Amurská oblast
| Amurská oblast Аму́рская о́бласть |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Blagověščensk | ||
| Rozloha: | 363 700 km² | ||
| Časové pásmo: | +9, zimní čas +10 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 902 844 | ||
| Hustota zalidnění: | 2,5 ob. / km2 | ||
| Jazyk: | ruština | ||
| Národnostní složení: | Rusové, Ukrajinci aj. | ||
| Náboženství: | pravoslaví | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: |  Rusko |
||
| Druh celku: | oblast | ||
| Podřízené celky: | 20 rajónů, 10 měst | ||
| gubernátor | Nikolaj Kolesov | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | RU-AMU | ||
.svg)
Amurská oblast (rusky Аму́рская о́бласть, Amurskaja oblasť) je federální subjekt Ruské federace (oblast). Nachází se asi 8000 km východně od Moskvy, na březích řek Amur a Zeja. Jejími sousedy jsou republika Sacha (sever), Chabarovský kraj, Židovská autonomní oblast (východ), Čínská lidová republika (jih) a Čitská oblast (západ).
V Ruském impériu se pro oblasti kolem řeky Amur používal název Amurskij kraj (Аму́рский край), popř. Priamurje (Приаму́рье). Nejde o přesný opis dnešní Amurské oblasti, ale historicky se mu nejvíce přibližuje.
Administrativním centrem oblasti je Blagověščensk, založený roku 1856, což z něj dělá jedno z nejstarších měst dálného východu. Jde o tradiční centrum obchodu a těžby zlata.
Do oblasti vedou dvě důležité železniční tratě - Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála.
Obsah |
[editovat] Geografie
Na severu oblasti se tyčí Stanové pohoří (rusky Станово́й хребе́т, Stanovoj chrebet), které tak tvoří hranici s republikou Sacha. Porost ve vyšších polohách se skládá ze sibiřské zakrslé borovice a alpinské tundry. V nižších polohách a v okolí řek pak najdeme především modřínové lesy s menším výskytem borovice a břízy. V pohoří také pramení řeka Zeja, na níž byla vybudována obrovská Zejská přehrada, rozkládající se na více než 2500 km² mezi Stanovým pohořím a pahorkatinou, procházející středem oblasti. Prostor mezi těmito dvěma pohořími vyplňuje bažinatá plošina. Na jihu území se pak rozkládá velká Amursko-Zejská plošina (rusky Амурско-Зейская Равнина, Amursko-Zejskaja ravnina), jež tak zabírá více než 40 % oblasti.
Na východní hranici se nachází další menší pohoří, které odděluje oblast od Chabarovského kraje. Ve zdejších smrkových a jedlových lesích pramení Selemdža, největší Zejský přítok. Jihovýchodně od Selemdži tečou řeky Bureja a Archara, kolem nichž se nachází nejpestřejší lesy v oblasti. Roste v nich například korejská borovice, mongolský dub a jiná obvykle spíš mandžuská flóra. Staví se zde Burejská přehrada, jejíž dokončení je plánováno na rok 2009.
Řeky Zeja, Amur a Bureja tvoří jakýsi klín, nazvaný Zejsko-Burejská plošina (rusky Зейско-Буреинская Равнина, Zejsko-Burejnskaja ravnina), která je místem s nejzachovalejší přírodou v oblasti. Ačkoli byla část území vypálena pro zemědělství, stále zůstala velká území nedotčené přírody. Hnízdí zde vzácný jeřáb mandžuský, nebo ve volné přírodě nalezneme např. exotické ovoce durian.
Na jihu území se nachází kosmodrom Svobodnyj.
[editovat] Historie
[editovat] 5. - 10. století
Na základě čínských záznamů Pej Š' (kronika severních dynastií) a Suej Šu (kronika dynastie Suej) se uvádí, že území původně náleželo prastarému kočovnému kmenu Š'-wej. Důkazy o jejich osídlení se nalezly i jižně od Stanového pohoří a západně od řeky Burej, na severovýchodě zasahovaly až k Ochotskému moři. Nosili dary dvoru dynastie Tchang, ale s nástupem dynastie Liao zmizely jakékoliv zmínky o nich.
[editovat] Středověk
Ve 13. století povodí řeky Zeja osídlil kmen Daurů, blízce příbuzný Čitům a Mongolům.
[editovat] 17. - 19. století
Oblast později osidlovali zejména Mandžuové, než byla roku 1858 anektována Ruskem na základě rusko-čínské Aigunské dohody.
První příliv Rusů do regionu nastal v polovině 17. století, když hledali příjemnější klima, než jaké panovalo na severu. Další Rusové se do oblasti stáhli po opiových válkách. Poslední osidlování nastalo s dokončením Transsibiřské magistrály.
[editovat] Vnitřní dělení
Oblast se dělí na 20 rajónů a 10 měst. Vedle Blagověščensku (219 221 obyv.) patří k významným městům Belogorsk (67 422 obyv.), Svobodnij (63 889 obyv.), Tynda (40 094 obyv.), Zeja (27 795 obyv.), Rajčichinsk (24 498 obyv.), Šimanovsk (22 267 obyv.) a Progress (13 080 obyv.).
[editovat] Obyvatelstvo
Dle sčítání lidu z roku 2002 žije v oblasti 902 844 lidí, z čehož 594 386 ve městech a 308 458 na venkově. Etnické rozdělení je následující: Rusové (92 %); Ukrajinci (3,5 %); Bělorusové (0,8 %) a Tataři (0,5 %). Celkem se obyvatelé přihlásili ke 120 etnickým skupinám.
[editovat] Externí odkazy
http://www.amurobl.ru/ – oficiální stránka oblasti (rusky)
