • Baraolt
  • Perșani

Polské členění podle Jerzyho Kondrackiego nepovažuje celky jižně od Harghity za součást Východních Karpat. Vnitřní Východní Karpaty člení na tyto makroregiony:

• 523.1 Karpaty Marmaroskie (Maramurešské Karpaty)
• 523.2 Kotlina Marmaroska (Maramurešská kotlina)
• 523.3 Góry Rodniańskie (Rodenská hornatina)
• 523.4 Góry Bystrzyckie (Bystřická hornatina)
• 523.5 Łańcuch Wyhorlacko-Gutyński (Vihorlatsko-gutinská oblast)
• 523.6 Łańcuch Kelimeńsko-Hargicki (Kalimansko-hargitská oblast)
• 523.7 Obniżenie Gheorgeńsko-Braszowskie (Giurgijsko-brašovská sníženina)

Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu:

• Carpaţii Maramureşului şi Bucovinei (Maramurešské a Bukovinské Karpaty)
  • Munții Oaș
  • Munții Gutâi
  • Munții Țibleș
  • Munții Bârgău
  • Munții Maramureșului
  • Munții Rodnei
  • Munții Suhard
  • Obcina Feredeu (Vnější Východní Karpaty)
  • Obcina Mare (Vnější Východní Karpaty)
  • Obcina Mestecăniș (Vnější Východní Karpaty)
  • Munții Igniș
  • Munții Lăpușului
• Carpaţii Moldo-Transilvani (Moldavsko-transylvánské Karpaty)
  • Sopečná oblast
    • Munții Căliman (Pietrosul 2102 m)
    • Munții Gurghiu
    • Depresiunea Vărșag
    • Munții Harghita (Mădăraș 1800 m)
    • Muntele Ciomatu
    • Depresiunea Giurgeu
    • Depresiunea Ciuc
    • Depresiunea Baraolt
  • Moldavská oblast
    • Munții Giumalău (1857 m)
    • Munții Rarău (1653 m)
    • Munții Bistriței
    • Munții Giurgeu
    • Munții Hășmașu Mare (Hășmașul Mare / Hăghimașul Mare 1793 m)
    • Munții Ciucului (Ciucaș 1959 m)
    • Munții Nemira
    • Depresiunea Cașin
    • Depresiunea Bilbor
    • Depresiunea Borsec
    • Munții Ceahlău (Toaca 1904 m)
    • Munții Tarcău
    • Munții Stânișoarei (Vnější Východní Karpaty)
    • Munții Goșmanu (Vnější Východní Karpaty)
    • Munții Brezunț (Vnější Východní Karpaty)
    • Depresiunea Comănești
  • Jižní oblast
    • Munții Bodoc
    • Munții Baraolt
    • Munții Perșani
• Carpaţii de Curbură (Obloukové Karpaty) (Vnější Východní Karpaty)
  • Munții Vrancei
  • Munții Întorsurii
  • Munții Buzăului
  • Munții Bârsei
  • Munții Siriu
  • Masivul Ciucaș

Podle členění uvedeného v Čížkovi a kol. (1986, str. 9) se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmboviţa a kuloáru Rucar – Bran.“ V tom případě do Východních Karpat patří ještě i pohoří Bucegi a jeho nejvyšší vrchol Omul (2505 m) se stává nejvyšším bodem Východních Karpat. Podle tohoto členění mezi jádrová pohoří rumunských vnitřních východních Karpat (z krystalických hornin) patří mimo jiné:

• Maramureș (Farcău 1956 m)
• Rodna (Pietrosul 2303 m)
• Suhard (Omul 1932 m)
• Giumălău (1856 m)
• Rarău (1650 m)
• Bistriţa (Budacu 1859 m)
• Hăghimaş
• Perşani (Vârful Cetăţii 1104 m)
• Piatra Mare
• Postăvarul
• Bucegi (Omul 2507 m)

Při západním obvodu probíhá sopečné pásmo tvořené pohořími:

• Gutîi (1443 m)
• Ţibleş (1839 m)
• Bârgau (1362 m)
• Căliman (Pietrosul 2100 m)
• Gurghiu (Fincel 1684 m)
• Harghita (Harghita-Mădăraş 1800 m)

Související články

• Dělení Karpat

Literatura

1. Jerzy Kondracki: Fizycznogeograficzna regionalizacja Czech, Słowacji, Węgier i Rumunii w układzie dziesiętnym, „Przegląd Geograficzny“, tom LXVIII, z. 3-4, 1996, s. 457-466
2. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha, 1986