Voroňja
Souřadnice: 67°59′47,07″ s. š., 35°11′45,05″ v. d.
| Voroňja | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 155 km |
| Plocha povodí | 9940 km² |
| Průměrný průtok | 114 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Lovozero 67°59′47,07″ s. š., 35°11′45,05″ v. d. | |
| Ústí | |
| Voroňská zátoka 69°10′56,53″ s. š., 35°47′57,25″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Murmanská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Barentsovo moře | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Voroňja (rusky Воронья) je řeka na Kolském poloostrově v Murmanské oblasti v severozápadním Rusku. Je dlouhá 155 km. Povodí řeky je 9940 km².
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Odtéká z jezera Lovozero. Na horním toku protéká širokou dolinou, která se na dolním toku mění v úzkou a hlubokou soutěsku s mnoha peřejemi a vodopády. Nejvyšší vodopád Padun druhý má výšku 26,7 m. Ústí do Voroňské zátoky Barentsova moře.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průtok je regulovaný vlivem jezer na řece a jejich přítocích a maximum není proto příliš výrazné. Průměrný roční průtok vody u Golicyně činí 114 m³/s.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Na řece byla vybudována Serebrjanská vodní elektrárna, za jejichž hrází vznikla Serebrjanská přehrada.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Воронья“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Voroňja na Wikimedia Commons
