Ajgunská smlouva
Ajgunská smlouva (rusky Айгунский договор, čínsky 璦琿條約) byla smlouva mezi Čchingskou říší a Ruskou říší, uzavřená 28. května 1858 ve městě Ajgun v ruštině, mandžuštině a mongolštině. Jde o jednu z tzv. nerovných smluv. Smlouva zejména měnila hranice obou států, stanovené do té doby Něrčinskou smlouvou, ve prospěch Ruské říše. Čchingský císař Sien-feng Ajgunskou smlouvu schválil až Pekingskou smlouvou roku 1860, která ruské územní zisky na základě Ajgunské smlouvy dále rozšířila.
Od počátku 18. století začali Rusové pronikat do velmi řídce a místními kmeny obydlených oblastí u řeky Amur. Nominálně tato území patřila jako Vnější Mandžusko mandžuské Čchingské říši, která ale nad nimi faktickou kontrolu nevykonávala. Poté, co byl ruský vliv v těchto územích již silný, se Ruská říše rozhodla je anektovat. Oslabená Čchingská říše se rozhodla ruské podmínky přijmout.
[editovat] Obsah smlouvy
Ruská říše získala Ajgunskou smlouvou území na levém břehu řeky Amur, 64 vesnic východně od Amuru však zůstalo pod mandžuskou správou. Území vymezené severně řekou Amur, západně řekou Ussuri a východně a jižně Japonským mořem, bylo postaveno pod společnou mandžusko-ruskou správu. Ruským lodím se otevřel přístup na řeky Amur, Ussuri a Sungari. Omezení pro vzájemný obchod u hranice byla zrušena. Čchingská říše Ajgunskou smlouvou ztratila výlučnou formální kontrolu nad více než 1 milión km² svého původního nominálního území. K Rusku bylo připojeno více než 600 tisíc km², ve společné správě (o dva roky později připojené k Rusku Pekingskou smlouvou roku 1860) bylo dalších 444 tisíc km².[1]
[editovat] Reference
- ↑ TZOU, Byron N. China and international law: the boundary disputes. New York : Greenwood Publishing Group, 1990. 158 s. ISBN 0275934624, 9780275934620. S. 47–48. (anglicky)
[editovat] Literatura
- FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha : NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-249-9.
