Ibn Fadlán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ahmad Ibn Fadlán (první polovina 10. století) byl arabský diplomat, který navštívil s chalífovým poselstvem Volžské Bulharsko a zanechal podrobné zprávy o jeho geografických a etnických poměrech a také o historii.

Cesta arabského poselstva do Bulgaru[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 10. století se vládce Volžského Bulharska, které bylo tehdy kvetoucí zemí, rozhodl zbavit závislosti na chazarské říši. Požádal proto o pomoc bagdádského chalífu al-Muktadira a slíbil mu, že přijme islám. Chalífa vypravil roku 921 do hlavního bulharského města Bolgaru početné poselstvo o pěti tisících členech. V jeho čele stál jakýsi Susán ar-Rasí, jehož sekretářem se stal urozený Ibn Fadlán.

Poselstvo cestovalo jako karavana na koních a velbloudech. Z Bagdádu zamířilo do Mervu a Buchary a přes říši Chorézm do Bulharska. Ke svému cíli dorazilo v květnu 921, o zpáteční cestě není nic známo. Svého cíle dosáhlo, neboť vládnoucí bulharská elita přijala islám.

Risale[editovat | editovat zdroj]

Ibn Fadlánovy Risale - Zápisky, které na základě této cesty vznikly, jsou nejoriginálnějším arabským zdrojem informací o východní Evropě v 10. století a zároveň nepostrádají jisté literární kvality. Kromě popisu Volžského Bulharska a jeho obyvatel obsahují také velmi důležité zprávy o Varjazích, švédských vikinzích, kteří sem připlouvali po Volze za obchodem. Ibn Fadlán popisuje jejich život a obyčeje.

Zápisky byly hojně čteny a přepisovány. Informace o obyvatelstvu severní části východní Evropy z nich pravděpodobně čerpaly také pozdější arabští a perští autoři. Vznikla také zkrácená varianta Zápisků. Do našich dnů se dochovaly v rámci jiných prací, a to ne zcela kompletní, jejich závěrečná část byla ztracena.

Ibn Fadlán v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Podle Ibn Fadlánových Zápisků napsal známý americký spisovatel Michael Crichton román Pojídači mrtvých, podle kterého byl roku 1999 natočen film Vikingové. Ibn Fadlána v něm ztvárnil Antonio Banderas. Román, který je charakterizován jako „poutavý cestovní deník, akční historický román i horor“ s prvky sci-fi, vydalo v českém jazyce již dvakrát nakladatelství Baronet (1994, 2005). Vzhledem k tomu, že se závěrečné pasáže Ibn Fadlánových Zápisků nedochovaly, a proto není známo, jak se poselstvo dostalo nazpět do Bagdádu, popustil Crichton notně stavidla své fantazie a nechal arabského diplomata projít ve společnosti Vikingů mnohými dobrodružstvími.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]