Tabgačové
Tabgačové (staroturecky 
→ Tavġaç, [1][2] řecky Taugast,[3] turecky Tabgaç, od roku 310 do 496: čínsky 拓跋 pchin-jinem tàbá, obvyklou fonetikou: T’opa → Toba, nebo čínsky 拓跋氏 pchin-jinem tàbáshì, obvyklou fonetikou: T’opa Ši → Toba Ši, doslova Dynastie těch, kteří si zaplétají cop,[4] z významem „Toba klan“[5]) byl jeden z nejdůležitějších kmenů Sienpejské konfederace [pozn. 1] která se objevila po pádu Siung-nuské říše (Asijští Hunové). Sienpiské národy obývali jižní Sibiř, severní Mandžusko a východní Mongolsko, a kmen Tabgačů byl známý jako jeden z největších kmenů mezi jejich západními kmeny. Strukturu kmene, v jehož rukou ležela politická moc, tvořili z větší části turkické národy[6] jejichž původní jméno bylo „Tabgač“.[6]
Krátké dějiny[editovat | editovat zdroj]
Od roku 258 pobývali Tabgačové především v dnešní provincii Šan-si, a v oblasti západně a severně od něj, podél Velké čínské zdi. Rostoucí závislost na Číně však způsobila nezastavitelnou sinizaci vládnoucího aparátu Tabgačů, kteří se usadili, a potlačovali krvavé vzpoury svých kočovných spojenců. Zde ustavili svůj první stát Taj (16 států), což způsobilo jejich přejmenování na „Toba → T’opa“ či „Toba Ši → T’opa Ši“. Později, v povodí Žluté řeky nastolili dynastii Severní Wej která se po letech rozdělila na Východní a Západní. Ediktem císaře Siao-wena [pozn. 2] ze Severní Wej, z roku 496, jméno „Toba“ zmizelo. Místo něj přijal jméno klanu Jüan (元). Tabgačští vládcové byly převážně buddhisté. [5]
Chánové Tabgačských kmenů 219 - 305[editovat | editovat zdroj]
| Jméno | Vláda | Otec | ||
|---|---|---|---|---|
| chrámové | posmrtné | příjmení a osobní jméno | ||
| Š'-cu (始祖, 227) Tchaj-cu (太祖, 507) |
Šen-jüan-wang (神元) | Toba Li-wej (拓拔力微) | 219 – 277 | Toba Ťi-fen (拓跋詰汾) |
| není | Čang-wang (章王) | Toba Si-lu (拓拔悉鹿) | 277 – 286 | Toba Li-wej |
| není | Pching-wang (平王) | Toba Čchuo (拓拔綽) | 286 – 293 | Toba Li-wej |
| není | Si-wang (思王) | Toba Fu (拓拔弗) | 293 – 294 | Toba Šamochan (拓跋沙漠汗) |
| není | Čao-wang (昭王) | Toba Lu-kuan (拓拔祿官) | 294 – 307 | Toba Li-wej |
| není | Chuan (桓) | Toba I-tchuo (拓拔猗㐌) | 295 – 305 | Toba Šamochan |
| není | Mu-ti (穆帝) | Toba I-lu-wang (拓拔猗盧王) | 295 – 316 | Toba Šamochan [7] |
Tangutští Tabgačové[editovat | editovat zdroj]
Toba byl též vládnoucí klan království Západní Sia (1038–1227), ale král přijal jméno Li podle čínského stylu. Toba Si-kong, nebo Li Si-kong byl předek Li Te-mingův, otce Li Jüan-chaoa, prvního krále království [8].
Osm klanů Tangutů:
- Si-feng Ši (细封氏),
- Fej-tching Ši (费听氏),
- Wang-li Ši (往利氏),
- Pcho-čchao Ši (颇超氏),
- Jie-li Ši (野利氏),
- Fang-tang Ši (房当氏),
- Mi-čchin Ši (米擒氏),
- To-ba Ši (拓跋氏) [7].
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sien-pi (čínsky v českém přepisu Sien Pej, pchin-jinem xiānbēi, znaky 鲜卑)
- ↑ Siao-wen-ti (čínsky v českém přepisu císař Siao-wen (Severní), pchin-jinem wèixiàowéndì (běi), znaky 魏孝文帝(北)) nebo osobním jménem:
Toba Chung (čínsky v českém přepisu Toba Chung, pchin-jinem tàbáhóng, znaky 拓拔宏) (13 říjen 471–26 duben 499), nebo pozdějším jménem:
Jüan Chung (čínsky v českém přepisu Jüan Chung, pchin-jinem yuánhóng, znaky 元洪) (20 září 467–26 duben 499), byl císař státu Severní Wej během období šestnácti států (304-439)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tabgatsch na německé Wikipedii a Tabgaçlar na turecké Wikipedii.
