Moskevská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Московская область
Moskovskaja oblasť
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Moscow Oblast in Russia.svg

Hlavní město: Moskva
Rozloha: 45 800 km²
Časové pásmo: UTC+3[1]
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 7 095 120[2]
Hustota zalidnění: 154,9 ob./km²
Jazyk: ruština
Národnostní složení: Rusové
Náboženství: Pravoslavné křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Rusko
Druh celku: oblast
Podřízené celky: 38 rajónu, 80 měst
gubernátor Andrej Vorobjov

Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskovje (rusky Подмоско́вье) je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud pokud nepočítáme federální města). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije 7 095 120 lidí (stav 2010)[2]. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu a jejím správním střediskem je Moskva, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace.

Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.

Oblast sousedí na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.

Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).

Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.

Národnost Počet v r. 2002[3]
podíl
Počet v r. 2010[4]
podíl
Rusové 6 022 763 91.00 % 6 202 672 92.9 %
Ukrajinci 147 808 2.23 % 119 474 1.8 %
Tataři 52 851 0.80 % 56 202 0.8 %
Bělorusové 42 212 0.64 % 31 665 0.5 %
Arméni 39 660 0.60 % 63 306 1.0 %
Mordvinci 21 856 0.33 % 18 678 0.3 %
Ázerbájdžánci 14 651 0.22 % 19 061 0.3 %
Čuvaši 12 530 0.19 % 12 466 0.2 %
Moldavané 10 418 0.16 % 19 611 0.3 %
Židé 9 899 0.15 % 7 164 0.1 %
Gruzíni 9 888 0.15 %
Němci 4 607 0.07 %
Uzbekové 4 183 0.06 %
Baškirové 3 565 0.05 %
Tádžikové 3 404 0.05 % 15 549 0.2 %
Korejci 3 232 0.05 %
Marijci 2 554 0.04%
Kazaši 2 493 0.04 %
Osetové 2 389 0.04 %
osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti 172 090 419 677
ostatní národnosti výše neuvedené 109 595

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Данные Всероссийской переписи населения [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004, [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Национальный состав населения пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]