Volžské Bulharsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historie Turkických národů
Historie Turkických národů
do 14. století
Turkucké kaganáty 552–744
  Turkuti
  Západní Turkuti
  Východní Turkuti
  Modří Turci
Avarský kaganát 564–804
Chazarský kaganát 618–1048
  Velké Bulharsko 632–668
  Volžské Bulharsko
  Dunajské Bulharsko
Türgešský kaganát 699–766
Ujgurský kaganát 744–840
Karachánský chanát 840–1212
  Západní Karachánové
  Východní Karachánové
Pečeněžský chanát
860–1091
Kimacko-Kypčacký chanát
743–1035
Kypčacko-Kumáský chanát
1067–1239
Stát Oguzský jabguluk
750–1055
Dynastie Šato 923–979
  Dynastie Pozdní Tchang
  Dynastie Pozdní Ťin
  Dynastie Pozdní Chan (Severní Chan)
Ghaznovská říše 963–1186
Seldžucká říše 1037–1194
Chórezmská říše 1077–1231
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307
Dillíský sultanát 1206–1526
  Dynastie otroků (Dillí)
  Dynastie Chaldží
  Dynastie Tughlakovců
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517
  Dynastie Bahríovců

Volžské nebo Volžsko-kamské Bulharsko bylo státem turkického kočovného etnika Bulharů (Protobulhaři), který se rozkládal od 2. poloviny 7. století až do roku 1238 kolem středního toku řeky Volhy, jižně od jejího soutoku s Kamou. Po vpádu Mongolů se stal součástí jejich chanátu Zlaté hordy.

Zánik Velkého Bulharska a založení volžsko-kamského státu[editovat | editovat zdroj]

Mapa Volžského Bulharska.

Nejstarší bulharský stát, tzv. Velké Bulharsko, které se rozkládalo mezi Černým a Kaspickým mořem, zažilo svůj největší rozkvět v polovině 7. století za chána Kuvrata († 651 nebo 660).[1] Po jeho smrti si však zemi i vládu rozdělilo mezi sebou jeho pět synů a takto oslabená říše se nedokázala ubránit náporu dalšího kočovného národa, Chazarů. Bulhaři, kteří se již usadili, zůstali v původních sídlech a byli Chazary podmaněni. Část kočovných bulharských kmenů odtáhla pod vedením jednoho z Kuvratových synů, chána Asparucha, na Balkán. Další se v čele s chánem Kotragem vydaly po toku řeky Volhy na sever a na jejím soutoku s Kamou vytvořily novou říši, Volžsko-kamské Bulharsko s hlavním městem Bolgar.

Rozkvět Volžského Bulharska[editovat | editovat zdroj]

Nový bulharský chanát zůstal sice v poplatné závislosti na Chazarech, ale to mu v dalším rozvoji nebránilo. Výhodná poloha na říční obchodní tepně umožnila Bulharům kontrolovat obchod probíhající mezi Skandinávií a ruským severem a významnými obchodními středisky Blízkého východu, například Derbentem na západním pobřeží Kaspického moře, Bagdádem či středoasijskou říší Chórezmem, které se povětšinou nacházely pod nadvládou Arabů. Do Bulharska, ale také k Chazarům, přicházely arabské kupecké karavany a obchodovaly zde se švédskými Varjagy. Podle svědectví, které zanechal arabský diplomat Ahmad Ibn Fadlán, bylo Volžsko-kamské Bulharsko počátkem 10. století kvetoucí zemí. Na příkaz bagdádského chalífy al-Muqtadira zprostředkovalo v roce 922 poselstvo, jehož členem byl také Ibn Fadlán, vládnoucí elitě přijetí islámu.

Za vlády kyjevského knížete Svjatoslava (962972/973) orientovaného na expanzi, došlo k přímému střetnutí Bulharů s Rusy. Poté, co Svjatoslav rozvrátil říši Chazarů, dobyl a vyraboval Bolgar. Bulhaři, kteří dosud platili tribut Chazarům, byli dočasně zpoplatněni z Kyjeva.

Konec Volžského Bulharska[editovat | editovat zdroj]

V zimě na rozmezí let 1237-1238 napadli Volžské Bulharsko Tataři, vedení princem Bátúem. Říši rozvrátili a později ji zahrnuli do svého státu Zlaté hordy. Volžské Bulharsko se tak stalo jejich první evropskou kořiští.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. Dále jen [Rychlík]. ISBN 80-7106-404-1. S. 31.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]