- ↑ ABUSEITOVA, Prof. Meruert; BUCHATULY, Prof. B. Ethno Cultureerral Dictionary V. TÜRIK BITIG. Almaty: [s.n.], 2005. (anglicky)
- ↑ SÜLEJMENOV, Omarovič Olžas. The Oriental Studies Section of The Institute of Oriental Studies [V. Cultural Heritage: „Kazakstan tarihy turaly turki derektemeleri“ serijasynyn 2-tomy N. Bazylchan „Kene turik bitiktastary men eskertkišteri (Orchon, Enisej, Talas)“]. Almaty: Daik-Press, 2005. 252 s. (kazašsky, rusky, anglicky)
- ↑ BOODBERG, Peter Alexis. Marginalia to the histories of the Northen dynasties Vol. 3, University of California. Massachusetts: Harvard Journal of Asiatic Studies, 1938. S. 223–253. (anglicky)
- ↑ BIČURIN, Nikita Jakovlevič. Sobranie svedenij o narodach, obitavšich v Srednej Azii v Drevnie vremena 1851. Moskva-Leningrad: Izdavateľstvo Akademii Nauk SSSR, 1950. 1181 [Dále jen Bičurin a Ganmu] s. 2005. S. 168. (rusky)
- ↑ a b SCHARLIPP, Wolfgang-Ekkehard. Die frühen Türken in Zentralasien. [s.l.]: University Press, 1992. 147 s. Dostupné online. ISBN 3534116895, ISBN 978-3534116898. S. 11. (německy)
- ↑ a b EBERHARD, Wolfram. V. Wolfgang-Ekkehard Scharlipp: „Die frühen Türken in Zentralasien“. [s.l.]: University Press, 1992. 147 s. ISBN 3534116895, ISBN 978-3534116898. S. 11. (německy)
- ↑ a b Imperiální linie, V. části - ČÍNA: (拓跋部 - 拓跋氏 → Ta-ba bu - Ta-ba ši) - Období To-ba (219-376). [s.l.]: [s.n.] (čínsky)
- ↑ ČCHEN, Čching-pching; ČCHEN, Siang; WEN, Wej. (内蒙访古 → Nej-meng Fang-ku) - Návštěva starověkého Vnitřního Mongolska. Chöch chot: (呼和浩特市大學 → Chu-che-chao-tche Š'-ta-süe) - Chöch chotská Universita, 2004. 29 02 2008. (čínsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŽUKOV, Jevgenij Michajlovič. Dějiny světa. Svazek II. Praha: SNPL, 1959. 906 s. Kapitola Wang Mangovy reformy a povstání „Rudých obočí“, s. 509–513.
- EBERHARD, Wolfram. Die Beziehungen der Staaten der T’o-pa und der Sha-t’o zum Ausland. Neuabdruck: Detached from the Ankara Üniversitesi yilliği, 1947-1948. 208 s. Dostupné online. OL18916409M. S. 142–208. (německy)
- EBERHARD, Wolfram. China und seine westlichen Nachbarn: Beitr. Zur Mittelalterl. U. Neueren Geschichte Zentralasiens. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1978. 348 s. 11 červen 2009. ISBN 3534064836, ISBN 9783534064830. S. 37–110. (německy)
- EBERHARD, Wolfram. Das Toba-Reich Nordchinas: eine soziologische Untersuchung. Darmstadt: E. J. Brill Archive the Netherlands, 1949. 395 s. 11 listopad 2000. (německy)
- SÜ, Ťün. Cungkuo kutaj wangčchao che čengkuan ming chao tchan jüan → „Starověké čínské dynastie a původ jmen vládců“. Chu-pej wu-čchang: Chua-čung Š'fan-ta Süe-čchu-pan-še → „Normální Středo-čínské Univerzitní vydavatelství“, 2000. ISBN 7-5622-2277-0. (čínsky)
- GIBBON, Edward. The Decline and Fall of the Roman Empire. New York: BiblioLife, 1852. 428 s. 20 září 2009. ISBN 111367895X, ISBN 978-1113678959. (anglicky)
- WHITBY, Michael. The Emperor Maurice and His Historian: Theophylact Simocatta on Persian and Balkan Warfare. New York: Oxford University Press, USA, 1988. 408 s. 1996. ISBN 0198229453, ISBN 978-0198229452. (čínsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tabgačové na Wikimedia Commons - © WEIERS, M. Tabğač [online]. 1998. Dostupné online. (německy)
- BIČURIN, Nikita Jakovlevič (Iakinf). Sobranie svedenij o narodach, obitavšich v Srednej Azii v drevnije vremena [online]. [cit. 2013-06-30]. Kapitola časť pervaja, otdelenie III, Sjanbi, II. Dom Toba. Dostupné online. (rusky)
- Imperiální línie [online]. [cit. 2013-01-29]. Kapitola Období To-ba. Taba bu [taba shi]. 拓跋部[拓跋氏]: (219-376). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-04. (čínsky)
