Kuvrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kuvratovo Bulharsko cca 650 n. l.

Kuvrat, také Kubrat (*? – † mezi 641 a 668, bulharsky Кубрат) byl prabulharský vládce (chán), později i ostatních kočovníků mezi Kubaní a Azovským mořem.

Za jeho vlády, po zbavení se nadvlády Avarů či západních Turků někdy v letech 623 - 636 (pravděpodobně 632/635), se zformovala říše Prabulharů, známá jako Velké Bulharsko, Staré Velké Bulharsko nebo Onoguria. Poprvé je jeho jméno zmíněno v byzantské kronice v souvislosti se vznikem tohoto státu. Jeho država se rozkládala od řeky Doněc na východě až na západ k řece Dněpr. Ze severu byl stát ohraničen Azovským mořem a na jihu Černým mořem.

Klidné vztahy s východořímskou říší, díky které později dostal titul Imperator Heraklius, mu dovolily, aby ubránil nezávislost Velkého Bulharska od neustálých nájezdů Chazarů.

Chán Kubrat umřel někdy mezi lety 641 a 668 (nejčastěji se uvádí 651 nebo 665) jako mocný a uctívaný vládce. Jeho pět synů, i když každý z nich šel vlastní cestou, ztratilo kontrolu nad Velkým Bulharskem.

První syn - Bajan - zůstal v rodné zemi a velmi brzy byl poražen Chazary. Kuvratův druhý syn - Kotrag - založil vlastní stát u řek Volha a Kama. Další syn - Kuber - odešel do Makedonie, jiný syn - Alcek - se se svou skupinou Bulharů usídlil v Itálii. Začnuté Kuvratovo dílo dokončil jeho další syn - Asparuch. U delty Dunaje založil Bulharský stát, který měl vydržet do 11. století.

Bulharští vládci
Předchůdce:
Organa
641668
Kuvrat
Nástupce:
Batbajan