Dynastie Tughlakovců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa tughlakovského státu
Historie Turkických národů
Historie Turkických národů
do 14. století
Turkucké kaganáty 552–744
  Turkuti
  Západní Turkuti
  Východní Turkuti
  Modří Turci
Avarský kaganát 564–804
Chazarský kaganát 618–1048
  Velké Bulharsko 632–668
  Volžské Bulharsko
  Dunajské Bulharsko
Türgešský kaganát 699–766
Ujgurský kaganát 744–840
Karachánský chanát 840–1212
  Západní Karachánové
  Východní Karachánové
Pečeněžský chanát
860–1091
Kimacko-Kypčacký chanát
743–1035
Kypčacko-Kumáský chanát
1067–1239
Stát Oguzský jabguluk
750–1055
Dynastie Šato 923–979
  Dynastie Pozdní Tchang
  Dynastie Pozdní Ťin
  Dynastie Pozdní Chan (Severní Chan)
Ghaznovská říše 963–1186
Seldžucká říše 1037–1194
Chórezmská říše 1077–1231
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307
Dillíský sultanát 1206–1526
  Dynastie otroků (Dillí)
  Dynastie Chaldží
  Dynastie Tughlakovců
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517
  Dynastie Bahríovců

Dynastie Tughlakovců vládla v Dillíském sultanátu v letech 13201414. Zakladatelem dynastie byl Ghází Malik, původně otrok turecko-hindského původu, který to dotáhl za vlády dynastie Chaldží na vysokého důstojníka; 6. září 1320 porazil v bitvě u Indarpatu uzurpátora Chusrau Chána a prohlásil se vladařem Dillí pod novým jménem Ghijásuddín Tughlak. Založil sídelní město Tughlakábád (dnes dillíské předměstí). Zahynul v roce 1325, když se na něj zřítil zvláštní pavilon, postavený na jeho počest po návratu z úspěšného tažení do Bengálska. Údajně šlo o léčku, kterou na něj nastražil jeho syn Muhammad bin Tughlak, aby se zmocnil vlády. Muhammadova vláda trvala 26 let a podařilo se mu vytvořit ohromnou říši, k níž patřil skoro celý indický subkontinent kromě nejzazšího jihu a hornatých oblastí na východě (dnešní Urísa a Čhattísgarh); stát měl rozlohu okolo 3 200 000 km². Zároveň se Muhammadova vláda vyznačovala mimořádnou brutalitou: udržet nadvládu úzké muslimské elity nad hinduistickou většinou bylo možné jen krutostí a zastrašováním. Ibn Battúta popisuje, jak se v roce 1327 panovník rozzlobil na obyvatele Dillí, kteří se mu nezdáli dostatečně oddaní, a rozhodl o přenesení hlavního města do Daulátábádu v dnešním státě Maháráštra, kam se všichni obyvatelé Dillí museli pěšky přesunout. Na dlouhém hladovém pochodu zemřely tisíce lidí. Dalším bláznivým počinem Mohammada bin Tughlaka patřilo rozhodnutí o nahrazení stříbrných mincí mosaznými, které vedlo ke znehodnocení měny a následnému hladomoru. Jeho následník, synovec Firúz Šáh, vládl mírněji a dosáhl stabilizace poměrů i hospodářského růstu. Po jeho smrti však došlo k bojům o moc a oslabení centrální vlády. V roce 1398 napadl Indii Timúr Leng, který dobyl a vyplenil Dillí (viz bitva o Dillí). Potom zase odtáhl, ale tughlakovský stát se už z této katastrofy nevzpamatoval a v roce 1414 se dostal k moci Chizr Chán, který založil dynastii Sajjídovců.

Mauzoleum Ghijásuddína Tughlaka

Seznam panovníků[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Strnad, Jan Filipský, Jaroslav Holman, Stanislava Vavroušková: Dějiny Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003. ISBN 80-7106-493-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu