Moskevská oblast
| Московская область Moskovskaja oblasť |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Moskva | ||
| Rozloha: | 45 800 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+4[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 7 095 120[2] | ||
| Hustota zalidnění: | 154,9 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština | ||
| Národnostní složení: | Rusové | ||
| Náboženství: | Pravoslavné křesťanství | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Rusko | ||
| Druh celku: | oblast | ||
| Podřízené celky: | 38 rajónu, 80 měst | ||
| gubernátor | Sergej Šojgu | ||
Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskovje (rusky Подмоско́вье) je druhá nejhustěji obydlená oblast Ruska (první je Moskva). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije 7 095 120 lidí (stav 2010)[2]. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu a jejím správním střediskem je Moskva, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace.
Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.
Oblast sousedí s na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.
Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.
Obsah |
Historie[editovat]
Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).
Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.
Obyvatelstvo[editovat]
Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.
| Národnost | Počet v r. 2002[3] | podíl |
Počet v r. 2010[4] | podíl |
|---|---|---|---|---|
| Rusové | 6 022 763 | 91.00 % | 6 202 672 | 92.9 % |
| Ukrajinci | 147 808 | 2.23 % | 119 474 | 1.8 % |
| Tataři | 52 851 | 0.80 % | 56 202 | 0.8 % |
| Bělorusové | 42 212 | 0.64 % | 31 665 | 0.5 % |
| Arméni | 39 660 | 0.60 % | 63 306 | 1.0 % |
| Mordvinci | 21 856 | 0.33 % | 18 678 | 0.3 % |
| Ázerbájdžánci | 14 651 | 0.22 % | 19 061 | 0.3 % |
| Čuvaši | 12 530 | 0.19 % | 12 466 | 0.2 % |
| Moldavané | 10 418 | 0.16 % | 19 611 | 0.3 % |
| Židé | 9 899 | 0.15 % | 7 164 | 0.1 % |
| Gruzíni | 9 888 | 0.15 % | ||
| Němci | 4 607 | 0.07 % | ||
| Uzbekové | 4 183 | 0.06 % | ||
| Baškirové | 3 565 | 0.05 % | ||
| Tádžikové | 3 404 | 0.05 % | 15 549 | 0.2 % |
| Korejci | 3 232 | 0.05 % | ||
| Marijci | 2 554 | 0.04% | ||
| Kazaši | 2 493 | 0.04 % | ||
| Osetové | 2 389 | 0.04 % | ||
| osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti | 172 090 | 419 677 | ||
| ostatní národnosti výše neuvedené | 109 595 |
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ Данные Всероссийской переписи населения [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004, [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Национальный состав населения пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (ru)
